1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? 2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. 3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. 4 O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. 5 On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. 6 Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. 7 Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! 8 Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám. 9 Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. 10 I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. 11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. 12 Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. 13 Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! 14 Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!
Žalm 27
Новий Переклад Українською
od Biblica1Псалом Давидів. До Тебе, ГОСПОДИ, я кличу, Скеле моя, не будь байдужим[1] до мене! Якщо Ти мовчатимеш, я стану подібним до тих, що сходять до прірви.2Почуй голос благань моїх, коли я волаю до Тебе, коли я піднімаю руки свої до Святая Святих[2] Храму Твого.3Не став мене на один рівень із нечестивими,[3] з тими, що роблять беззаконня, що про мир говорять із ближніми своїми, та в серцях у них зло.4Віддай їм за їхніми вчинками, за мірою зла у їхніх справах. Так, як вчинили руки їхні, віддай їм, поверни їм те, що вони заслужили.5За те, що не задумуються вони над звершеннями ГОСПОДА й над діянням рук Його, Він їх зруйнує й не відбудує знов.6Благословенний ГОСПОДЬ, бо почув Він голос моїх благань.7ГОСПОДЬ – твердиня моя й щит мій; на Нього покладалося моє серце. Він допоміг мені, і серце моє зраділо, тож піснею своєю я прославлю Його.8ГОСПОДЬ – сила Свого народу, Він – рятівна твердиня для Свого помазанця.9Врятуй народ Твій і благослови Свій спадок; Будь їхнім Пастирем і веди їх повік!