Jan 13

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.2  Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil,3  Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,4  odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;5  pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.6  Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“7  Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“8  Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“9  Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“10  Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“11  Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. 12  Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?13  Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.14  Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.15  Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.16  Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.17  Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.18  Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ‚Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.‘19  Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.20  Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“ 21  Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: „Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“22  Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví.23  Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.24  Na toho se Šimon obrátil a řekl: „Zeptej se, o kom to mluví!“25  Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kdo to je?“26  Ježíš odpověděl: „Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji.“ Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu.27  Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: „Co chceš učinit, učiň hned!“28  Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl.29  Protože měl Jidáš u sebe pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým.30  Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc. 31  Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm;32  Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.33  Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.34  Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.35  Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ 36  Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“37  Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím.“38  Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ 

Jan 13

Новий Переклад Українською

od Biblica
1 Перед святом Пасхи Ісус, знаючи, що настала Його година, щоб залишити цей світ і повернутись до Отця, полюбивши Своїх, що були у світі, полюбив їх до кінця.2 Під час вечері, коли диявол вже вклав у серце Юди, сина Симона Іскаріота, зрадити Ісуса,3 знаючи, що Отець дав усе в Його руки, що від Бога прийшов і до Бога повертається,4 Він підвівся з-за столу, зняв верхній одяг і підперезався рушником.5 Потім налив води в таз і почав мити ноги учням та витирати їх рушником, яким був підперезаний.6 Коли Він підійшов до Симона Петра, той сказав Йому: ―Господи, Ти будеш мити мені ноги?7 Ісус сказав йому: ―Того, що Я роблю, ти не розумієш зараз, але зрозумієш потім.8 Петро сказав Йому: ―Ти ніколи не митимеш моїх ніг! Ісус відповів: ―Якщо Я не обмию тебе, то не матимеш частки зі Мною.9 Симон Петро сказав: ―Тоді, Господи, не тільки ноги, але й руки та голову!10 Ісус відповів йому: ―Тому, хто обмився, потрібно лише ноги помити, бо він увесь чистий. І ви чисті, але не всі.11 Він знав, хто зрадить Його, тому й казав, що не всі чисті.12 Закінчивши мити їхні ноги, Ісус одягнув Свій одяг, повернувся на Своє місце й сказав їм: ―Чи розумієте ви, що Я зробив для вас?13 Ви називаєте Мене Вчителем і Господом і добре кажете, бо Я Ним є.14 Тож якщо Я, ваш Господь і Вчитель, помив вам ноги, то й ви повинні мити ноги один одному.15 Бо Я подав вам приклад, щоб ви робили так, як Я зробив вам.16 Істинно кажу вам: раб не більший за свого господаря, і посланець[1] не більший за того, хто його послав.17 Якщо ви знаєте це, то блаженні ви, коли чинитимете так.18 Я не говорю про всіх вас. Я знаю тих, кого обрав. Але має сповнитись Писання: «Той, хто їв Мій хліб, підняв на Мене свою п’яту».[2] (Ž 40,10)19 Я кажу вам перед тим, як станеться, щоб, коли станеться, ви повірили, що Я є.[3]20 Істинно кажу вам: хто приймає того, кого Я пошлю, приймає Мене, а хто Мене приймає, той приймає й Того, Хто послав Мене.21 Сказавши це, Ісус стривожився духом і засвідчив: ―Істинно кажу вам: один із вас зрадить Мене.22 Його учні дивилися один на одного, не розуміючи, про кого Він каже.23 Один з Його учнів, той, якого любив Ісус, сидів за столом, прихилившись до Нього.24 Симон Петро дав йому знак, щоб запитав, кого Він має на увазі.25 Спираючись на Ісуса, той запитав Його: ―Господи, хто це?26 Ісус відповів: ―Це той, кому Я подам шматок хліба, вмочивши його в миску. Потім, вмочивши шматок хліба, подав його Юді, синові Симона Іскаріота.27 Як тільки Юда взяв шматок, сатана увійшов у нього. Ісус сказав йому: ―Що робиш, роби швидше!28 Але ніхто з тих, хто був за столом, не зрозумів, чому Він сказав це йому.29 А оскільки в Юди була скриня з грошима, дехто подумав, що Ісус наказав йому купити все потрібне до свята або ж дати щось бідним.30 Юда, узявши шматок хліба, відразу вийшов. Була ніч.31 Коли Юда вийшов, Ісус сказав: ―Тепер Син Людський прославився, і Бог прославився в Ньому.32 Якщо Бог прославився в Ньому, то і Його Бог прославить в Собі. І зробить це відразу.33 Діти Мої, Я буду з вами ще трохи. Будете шукати Мене, і, як Я сказав юдеям, так кажу й вам нині: куди Я йду, ви не можете прийти.34 Я даю вам нову заповідь: любіть одне одного. Як Я полюбив вас, так і ви любіть одне одного.35 Через це всі будуть знати, що ви є Моїми учнями, якщо будете любити одне одного.36 Симон Петро запитав Його: ―Господи, куди Ти йдеш? Ісус відповів: ―Куди Я йду, ти зараз за Мною піти не зможеш, але підеш пізніше.37 Петро знов запитав: ―Господи, чому я не можу зараз піти за Тобою? Я покладу своє життя за Тебе.38 Тоді Ісус відповів: ―Ти дійсно покладеш своє життя за Мене? Істинно кажу тобі: ще до того, як півень заспіває, ти тричі зречешся Мене.