1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když Saul dal střežit dům, aby ho usmrtil. 2 Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože, buď mi hradem proti útočníkům. 3 Vysvoboď mě od těch, kdo páchají ničemnosti, zachraň mě před těmi, kdo prolévají krev. 4 Hle, jak nástrahy mi strojí, mocní srocují se proti mně, ne snad pro nevěrnost nebo můj hřích, Hospodine, 5 sbíhají se, aby zakročili, ne však kvůli nepravosti. Vzbuď se, pojď mi vstříc a pohleď! 6 Hospodine, Bože zástupů, ty jsi Bůh Izraele. Procitni a ztrestej všechny pronárody, neměj slitování s nikým, kdo by věrolomně páchal ničemnosti. 7 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 8 Hle, co chrlí jejich ústa! Mezi jejich rty jsou meče, že prý: „Kdo to slyší?“ 9 Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny pronárody jsou ti k smíchu. 10 Moje sílo, budu se tě držet! Bůh je přece hrad můj nedobytný. 11 Bůh můj milosrdný jde přede mnou, Bůh mi dá, že spatřím pád těch, kdo proti mně sočí. 12 Jen je nepobíjej, aby můj lid nezapomněl; rozežeň je mocí svou a sraz je, ty jsi náš štít, Panovníku! 13 Hříchem svých úst, slovem svých rtů, vlastní pýchou ať jsou polapeni za kletbu a za lež, které vyřkli. 14 Skoncuj v rozhořčení, skoncuj s nimi, ať poznají, že Bůh vládne v Jákobovi i v dálavách země! -Sela- 15 K večeru se navracejí, skučí jako psi a pobíhají kolem města. 16 Za potravou sem a tam se honí, když se nenasytí, zůstávají přes noc. 17 Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. 18 Moje sílo, o tobě chci žalmy zpívat. Bůh je přece hrad můj nedobytný, Bůh můj milosrdný.
Žalm 59
Новий Переклад Українською
od Biblica1Керівнику хору. На мотив«Лілея свідчення».[1] Міхтам Давидів. Для повчання. (Ž 79,1; Ž 107,7)2Коли він виходив на війну проти Арам-Нагараїма й Арам-Цови[2], і коли Йоав повернувся і вразив дванадцять тисяч едомітів у Соляній долині.[3]3Боже, Ти відкинув нас і зламав; Ти прогнівався на нас – повернися ж до нас знову!4Ти змусив землю тремтіти, вкрив її тріщинами; зціли її розломи, бо вона здригається.5Ти дав народові Своєму зазнати важких часів. Ти напоїв нас вином, від якого нас хитає.6Ти дав знамено тим, хто боїться Тебе, щоб вони, згуртувавшись навколо нього, стали недосяжними для ворожого лука.[4] Села7Щоб улюблені Твої були визволені, врятуй нас правицею Своєю і дай нам відповідь.8Бог промовив у Своєму святилищі: «Урочисто святкуватиму перемогу, Я розділю Сихем і розміряю долину Суккот.[5]9Мені належить Ґілеад, і Манассія – Мій, Єфрем – міць Моєї голови, Юда – Мій законодавець.[6]10Моав – Моя чаша для омовіння, на Едом Я кину Свою сандалію,[7] гукай радісно до Мене, о земле филистимлян!»11Хто введе мене в місто укріплене? Хто доведе мене до Едома?12Хіба не Ти, Боже, Котрий відкинув нас і не виходиш, Боже, з воїнствами нашими?13Подай нам допомогу в боротьбі з ворогом, адже марний порятунок людський.14У Бозі ми виявимо силу, і Він розтопче наших ворогів.