Přísloví Šalomounova - (První sbírka) - Vstupní slovo
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele, 2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti, 3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost, 4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem. 5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost 6 porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám. 7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
VÝSTRAHA PŘED SVÉVOLNÍKY
8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. 9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. 10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! 11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu, 12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy, 13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme, 14 spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ – 15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky, 16 neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev. 17 Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí. 18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši. 19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.
CHVÁLA MOUDROSTI - — Volání moudrosti
20 Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas. 21 Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran: 22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět? 23 Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova: 24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal, 25 každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání, 26 i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach, 27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň. 28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou, 29 protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili, 30 nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili. 31 Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány. 32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost. 33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“
Přísloví 1
nuBibeln
od Biblica1Ordspråk av Salomo, Davids son, Israels kung.2Av dem får man fostran och vägledning, så att man förstår de visas ord.3Av dem får man vägledning till insikt och till ett ärligt och rättfärdigt liv.4De ger klokhet till de okunniga, och lärdom till de unga om vad som är viktigt.5Den vise hör dem och ökar sin kunskap. Den kloke skaffar sig vägledning6för att förstå ordspråk och liknelser, de visas ord och gåtor.7HERRENS fruktan är vishetens början, men den som är oklok föraktar vishet och vägledning.8Hör, min son, din fars förmaning, förkasta inte din mors undervisning.9De bildar en skön krans på ditt huvud, en vacker kedja kring din hals.10Min son, låt dig inte lockas av syndare.11De säger: ”Kom! Vi lägger oss i bakhåll för att döda, för att lura på oskyldiga.12Likt dödsriket slukar vi dem levande och hela, så som de som läggs ner i graven.13Vi ska få alla slags värdefulla ting och kan fylla våra hus med plundrat gods.14Du får vara med och dela, pengarna kan vi ha i en gemensam kassa.”15Min son, gå inte in på deras väg, sätt inte din fot på deras stig,16för med snabba steg söker de sig till ondskan, och snabbt vill de utgjuta blod.17Det är meningslöst att breda ut ett nät inför ögonen på fåglarna.18Dessa ligger på lur efter sitt eget blod och i bakhåll för sina egna liv.19Sådant blir slutet för den som roffar åt sig i oärlighet, det kostar honom hans eget liv.20Visheten ropar högt på gatan och höjer sin röst på torget.21Mitt bland de bullriga gatorna predikar den och håller tal vid stadsportarna:22”Hur länge ska ni okunniga älska okunnighet, ni smädare njuta av smädelser, ni dårar hata kunskap?23Vänd om och ta emot min tillrättavisning, så ska jag låta min ande komma över er och dela med mig av min kunskap till er.24Jag har ropat på er, men ni har inte lyssnat. Jag har räckt ut min hand, men ingen har brytt sig om den.25Ni har struntat i alla mina råd och avvisat min tillrättavisning.26Därför ska jag också skratta åt er olycka och håna er förtvivlan,27när förskräckelsen griper tag i er som ett oväder och olyckan sveper över er som en stormby, när nöd och ångest drabbar er.28Då kommer de att ropa till mig, men jag ska inte svara. De kommer att söka mig men inte finna.29De hatade kunskap och ville inte frukta HERREN,30de avvisade mina råd och föraktade mina tillrättavisningar.31Därför får de äta sina gärningars frukt och mätta sig med sina onda planer.32De okunnigas avfällighet ska kosta dem livet och dårarnas sorglöshet förgöra dem.33Men den som lyssnar till mig ska leva i trygghet och behöver inte vara rädd för något ont.”