1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. 2 Chválu vzdejte Bohu bohů, jeho milosrdenství je věčné. 3 Chválu vzdejte Pánu pánů, jeho milosrdenství je věčné. 4 Jedině on koná velké divy, jeho milosrdenství je věčné. 5 Nebesa učinil důmyslně, jeho milosrdenství je věčné. 6 Zemi na vodách překlenul oblohou, jeho milosrdenství je věčné. 7 Učinil veliká světla, jeho milosrdenství je věčné. 8 Slunce, aby vládlo ve dne, jeho milosrdenství je věčné. 9 Měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, jeho milosrdenství je věčné. 10 Ranil Egypt v jeho prvorozených, jeho milosrdenství je věčné. 11 A vyvedl Izraele z jeho středu, jeho milosrdenství je věčné. 12 Pevnou rukou a vztaženou paží, jeho milosrdenství je věčné. 13 On rozdělil Rákosové moře ve dví, jeho milosrdenství je věčné. 14 A převedl Izraele jeho středem, jeho milosrdenství je věčné. 15 Faraóna s vojskem smetl do Rákosového moře, jeho milosrdenství je věčné. 16 Svůj lid vodil pouští, jeho milosrdenství je věčné. 17 Pobil velké krále, jeho milosrdenství je věčné. 18 Zahubil vznešené krále, jeho milosrdenství je věčné. 19 Krále Emorejců Síchona, jeho milosrdenství je věčné. 20 A bášanského krále Óga, jeho milosrdenství je věčné. 21 Jejich země předal do dědictví, jeho milosrdenství je věčné. 22 Do dědictví Izraele, svého služebníka, jeho milosrdenství je věčné. 23 Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné. 24 A vyrval nás našim protivníkům, jeho milosrdenství je věčné. 25 Veškerému tvorstvu dává pokrm, jeho milosrdenství je věčné. 26 Chválu vzdejte Bohu nebes, jeho milosrdenství je věčné.
Žalm 136
Новий Переклад Українською
od Biblica1Біля річок Вавилона, там сиділи ми й плакали, згадуючи Сіон.2На вербах посеред міста ми повісили наші арфи,3бо там поневолювачі наші просили від нас слів пісні й гнобителі наші вимагали від нас радості: «Заспівайте нам одну з пісень Сіону!»4Як можемо ми пісню ГОСПОДНЮ на землі чужій співати?5Якщо я забуду тебе, Єрусалиме, нехай забуде правиця моя рухи свої.6Нехай прилипне язик мій до піднебіння, якщо я не пам’ятатиму тебе, якщо я не піднесу Єрусалима як найвищу радість мою.7Нагадай, ГОСПОДИ, синам Едомовим день захоплення Єрусалима, коли вони говорили: «Руйнуйте, руйнуйте його до самих підвалин!»[1]8Донько Вавилона, приречена на спустошення, блаженний той, хто віддасть тобі за те, що ти накоїла нам!9Блаженний той, хто схопить і розіб’є об скелю твоїх немовлят!