1 Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. 2 Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem. 3 Ti podlosti nepáchají, jeho cestami se berou. 4 Ty jsi vydal svá ustanovení, aby se přesně dodržovala. 5 Kéž jsou moje cesty pevně zaměřeny k dodržování tvých nařízení. 6 Nebudu zahanben tehdy, budu-li brát zřetel na všechna tvá přikázání. 7 Z přímého srdce ti vzdávám chválu, že se smím učit tvým spravedlivým soudům. 8 Chci tvá nařízení dodržovat, jen mě nikdy neopouštěj! (Bét) 9 Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova. 10 Dotazuji se na tvoji vůli celým srdcem, nedej, abych zbloudil od tvých přikázání. 11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. 12 Požehnán buď, Hospodine, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 13 Mé rty budou vypravovat o všech soudech tvých úst. 14 Veselím se z cesty tvých svědectví více než ze všeho jmění. 15 O tvých ustanoveních přemýšlím, na zřeteli mám tvé stezky. 16 Nařízení tvá jsou pro mne potěšením, nezapomínám na tvé slovo. (Gimel) 17 Zastávej se svého služebníka a budu žít, chci se držet tvého slova. 18 Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého. 19 Jsem na zemi jenom hostem, neukrývej přede mnou svá přikázání. 20 V duši se stravuji touhou po tvých soudech v každé době. 21 Oboříš se na opovážlivce, na proklatce, kteří pobloudili od tvých přikázání. 22 Sejmi ze mne potupu a pohrdání, neboť tvá svědectví zachovávám. 23 I když vládci zasednou a umluví se na mě, tvůj služebník bude přemýšlet o tvých nařízeních, 24 tvá svědectví budou nadále mým potěšením, jsou to moji rádci. (Dálet) 25 Do prachu je přitisknuta moje duše, zachovej mi život podle svého slova. 26 Vyprávěl jsem o svých cestách – tys mi odpověděl, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 27 Dej mi porozumět cestě svých ustanovení, chci přemýšlet o tvých divuplných činech. 28 Moje duše se rozplývá žalem, pozvedni mě podle svého slova. 29 Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. 30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. 31 Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben! 32 Poběžím cestou tvých přikázání, dal jsi mému srdci volnost. (Hé) 33 Ukaž mi cestu svých nařízení, Hospodine, důsledně ji budu zachovávat. 34 Dej mi rozum a budu tvůj Zákon zachovávat, budu se ho držet celým srdcem. 35 Veď mě po cestě svých přikázání, oblíbil jsem si ji. 36 Ke svým svědectvím nakloň mé srdce, nikoli k zištnosti. 37 Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život. 38 Splň své slovo svému služebníku, jenž žije v tvé bázni. 39 Odvrať ode mne potupu, které se lekám, tvé soudy jsou dobrotivé. 40 Po tvých ustanoveních tak toužím, svou spravedlností mi zachovej život. (Vav) 41 Kéž na mě sestoupí tvé milosrdenství, Hospodine, i tvá spása, jak jsi řekl, 42 a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí, neboť doufám ve tvé slovo. 43 Nikdy nezbavuj má ústa slova pravdy, neboť čekám na tvůj soud. 44 Tvého Zákona se budu držet ustavičně, navěky a navždy. 45 Volně budu chodit, na tvá ustanovení se dotazuji. 46 O tvých svědectvích před králi budu mluvit a nebudu zahanben. 47 Tvá přikázání jsou pro mne potěšením, já jsem si je zamiloval. 48 Dlaně vztahuji k tvým přikázáním, já jsem si je zamiloval, chci přemýšlet o tvých nařízeních. (Zajin) 49 Pamatuj na slovo dané svému služebníku, jímž jsi ve mně očekávání vzbudil. 50 Je mi útěchou v mém pokoření, že tvá řeč mi zachová život. 51 Opovážlivci se mi velice posmívají, já se od tvého Zákona neuchýlím. 52 Připomínám si tvé dávné soudy, Hospodine, v tom útěchu najdu. 53 Sežehuje mě zuřivost svévolníků, těch, kdo opustili tvůj Zákon. 54 Nařízení tvá si zpívám jako žalmy v domě, kde jsem jenom hostem. 55 V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, tvého Zákona se držím. 56 Mně připadl tento úkol: ustanovení tvá zachovávat. (Chet) 57 Pravím: Hospodine, tys můj úděl, držím se tvých slov. 58 O shovívavost tě prosím celým srdcem, smiluj se nade mnou, jak jsi řekl. 59 Uvažuji o svých cestách, k tvým svědectvím obracím své nohy. 60 Pospíchám a neotálím tvé příkazy dodržovat. 61 Ovinují mě provazy svévolníků, nezapomínám však na tvůj Zákon. 62 Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal chválu za tvé spravedlivé soudy. 63 Jsem druhem všech, kteří se tě bojí a tvých ustanovení se drží. 64 Tvého milosrdenství je, Hospodine, plná země, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. (Tet) 65 Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine. 66 Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím. 67 Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl. 68 Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 69 Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem. 70 Bezcitné je jejich tučné srdce, mně však je tvůj Zákon potěšením. 71 Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením. 72 Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra. (Jod) 73 Ruce tvé mě učinily pevným, dej mi rozum, ať se naučím tvým přikázáním. 74 Ti, kdo se tě bojí, spatří mě a budou se radovat, neboť čekám na tvé slovo. 75 Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou. 76 Kéž se projeví tvé milosrdenství a potěší mě, jak jsi svému služebníku řekl. 77 Kéž mě zahrne tvé slitování a budu žít, tvůj Zákon je pro mne potěšením. 78 Opovážlivce ať stihne hanba za to, že mi křivdí, já o tvých ustanoveních přemýšlím. 79 Navrátí se ke mně ti, kdo se tě bojí, ti, kdo tvá svědectví znají. 80 Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých nařízení, ať nejsem zahanben. (Kaf) 81 Moje duše chřadne touhou po tvé spáse, čekám na tvé slovo. 82 Zrak mi slábne, vyhlížím tvé slovo, kdy už mě potěšíš? 83 Vedlo se mi jako měchu v kouři, na tvá nařízení jsem však nezapomněl. 84 Kolikpak dnů zbývá tvému služebníku? Kdy nad těmi, kdo mě pronásledují, vykonáš soud? 85 Opovážlivci mi kopou jámy bez ohledu na tvůj Zákon. 86 Všechna tvá přikázání jsou pravda. Pronásledují mě neprávem, pomoz! 87 Bezmála už se mnou v zemi skoncovali, já však tvá ustanovení neopustím. 88 Podle svého milosrdenství mi zachovej život, svědectví tvých úst se budu držet. (Lámed) 89 Věčně, Hospodine, stojí pevně v nebesích tvé slovo. 90 Z pokolení do pokolení trvá tvá věrnost, upevnil jsi zemi a ta stojí. 91 Podle tvých soudů vše stojí dodnes, to všechno jsou tvoji služebníci. 92 Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul. 93 Na tvá ustanovení nezapomenu nikdy, protože mi jimi zachováváš život. 94 Tobě patřím, buď má spása, na tvá ustanovení se dotazuji. 95 Svévolníci na mě čekají, aby mě zahubili, já se snažím porozumět tvým svědectvím. 96 Vidím, že vše spěje k svému konci, přikázání tvé má nekonečný prostor. (Mém) 97 Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím. 98 Nad nepřátele mě činí moudřejším tvá přikázání, navěky jsou moje. 99 Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích. 100 Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám. 101 Před každou zlou stezkou jsem zdržel své kroky, držel jsem se tvého slova. 102 Neodchyluji se od tvých soudů, neboť ty mi ukazuješ cestu. 103 Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má ústa. 104 Z tvých ustanovení jsem nabyl rozumnosti, proto nenávidím každou stezku klamu. (Nún)105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku. 106Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů. 107Byl jsem velice pokořen, Hospodine, podle svého slova mi zachovej život. 108Kéž se ti líbí, Hospodine, dobrovolné oběti mých úst, nauč mě svým soudům. 109Ustavičně dávám v sázku život, nezapomínám však na tvůj Zákon. 110Svévolníci osidlo mi nastražili, avšak od tvých ustanovení jsem nepobloudil. 111Tvá svědectví budou mým dědictvím věčně, z nich se veselí mé srdce. 112 V srdci jsem se rozhodl plnit tvá nařízení navěky a do důsledků. (Sámek)113Nenávidím obojetné lidi, miluji tvůj Zákon. 114 Tys má skrýš a štít můj, čekám na tvé slovo. 115 Pryč ode mne, zlovolníci! Budu zachovávat přikázání svého Boha. 116 Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj. 117 Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení. 118 Zhrdáš všemi, kdo zbloudili od tvých nařízení, protože záludně klamou. 119 Všechny svévolníky v zemi odklízíš jak strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví. 120 Strachem před tebou se chvěje mé tělo, bojím se tvých soudů. (Ajin)121 Vykonávám soud a spravedlnost, neponechej mě těm, kdo mě utlačují. 122 Zasaď se za svého služebníka k jeho dobru, aby mě opovážlivci neutlačovali. 123 Zrak mi slábne, vyhlížím tvou spásu, výrok tvé spravedlnosti. 124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 125 Jsem tvůj služebník, učiň mě rozumným, abych poznal tvá svědectví. 126 Hospodine, je čas jednat, tvůj Zákon se porušuje. 127 Ano, miluji tvá přikázání víc než zlato, víc než zlato ryzí. 128 Všechna ustanovení chci ve všem správně plnit, nenávidím každou stezku klamu. (Pé)129 Tvá svědectví jsou divuplná, proto je má duše zachovává. 130 Kam tvá slova proniknou, tam vzchází světlo, nezkušení nabývají rozumnosti. 131 Dychtivě otvírám ústa, toužím po tvých přikázáních. 132 Shlédni na mne, smiluj se nade mnou podle toho, jak soudíváš ty, kdo milují tvé jméno. 133 Upevni mé kroky tím, cos řekl, dej, ať žádná ničemnost mě neovládne. 134 Vykup mě z útlaku lidí, chci se tvých ustanovení držet. 135 Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. 136 Proudem se mi řinou slzy z očí, že se nedodržuje tvůj Zákon. (Çáde)137 Ty jsi, Hospodine, spravedlivý, přímý ve svých soudech. 138 Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlnost a naprostá pravda. 139 Horlivost mě sžírá, moji protivníci zapomněli na tvá slova. 140 Co jsi řekl, je důkladně protříbené, tvůj služebník si to zamiloval. 141 Já jsem nepatrný, pohrdaný člověk, avšak na tvá ustanovení jsem nezapomněl. 142 Věčně spravedlivá je tvá spravedlnost, tvůj Zákon je pravda. 143 Soužení a úzkost na mě doléhají, přikázání tvá jsou pro mne potěšením. 144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi rozum a budu žít. (Kóf)145 Celým srdcem volám: Odpověz mi, Hospodine, chci tvá nařízení zachovávat. 146 Volám k tobě, buď má spása, chci se tvých svědectví držet. 147 Dřív než začne svítat, na pomoc tě volám, čekám na tvé slovo. 148 Mé oči se budí dřív než noční hlídky a přemýšlím o tom, co jsi řekl. 149 Podle svého milosrdenství mě vyslyš, Hospodine, podle svého soudu mi zachovej život. 150 Blíží se už, kdo se ženou za mrzkostmi, vzdalují se od Zákona tvého. 151 Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda. 152 Dávno je mi z tvých svědectví známo, žes jim dal navěky pevný základ. (Réš) 153 Pohleď na mé pokoření, braň mě, vždyť na tvůj Zákon nezapomínám. 154 Ujmi se mé pře a zastaň se mne, zachovej mi život, jak jsi řekl. 155 Svévolníkům je vzdálena spása, protože se nedotazují na tvá nařízení. 156 Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování, podle svých soudů mi zachovej život. 157 Mnoho je těch, kdo mě pronásledují a souží, já se však od tvých svědectví neodchýlím. 158 Na věrolomné se dívám s ošklivostí, nedrží se toho, co jsi řekl. 159 Hleď, jak jsem si tvá ustanovení zamiloval, Hospodine, podle svého milosrdenství mi zachovej život. 160 To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný. (Šín)161 Bez důvodů mě pronásledují velmožové, mé srdce má strach jen z tvého slova. 162 Veselím se z toho, co jsi řekl, jako ten, kdo našel velkou kořist. 163 Nenávidím klam, hnusí se mi, miluji tvůj Zákon. 164 Chválívám tě sedmkráte za den za tvé spravedlivé soudy. 165 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj Zákon, o nic neklopýtnou. 166 S nadějí vyhlížím tvoji spásu, Hospodine, a tvá přikázání plním. 167 Má duše se drží tvých svědectví, velice jsem si je zamiloval. 168 Tvých ustanovení a tvých svědectví se držím, máš před sebou všechny moje cesty. (Táv)169 Kéž mé bědování dolehne až k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle svého slova. 170 Kéž má prosba dojde k tobě, vysvoboď mě, jak jsi řekl. 171 Chvalozpěv ať vytryskne mi ze rtů, neboť mě svým nařízením učíš. 172 Ať můj jazyk opěvuje, co jsi řekl, všechna tvá přikázání jsou spravedlivá. 173 Na pomoc mi podej svoji ruku, tvá ustanovení jsem si zvolil. 174 Hospodine, toužím po tvé spáse, tvůj Zákon je pro mne potěšením. 175 Kéž má duše žije a může tě chválit; kéž mi pomáhají tvoje soudy. 176 Bloudím jako zatoulané jehně, hledej svého služebníka, vždyť jsem na tvá přikázání nezapomněl!
1Lyckliga är de som lever klanderfritt och följer HERRENS lag[1].2Lyckliga är de som följer hans befallningar och helhjärtat söker honom,3de som inte gör något ont utan följer hans vägar.4Du har gett dina befallningar för att de ska följas noggrant.5Ack om jag kunde leva i beslutsam lydnad för dina bud!6Då skulle jag inte behöva skämmas när jag betraktar alla dina bud.7Jag prisar dig med uppriktigt hjärta, när jag lär mig dina rättfärdiga lagar.8Jag tänker hålla dina bud. Överge mig aldrig!9Hur kan en ung man bevara sitt liv rent? Jo, genom att hålla sig till ditt ord.10Jag har sökt dig helhjärtat. Låt mig inte irra bort från dina bud!11Jag har lagt dina ord på minnet, för att hålla mig borta från synd mot dig.12Välsignad är du, HERRE, lär mig dina bud!13Jag förkunnar alla de beslut som du har uttalat.14Jag gläder mig över att följa dina förordningar, såsom man gläder sig över rikedom.15Jag begrundar dina stadgar och beaktar dina vägar.16Jag är glad för dina stadgar och ska aldrig glömma ditt ord.17Var god mot mig, din tjänare, och låt mig få leva, så vill jag lyda ditt ord.18Öppna mina ögon, så att jag kan se allt det underbara i din lag.19Jag är en främling på jorden. Dölj inte dina bud för mig.20Mitt inre slits ständigt sönder av längtan efter dina beslut.21Du tillrättavisar de stolta, de förbannade, som irrar bort från dina bud.22Ta ifrån mig hån och förakt, för jag lyder dina befallningar.23Om än furstar sitter och talar illa om mig, tänker din tjänare på dina bud.24Dina befallningar är min glädje och mina rådgivare.25Jag är nertryckt i stoftet. Håll mig vid liv genom ditt ord.26Jag berättade för dig om mina vägar, och du svarade mig. Lär mig dina bud.27Låt mig förstå den väg du befallt, så kan jag begrunda dina under.28Jag gråter i min bedrövelse. Res mig upp, så som du lovat.29Håll mig borta från lögnens väg, och ge mig i nåd din lag.30Jag har valt sanningens väg, rättat mig efter dina beslut.31Jag håller fast vid dina bud och lagar. HERRE, svik mig inte!32Jag vill löpa den väg som dina bud visar, för du har ökat min insikt.33Lär mig, HERRE, dina budords väg, och jag ska följa den ända till slutet.34Ge mig förstånd, så att jag lyder och helhjärtat håller din lag.35Led mina steg efter dina bud, för den vägen går jag med glädje.36Bevara mitt sinne i dina bud så att jag inte strävar efter egen vinning.37Vänd bort min blick från det som är värdelöst, och bevara mitt liv på dina vägar.38Håll dina löften till din tjänare, så att jag ständigt fruktar dig.39Ta bort vanäran som skrämmer mig, för alla dina beslut är goda.40Jag längtar efter dina stadgar. Bevara mitt liv i din rättfärdighet.41HERRE, låt din nåd komma till mig, den räddning du har talat om,42så att jag kan svara dem som hånar mig, för jag litar på det som du sagt.43Ryck inte bort sanningens ord från mig, för jag sätter mitt hopp till dina beslut.44Jag vill alltid lyda din lag, från evighet till evighet.45Då kan jag leva i frihet, för jag begrundar dina stadgar.46Jag ska tala om dina befallningar för kungar utan att behöva skämmas.47Jag gläder mig över dina bud, som jag älskar.48Jag sträcker mina händer mot dina bud, som jag älskar. Jag tänker på dina budord.49Tänk på vad du talat till mig, din tjänare, du har gett mig hopp.50Det du sagt ger mig tröst i lidandet och håller mig vid liv.51Oförskämda människor visar ständigt förakt mot mig, men jag viker inte från din lag.52Jag minns dina beslut från forna tider, HERRE, jag finner tröst i dem.53Jag grips av vrede när de gudlösa förkastar din lag.54Dina bud är min lovsång överallt där jag går fram.55Ditt namn, HERRE, begrundar jag på natten, och jag vill hålla din lag.56Det har blivit mig förunnat att lyda dina stadgar.57Du, HERRE, är min del! Jag har sagt att jag vill hålla ditt ord.58Av hela mitt hjärta vädjar jag till dig: var mig nådig, som du har sagt.59Jag tänker på hur jag levt mitt liv och håller mig till dina befallningar.60Jag vill skynda mig och inte dröja att hålla dina bud.61De gudlösa vill snärja mig, men jag glömmer inte din lag.62Mitt i natten går jag upp för att prisa dig för dina rättfärdiga bud och lagar.63Mina vänner är alla de som fruktar dig och lyder dina stadgar.64Din nåd, HERRE, fyller jorden. Lär mig dina bud.65HERRE, du gör gott mot mig, din tjänare, som du har sagt.66Ge mig god insikt och kunskap, för jag litar på dina bud.67Innan jag fick lida gick jag vilse, men nu lyder jag vad du säger.68Du är god och gör det som är gott. Lär mig dina bud!69De oförskämda smutskastar mig med lögner, men jag håller mig helhjärtat till dina stadgar.70Deras sinnen är okänsliga som fett, men jag gläder mig över din lag.71För mig var det bra att jag fick lida, så att jag lärde mig dina bud.72Din lag som du uttalat är mer värdefull för mig än stora mängder av silver och guld.73Dina händer har gjort mig och format mig. Ge mig nu insikt så att jag lär mig dina bud.74De som fruktar dig ser mig och gläds, eftersom jag hoppas på ditt ord.75HERRE, jag vet att dina beslut är rättfärdiga, och det är i trofasthet du låtit mig lida.76Trösta mig nu med din nåd, precis som du har lovat din tjänare.77Förbarma dig över mig, så att jag får leva. Din lag är ju min glädje.78Låt de oförskämda få skämmas, för de har smutskastat mig med lögn. Jag däremot vill tänka på dina stadgar.79Låt dem som fruktar dig och känner dina befallningar vända sig till mig.80Låt mig helhjärtat hålla dina bud, så att jag aldrig behöver skämmas.81Jag förtärs av längtan efter din räddning, och jag hoppas på ditt ord.82Mina ögon mattas av längtan efter ditt löfte. Och jag frågar: ”När ska du trösta mig?”83Jag är som en vinsäck i rök, men jag glömmer inte dina bud.84Hur få är inte din tjänares dagar! När ska du döma dem som förföljer mig?85De oförskämda gräver gropar för mig, de lyder inte din lag.86Alla dina bud är tillförlitliga. Hjälp mig, för de förföljer mig med lögner!87De har nära nog utplånat mig från jorden, och ändå har jag inte brutit mot dina stadgar.88Visa nåd mot mig och låt mig få leva, så ska jag följa de bud som du gett.89HERRE, ditt ord står fast för evigt i himlen.90Din trofasthet består från generation till generation. Du har skapat jorden, och den består.91Enligt dina beslut består den, för allting tjänar dig.92Om inte din lag hade varit min glädje, skulle jag ha gått under i mitt elände.93Jag tänker aldrig glömma dina stadgar, för du ger mig liv genom dem.94Jag tillhör dig. Rädda mig, för jag begrundar dina stadgar.95De gudlösa väntar på mig för att förgöra mig, men jag ska tänka på dina befallningar.96Allt som jag sett har sin begränsning, men för dina bud finns inga gränser.97Vad jag älskar din lag! Jag tänker på den hela dagen.98Dina bud gör mig klokare än mina fiender, de är ständigt hos mig.99Jag är visare än alla mina lärare, för jag begrundar dina förordningar.100Jag är visare än de gamla, för jag håller dina stadgar.101Jag vill hålla mig borta från alla onda vägar, för jag vill vara lydig mot ditt ord.102Jag vänder mig inte bort från dina beslut, för du undervisar mig.103Hur söt är inte smaken av dina ord! De smakar sötare än honung i min mun.104Av dina stadgar får jag förstånd, därför avskyr jag all slags falskhet.105Ditt ord är en lykta för mina steg, de lyser upp stigen där jag går.106Jag har svurit och bekräftat en ed att följa dina rättfärdiga bud och lagar.107Jag har lidit mycket, men låt mig få leva, HERRE, som du har lovat.108Ta emot mitt tack som ett offer, HERRE, och lär mig dina bud.109Mitt liv är ständigt i fara, men jag glömmer inte din lag.110De gudlösa lägger ut snaror för mig, men jag villar inte bort mig från dina stadgar.111Dina förordningar är min egendom för evigt, de är mitt hjärtas glädje.112Jag har beslutat att följa dina bud för alltid, ända till slutet.113Jag hatar obeslutsamhet, men jag älskar din lag.114Du är mitt beskydd och min sköld, och till ditt ord sätter jag mitt hopp.115Försvinn från mig, ni som är onda! Jag vill hålla min Guds bud.116Stöd mig, så som du lovat, så att jag får leva, och svik mig inte i det jag hoppas på.117Uppehåll mig, så att jag blir räddad och alltid kan ge akt på dina bud.118Du förkastar alla som viker av från dina bud, deras svek leder bara till tomhet.119De ogudaktiga på jorden är som slagg, därför älskar jag dina bud.120Jag ryser av fruktan inför dig, ja, dina domslut skrämmer mig.121Jag har gjort vad som är rättfärdigt och rättvist, utlämna mig inte till mina förtryckare.122Låt det gå väl för din tjänare, så som du lovat, och låt inte de oförskämda förtrycka mig.123Jag längtar så innerligt efter din räddning, den som du utlovat till mig.124Behandla din tjänare utifrån din kärlek, och lär mig dina bud.125Jag är din tjänare. Ge mig förstånd, så att jag lär känna dina befallningar.126HERRE, det är dags för dig att gripa in, för din lag har brutits.127Därför älskar jag dina bud mer än guld, renaste guld.128Därför betraktar jag alla dina stadgar som rätta, all slags falskhet avskyr jag.129Dina förordningar är underbara och därför håller jag dem.130När dina ord öppnar sig ger de ljus, de ger förstånd åt de okunniga.131Jag öppnar min mun och flämtar i min starka längtan efter dina bud.132Vänd dig till mig och var mig nådig, så som du är mot dem som älskar ditt namn.133Led mina steg så som du lovat, låt inget ont få makt över mig.134Befria mig från människors förtryck, så att jag kan följa dina bud.135Låt ditt ansikte lysa över din tjänare, och lär mig dina bud.136Tårarna strömmar från mina ögon för att man inte håller din lag.137HERRE, du är rättfärdig och allt vad du beslutar är rätt.138Du har gett dina befallningar i rättfärdighet och stor trofasthet.139Min lidelse förtär mig, när jag ser hur mina fiender struntar i dina ord.140Dina ord är fullständigt rena, därför älskar din tjänare dem.141Själv är jag obetydlig och föraktad, men jag glömmer inte dina föreskrifter.142Din rättfärdighet är evig och din lag sann.143Nöd och ångest har kommit över mig, men jag gläder mig över dina stadgar.144Dina förordningar är rättfärdiga för evigt. Ge mig förstånd, så att jag får leva.145Ur djupet av mitt hjärta ropar jag till dig. Svara mig, HERRE, så ska jag följa dina bud!146Rädda mig, ropar jag, och jag vill lyda dina befallningar.147Tidigt i morgongryningen kommer jag och ropar, jag hoppas på dina ord.148Jag håller mig vaken om natten för att tänka på vad du sagt.149Lyssna till mig i din nåd, HERRE, och ge mig liv, så som du lovat i din lag.150Nu närmar sig de grymma och onda, de som är långt borta från din lag.151Men du är nära, HERRE. Alla dina bud är sanna.152För länge sedan lärde jag känna dina befallningar, jag vet att du har fastställt dem för evigt.153Se hur jag lider och rädda mig, för jag har inte glömt din lag.154Ta dig an min sak och befria mig, ge mig liv, som du har lovat.155Räddningen är långt borta från de onda, för de bryr sig inte om dina bud.156HERRE, din barmhärtighet är stor. Ge mig liv, så som du lovat i din lag!157Mina förföljare och fiender är många, men jag viker inte från dina bud.158Jag känner avsky när jag ser de trolösa, de som inte lyder ditt ord.159Se hur mycket jag älskar dina befallningar. Ge mig liv, HERRE, i din nåd.160Alla dina ord är sanna, och dina rättfärdiga beslut är eviga.161Furstar förföljer mig utan orsak, men mitt hjärta bävar inför dina ord.162Jag är glad över dina ord, precis som den som finner en värdefull skatt.163Jag hatar och avskyr falskhet, men jag älskar din lag.164Jag prisar dig sju gånger om dagen för dina rättfärdiga bestämmelser.165De som älskar din lag äger en djup frid, och inget kan få dem att snubbla och falla.166Jag väntar på räddning från dig, HERRE, och jag följer dina bud.167Jag lyder dina befallningar, och jag älskar dem högt.168Jag lyder dina stadgar och befallningar, för du vet om allt vad jag gör.169HERRE, låt mitt rop nå fram till dig! Ge mig förstånd så som du lovat!170Lyssna till min vädjan och rädda mig, så som du har sagt.171Min lovprisning flödar över för att jag får lära mig dina bud.172Jag ska lovsjunga ditt ord, för alla dina bud är rättfärdiga.173Grip in och hjälp mig, för jag har valt att följa dina stadgar.174HERRE, jag längtar efter din räddning, och din lag är min glädje.175Låt mig få leva så att jag kan prisa dig. Låt dina bud och lagar vara min styrka!176Jag har vandrat bort som ett vilsegånget får. Kom du och sök reda på mig, din tjänare, för jag har inte glömt bort dina bud.