1 Pro předního zpěváka zadoprovodu osmistrunného nástroje, žalm Davidův. 2 Hospodine, pomoz! Se zbožným je konec, berou za své věrní mezi lidmi. 3 Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem. 4 Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá, 5 ty, kdo říkají: „Náš jazyk převahu nám zaručuje, máme přece ústa. Kdo je naším Pánem?“ 6 „Pro útlak ponížených, pro sténání ubožáků teď povstanu,“ praví Hospodin, „daruji spásu tomu, proti němuž svévolník soptí.“ 7 Co vysloví Hospodin, jsou slova ryzí, stříbro přetavené do kadlubu v zemi, sedmkráte protříbené. 8 Ty je, Hospodine, budeš střežit, navěky nás budeš chránit před tím pokolením; 9 kolem obcházejí svévolníci a vzmáhá se mezi lidmi neurvalost.
1För körledaren, enligt sheminit[1]. En psalm av David. (Ž 6,1)2HERRE, rädda mig! De fromma är borta, de trofasta människorna finns inte kvar.3Alla ljuger för varandra, de talar med hala tungor ur delade hjärtan.4Må HERREN göra slut på de hala tungorna, tysta deras stora ord.5De säger: ”Vår tunga upphöjer oss, våra läppar ger oss makt. Vem kan stå som herre över oss?”6”De svaga förtrycks, de fattiga klagar, och därför vill jag nu gripa in”, säger HERREN, ”jag vill ge frälsning åt den som blir föraktad[2].”7HERRENS ord är rena, som silver som renats i smältugnen sju gånger.8HERRE, du som bevarar dem, beskydda oss alltid för detta släkte!9Överallt där uselheten prisas stryker de gudlösa omkring.[3]