od Česká biblická společnost1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory. 2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví. 3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává. 4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. 5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. 6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. 7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé. 8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch. 9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. 10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran. 11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel. 12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí. 13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu. 14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. 15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. 16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum! 17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. 18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje. 19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu. 20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. 21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. 22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. 23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva. 24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země. 25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost. 26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost. 27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. 28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Přísloví 17
nuBibeln
od Biblica1En torr brödkant och frid är bättre än ett hus fullt med festmat och gräl.2En förståndig tjänare får råda över en oduglig son och dela arvet med bröderna.3Silver prövas i degeln och guld i smältugnen, men hjärtat prövas av HERREN.4Den gudlöse lyssnar till onda tungor, och lögnaren är lyhörd för fördärvligt prat.5Att håna den fattige är att håna hans skapare. Den som gläder sig åt andras olycka går inte ostraffad.6De gamlas krona är barnbarnen, och sönernas stolthet är deras fäder.7Det passar sig inte för dåren att vara stor i orden, än mindre för en respektabel man att ljuga.8En magisk sten är mutor för sin givare, vart han än vänder sig har han framgång.9Den som skyler en överträdelse främjar kärleken, men den som gnatar om den skiljer vänner åt.10Att tillrättavisa en förnuftig är effektivare än hundra piskrapp på en dåre.11Den onde vill bara göra uppror. En grym budbärare ska sändas mot honom.12Det är bättre att möta en björn som berövats sina ungar än en dåre i hans dumhet.13Om någon betalar igen gott med ont, kommer olyckan aldrig att lämna hans hus.14Att börja ett gräl är som att släppa lös vatten ur en fördämning. Lägg därför ner saken innan striden bryter lös.15Att låta den skyldige gå fri och döma den oskyldige – bådadera är något HERREN avskyr.16Till vilken nytta är pengar i en dåres hand? Skulle han köpa visdom, han som ingen önskar?17En väns kärlek består alltid, och en broder är född för att hjälpa i nöd.18Den som ger sitt handslag och går i borgen för sin nästa har dåligt omdöme.19Den som älskar att gräla älskar synden, och den som gör sin port hög[1] inbjuder till fördärv.20Den som har ett fördärvat sinne finner inget gott, och den som ljuger råkar illa ut.21Att få en son som saknar vett för med sig sorg, en dåres far får ingen glädje.22Ett glatt hjärta har en helande verkan, men modlöshet blir som en torka in i märgen.23Den gudlöse tar mutor ur fickan för att förvränga rättvisan.24Den förståndige fäster sin blick vid visheten, men en dåres ögon blickar mot jordens ände.25En dåraktig son vållar sin far sorg och bedrövelse för den som fött honom.26Det är illa nog att bötfälla en rättfärdig, och rättvisan är satt ur spel när ädla människor bestraffas.27Den förståndige är försiktig med vad han säger, och den kloke har kontroll över sitt temperament.28Även den dumme anses vis så länge han är tyst, och kan verka förnuftig så länge han inte öppnar munnen.