1 Pro předního zpěváka ke hřena flétnu. Žalm Davidův. 2 Hospodine, přej sluchu mým slovům, měj porozumění pro mou zneklidněnou mysl. 3 Pozornost mi věnuj, když o pomoc volám, můj Králi, můj Bože, vždyť se modlím k tobě! 4 Hospodine, ty můj hlas uslyšíš zrána, ráno ti připravím oběť a budu čekat. 5 Ty nejsi bůh, který má zálibu ve svévoli, zlý nemůže být u tebe hostem, 6 tobě nesmějí na oči potřeštěnci, nenávidíš všechny, kdo páchají ničemnosti, 7 do záhuby vrháš ty, kdo lživě mluví. Kdo prolévá krev a jedná lstivě, toho má Hospodin v ohavnosti. 8 Já však pro tvé hojné milosrdenství smím přicházet do tvého domu, smím se klanět před tvým svatým chrámem ve tvé bázni. 9 Hospodine, ve své spravedlnosti mě veď navzdory těm, kdo proti mně sočí, svou cestu přede mnou učiň přímou. 10 Vždyť na jejich ústa není spolehnutí, jejich nitro je zdroj zhouby, jejich hrdlo je hrob otevřený, na jazyku samé úlisnosti. 11 Odhal jejich vinu, Bože, ať doplatí na své plány, zavrhni je pro tak četné jejich nevěrnosti, vždyť vzdorují tobě! 12 Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají; věčně budou plesat, když je budeš chránit, jásotem tě budou oslavovat ti, kdo milují tvé jméno. 13 Spravedlivému, Hospodine, žehnáš, jako pavézou ho obklopuješ přízní.
Žalm 5
Новий Переклад Українською
od Biblica1Керівнику хору. Для виконання в супроводі сопілок. Псалом Давидів.2Зваж на слова мої, ГОСПОДИ, зрозумій мій стогін!3Прислухайся до звуків мого зойку, Царю мій і Боже мій, бо Тобі я молюся.4ГОСПОДИ, вранці Ти почуй мій голос, вранці я постану перед Тобою й чекатиму.5Адже Ти не той Бог, Якому до вподоби беззаконня, зло не мешкатиме поряд із Тобою.[1]6Не встоять пихаті перед Твоїми очима, Ти ненавидиш усіх тих, хто поводиться свавільно.7Ти знищиш тих, що промовляють неправду; людина кровожерна й підступна гидка для Тебе, ГОСПОДИ.8Але я, завдяки великій Твоїй милості, увійду до дому Твого, поклонюся у бік Храму святині Твоєї, сповнений страхом побожним перед Тобою.9ГОСПОДИ, веди мене Твоєю правдою заради ворогів моїх; вирівняй шлях Твій переді мною.10Адже немає у вустах їхніх щирості, їхній внутрішній світ – руїна, гортань у них – відкрита могила,[2] язики у них слизькі.[3]11Оголоси їм вирок, Боже! Нехай впадуть вони через підступні задуми свої, відкинь їх через численні беззаконня їхні, адже вони повстали проти Тебе.12І тоді радітимуть усі, хто на Тебе надію покладає; їхні вигуки щастя лунатимуть вічно. Простягни Свій покров над ними, і звеселяться Тобою ті, що ім’я Твоє люблять.13Бо Ти благословляєш праведного, ГОСПОДИ, наче великим щитом[4], вкриваєш його Твоєю прихильністю.