1 Pro předního zpěváka, Davidův. Utíkám se k Hospodinu. Pročpak mi říkáte: „Jen si lítej, ptáče, po té vaší hoře! 2 Hle, jak svévolníci luk už napínají, šípy na tětivu kladou, aby skláli ve tmách ty, kdo mají přímé srdce. 3 Když se všechno od základů hroutí, co dokáže spravedlivý?“ 4 Hospodin je ve svém svatém chrámu, Hospodin má trůn svůj na nebesích. Jeho oči hledí, jeho pohled zkoumá lidské syny. 5 Hospodin zkoumá spravedlivého i svévolníka; toho, kdo miluje násilí, z té duše nenávidí. 6 Sešle na svévolníky déšť žhavého uhlí a hořící síry, jejich údělem se stane žhoucí vichr. 7 Hospodin je spravedlivý, miluje vše, co je spravedlivé; jeho tvář pohlíží na přímého.
1För körledaren. Av David. Till HERREN tar jag min tillflykt. Hur kan ni då säga till mig: ”Fly som en fågel upp till bergen?”2Se, de gudlösa spänner bågen, de lägger sina pilar mot strängen för att i mörkret skjuta de rättsinniga.3När grundvalarna bryter samman, vad kan den rättfärdige göra?4HERREN är i sitt heliga tempel, hans tron är i himlen. Han betraktar människobarn, hans ögon granskar dem.5Han prövar de rättfärdiga, men den gudlöse och våldsmannen hatar han.6Han ska låta eldkol och svavel regna ner över de gudlösa, och en glödande vind ska bli deras lott.7HERREN är rättfärdig och älskar rättfärdighet. De rättsinniga ska få se hans ansikte.