1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu.2 Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius.3 Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města.4 Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova,5 aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.6 Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina.7 I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.8 A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda.9 Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň.10 Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.11 Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.12 Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“13 A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:14 “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ 15 Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“16 Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí.17 Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti.18 Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.19 Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.20 Pastýři se pak navrátili oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.
— Simeon a Anna
21 Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. 22 Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina –23 jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ –24 a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata. 25 V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.26 Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.27 A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,28 vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: 29 „Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, 30 neboť mé oči viděly tvé spasení, 31 které jsi připravil přede všemi národy – 32 světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“ 33 Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.34 A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat35 – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“ 36 Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let37 a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.38 A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. 39 Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. 40 Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
— Dvanáctiletý v chrámě
41 Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.42 Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.43 A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.44 Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.45 Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.46 Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.47 Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.48 Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“49 On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“50 Ale oni jeho slovu neporozuměli.51 Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.52 A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.
1У ті дні вийшов наказ від Кесаря Августа зробити перепис усього населення.2Це був перший перепис за правління Квірінія Сирією.3І всі пішли записатися, кожний до свого міста.4Пішов також і Йосиф із Галілеї, з міста Назарета, в Юдею, у місто Давида, що зветься Віфлеєм, бо він походив із дому та роду Давида.5Він пішов записатися разом із Марією, своєю нареченою, що була вагітна.6І сталося так, що коли вони були там, настав їй час народити.7І народила вона Сина, свого Первістка, і сповила Його, і поклала в ясла, бо не було для них місця в гостьовій кімнаті.
Ангел звіщає Добру Звістку пастухам
8Були ж у тій місцевості пастухи, які стояли в полі й охороняли вночі свою отару.9Аж ось ангел Господа з’явився біля них, і слава Господня засіяла навколо, і великий страх охопив їх.10І промовив до них ангел: «Не бійтеся! Я приніс вам добру звістку, яка буде великою радістю для всього народу!11Сьогодні в місті Давида народився вам Спаситель – Христос Господь!12І ось вам знак: знайдете сповите Немовля, Яке лежатиме в яслах».13І раптом разом з ангелом з’явилося численне небесне військо, яке прославляло Бога, кажучи:14«Слава Богу на небесах, а на землі мир людям, в яких перебуває Його добра воля!»15Коли ангели повернулися на небо, пастухи почали говорити один одному: «Ходімо до Віфлеєма й побачимо, що там сталося, про що Господь сповістив нас».16І пішли вони швидко до Віфлеєма й знайшли Марію, Йосифа й Немовля, покладене в ясла.17Побачивши їх, вони розповіли все, що їм було сказано про Цю Дитину.18Усі, хто чув, дивувалися тому, що розповідали пастухи про Нього.19Марія ж зберігала всі ці слова у своєму серці та роздумувала над ними.20І повернулись пастухи, прославляючи та вихваляючи Бога за все те, що почули й побачили, і за те, що все було так, як їм було сказано.21Восьмого дня, коли настав час обрізати Дитя, назвали Його Ісус – саме так, як оголосив ангел ще до Його зачаття в утробі.
Ісус представлений у Храмі
22І коли, за Законом Мойсея, закінчилися дні очищення, принесли Його до Єрусалима, щоб представити перед Господом,23як написано в Законі Господа: «Кожен первісток чоловічої статі має бути посвячений Господу».[1]24За Законом Господа вони мали також принести жертву: «Дві горлиці або двох молодих голубів».[2]
Зустріч із Симеоном та Анною
25Був тоді в Єрусалимі чоловік, на ім’я Симеон. Він був чоловіком праведним та благочестивим, чекав на утіху Ізраїлю, і Дух Святий був на ньому.26І було відкрито йому Духом Святим, що він не бачитиме смерті, поки не побачить Христа Господнього.27Керований Духом, він прийшов у Храм, і коли батьки принесли Дитину Ісуса, щоб зробити з Ним за звичаєм Закону,28він узяв Його на руки, благословив Бога та промовив:29«А зараз, Владико, відпусти раба Твого з миром, за словом Твоїм,30бо побачили очі мої спасіння Твоє,31яке Ти приготував перед обличчям усіх народів,32світло одкровення для язичників і славу народу Твого Ізраїлю».33Батько та мати Ісуса дивувалися сказаному про Нього.34Симеон же благословив їх та сказав Марії, матері Його: «Ось Цей призначений для падіння й піднесення багатьох в Ізраїлі, Він буде знаком протиріччя,35так що думки багатьох сердець розкриються. І навіть душу твою пройме меч».36Була там і пророчиця Анна, дочка Фануїла, з роду Ашера; вона дожила до глибокої старості. Зі своїм чоловіком вона прожила сім років від одруження,37а потім стала вдовою, їй було вісімдесят чотири роки. Вона не відходила від Храму, постом та молитвою служила вдень і вночі.38Прийшовши в той час, вона прославляла Бога і всім, хто чекав на визволення Єрусалима, говорила про Нього.39І коли виконали все згідно із Законом Господа, повернулися до Галілеї, до свого міста Назарета.40Дитина ж росла та зміцнювалась, сповнюючись мудрістю, і благодать Божа була на Ній.
Дванадцятилітній Ісус в Єрусалимі
41Кожного року батьки Ісуса ходили до Єрусалима на свято Пасхи.42Коли виповнилося Йому дванадцять років, Він, за звичаєм, пішов разом із ними.43Коли ж закінчилися дні свята і всі поверталися додому, Хлопчик Ісус залишився в Єрусалимі, а батьки Його не знали про це.44Вони думали, що Він іде разом з іншими. Пройшовши день дороги, вони почали шукати Його серед родичів та знайомих.45І, не знайшовши, повернулися до Єрусалима шукати Його.46Через три дні знайшли Його в Храмі, де Він сидів серед учителів, слухав їх та розпитував.47Усі, хто Його чув, дивувалися Його розуму та відповідям.48Побачивши Його, вони здивувались, і мати промовила до Нього: ―Дитино, чому Ти так вчинив із нами? Ось Твій батько і я з хвилюванням шукали Тебе.49Але Він відповів їм: ―Чому ви шукали Мене? Хіба ви не знали, що Мені треба бути в тому, що належить Моєму Отцю?50Але вони не зрозуміли слів, які Він їм сказав.51Після цього вони повернулися до Назарета, і Він слухався їх. Мати Його зберігала всі ці слова у своєму серці.52Ісус же зростав мудрістю, ростом і благодаттю у Бога та людей.