1 Pro předního zpěváka, jako „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis, když uprchl před Saulem do jeskyně. 2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou, k tobě se utíká moje duše. Utíkám se do stínu tvých křídel, dokud nepomine zhoubné nebezpečí. 3 Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, jenž za mě dokončí zápas. 4 Sešle pomoc z nebe, zachrání mě, potupí toho, kdo po mně šlape. -Sela- Bůh sešle své milosrdenství a věrnost. 5 Mezi lvy být musím, s těmi uléhám, kdo srší ohněm, s lidmi, jejichž zuby jsou kopí a šípy, jejichž jazyk je ostrý meč. 6 Povznes se až nad nebesa, Bože, ať nad celou zemí vzejde tvoje sláva! 7 Nastražili síť mým krokům, člověk mě chtěl zlomit; vykopali na mě jámu, spadli do ní sami. -Sela- 8 Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno, budu zpívat, prozpěvovat žalmy. 9 Probuď se, má slávo! Probuď se už, citero a harfo, ať jitřenku vzbudím. 10 Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; 11 vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. 12 Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva!
Žalm 57
Новий Переклад Українською
od Biblica1Керівнику хору. На мотив«Не згуби». Міхтам Давидів.2Чи справді ви, можновладці, говорите правду? Чи справедливо судите синів людських?3Авжеж! У серці чините беззаконня, на землі руки ваші наважуються на насильство.4Відступники нечестиві вже від утроби матері, блукають ще від лона материнського, брехню промовляючи.5Їхня отрута подібна до отрути зміїної, до отрути глухої рогатої змії,[1] що затуляє свої вуха,6щоб не чути голосу шептунів, які вміло складають свої заклинання.7Боже, розтрощи зуби в їхніх устах; вирви ікла у левів молодих, ГОСПОДИ!8Нехай зникнуть, як вода, що розтікається. Коли натягуватимуть лука, нехай стріли їхні будуть надломлені.9Нехай будуть немов слимак, що спливає слизом у спеку; як викидень у жінки, що сонця не бачив.10Перш ніж казани ваші відчують розпалений хмиз, – чи зелений ще, чи сухий вже, – нехай вихор рознесе його!11Радітиме праведник, коли побачить помсту на них, коли обмиє стопи свої у крові нечестивого.12Тоді скаже людина: «Справді, є плід у праведника![2] Справді, є Бог, Що судить на землі!»