1 Haleluja. Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. 2 Kdo vylíčí bohatýrské činy Hospodina, kdo rozhlásí všechnu chválu o něm? 3 Blaze těm, kteří se drží práva, tomu, kdo si v každém čase vede spravedlivě. 4 Hospodine, rozpomeň se na mě pro přízeň, jíž lid svůj zahrnuješ, navštiv mě svou spásou, 5 abych směl spatřit dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí národa tvého, abych společně s tvým dědictvím o tobě s chloubou mluvil. 6 Zhřešili jsme už se svými otci, provinili jsme se, svévolně si vedli. 7 Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali, vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém. 8 On však je zachránil pro své jméno, aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu. 9 Obořil se na Rákosové moře a vyschlo, propastnými tůněmi je vedl jako pouští. 10 Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z rukou nepřítele. 11 Jejich protivníky přikryly vody, nezůstal z nich ani jeden. 12 Tehdy uvěřili jeho slovům, do zpěvu se dali k jeho chvále. 13 Rychle však na jeho činy zapomněli, nečekali trpělivě na jeho pokyn. 14 Chtivostí se dali strhnout v poušti, pokoušeli Boha v pustém kraji. 15 On jim splnil jejich prosbu, ale stihl je pak úbytěmi. 16 V táboře žárlili na Mojžíše, na Árona, jenž byl Hospodinův svatý; 17 tu se rozevřela země, Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek. 18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň, svévolníky sežehl plamen. 19 Na Chorébu udělali býčka, klaněli se slité modle, 20 zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce. 21 Zapomněli na Boha, svou spásu, který v Egyptě konal tak velké věci, 22 v zemi Chámově úžasné divy, bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře. 23 Už vyhlásil jejich vyhlazení, ale Mojžíš, jeho vyvolený, postavil se před ním do trhliny a odvrátil jeho zkázonosné rozhořčení. 24 Přežádoucí zem si zprotivili, nevěřili jeho slovu, 25 žehrali v svých stanech, Hospodina neposlechli. 26 Pozvedl k přísaze proti nim svou ruku, že je v té poušti nechá padnout, 27 že jejich símě rozhodí mezi pronárody, že je rozpráší do všech zemí. 28 Pak se spřáhli s Baal-peórem, jedli při obětních hodech k poctě mrtvých model. 29 Svým jednáním uráželi Hospodina, proto je postihla pohroma. 30 Povstal Pinchas k vykonání soudu, pohroma se zastavila; 31 bylo mu to připočteno jako spravedlnost až navěky, do všech pokolení. 32 U Meribských vod ho rozlítili, kvůli nim zle pochodil i Mojžíš, 33 neboť se vzepřeli jeho duchu, jeho rty pronesly nerozvážnost. 34 Nevyhladili národy, o nichž Hospodin mluvil, 35 smísili se s pronárody, učili se dělat to, co ony. 36 Sloužili jejich modlářským stvůrám a ty se jim staly léčkou; 37 obětovali své syny a své dcery běsům. 38 Nevinnou krev prolévali, krev svých synů a dcer, které obětovali modlářským stvůrám Kenaanu; proléváním krve zhanobili zemi. 39 Tak se poskvrnili svými činy, svým jednáním porušili věrnost. 40 Hospodin vzplál hněvem proti svému lidu, svoje dědictví si zhnusil, 41 vydal je do rukou pronárodů, vládli jim ti, kdo je měli v nenávisti. 42 Utiskovali je jejich nepřátelé, byli jimi pokořeni, dostali se do područí. 43 Mnohokrát je vysvobodil; svými nápady však vzpírali se opět, ale na svou nepravost jen dopláceli. 44 On jejich soužení viděl, slyšel jejich bědování, 45 kvůli nim si připomínal svoji smlouvu, ve svém velkém milosrdenství měl s nimi soucit. 46 Dal jim dojít slitování u všech, kteří je odvlekli do zajetí. 47 Hospodine, zachraň nás, náš Bože, shromáždi nás z pronárodů, tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu, budeme tě chválit chvalozpěvem. 48 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky! A všechen lid ať řekne: „Amen.“ Haleluja.
Žalm 106
Новий Переклад Українською
od Biblica1Славте ГОСПОДА, бо Він добрий, бо милість Його навіки!2Нехай скажуть це викуплені ГОСПОДОМ, ті, кого Він визволив від руки ворога3й зібрав із різних земель – зі сходу, заходу, з півночі й від моря.4Вони блукали в пустелі, дорогою в дикій землі, не знаходили там ні міста, ні поселення.5Були голодні й спраглі, виснажилися в них душі їхні.6Тоді заволали вони до ГОСПОДА у своїй скорботі, і Він врятував їх від їхніх страждань.7І повів їх шляхом прямим, щоб привести у місто, де будуть вони мешкати.8Нехай славлять ГОСПОДА за милість Його й чудеса Його для синів людських,9бо задовольнив Він душу спраглу й душу голодну наситив добром.10Вони сиділи в темряві й тіні смерті, закуті гнітом і залізом,11за те, що повстали проти слів Бога й знехтували порадою Всевишнього.12Він упокорив серця їхні працею тяжкою, вони спіткнулися, і ніхто не допомагав.13Тоді заволали вони до ГОСПОДА у своїй скорботі, і Він врятував їх від їхніх страждань.14І вивів їх із темряви й тіні смерті, і розірвав їхні кайдани.15Нехай славлять ГОСПОДА за милість Його й чудеса Його для синів людських,16бо зламав Він двері бронзові й розбив засуви залізні.17Нерозумні, через шлях беззаконь і гріхів своїх вони були пригнічені.18Будь-яка їжа стала гидкою душам їхнім, і підступили вони до воріт смерті.19Тоді заволали вони до ГОСПОДА у своїй скорботі, і Він врятував їх від їхніх страждань.20Послав Своє слово й зцілив їх, і визволив їх від погибелі.21Нехай дякують ГОСПОДЕВІ за милість Його й чудеса Його для синів людських,22і нехай приносять жертви подяки й сповіщають про діяння Його з вигуками радості.23Ті, хто виходить у море на кораблях, промишляють у великих водах,24бачили діяння ГОСПОДА й чудеса Його в глибині.25Він сказав – і піднявся вітер штормовий, здійняв високо хвилі.26Вони підняли кораблі до небес і скинули в безодню – душа моряків розтала через те лихо.27Кружляють, хитаються вони, немов п’яні, і вся мудрість їхня щезла.28Тоді заволали до ГОСПОДА у своїй скорботі, і Він визволив їх від їхніх страждань.29Він перетворив вітер штормовий на тишу, і замовкли морські хвилі.[1]30Тоді моряки зраділи, що стихли хвилі, і Він привів їх до бажаної пристані.31Нехай славлять ГОСПОДА за милість Його й чудеса Його для синів людських.32Нехай величають Його в зібранні народу й на засіданні старійшин нехай прославляють Його.33Він перетворює ріки на пустелю й джерела води – на спраглу землю,34землю родючу – на солончак за злі вчинки тих, хто живе на ній.35Він перетворює пустелю на болотистий став і землю висохлу – на джерела води.36І поселяє там голодних, і вони будують місто для мешкання,37засівають поля й насаджують виноградники, що приносять рясний врожай.38Він благословляє їх, і вони розмножуються вельми, і худоба в них не убуває.39Та коли зменшуються числом і поникають вони через утиск, лихо й журбу,40Він виливає презирство на шляхетних мужів, і блукають вони в пустелі, де немає дороги.41А бідного Він підіймає із приниження і родину його робить численною, як отара овець.42Побачать це праведники й зрадіють, а кожен беззаконник стулить свої вуста.43Хто мудрий, нехай збереже ці слова й зрозуміє милість ГОСПОДА.