Přísloví 16 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DRUHÁ ČÁST

1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk. 2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin. 3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny. 4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka pro zlý den. 5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu. 6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého. 7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele. 8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím. 9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin. 10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří. 11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem. 12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn. 13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují. 14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří. 15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm. 16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro. 17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu. 18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí. 19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými. 20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina. 21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí. 22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost. 23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti. 24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem. 25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se pro sebe, popohánějí ho vlastní ústa. 27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň. 28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. 29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu. 30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo. 31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti. 32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města. 33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.

Lutherbibel 2017

od Deutsche Bibelgesellschaft

1 Der Mensch setzt sich’s wohl vor im Herzen; aber vom HERRN kommt, was die Zunge reden wird. 2 Einen jeglichen dünken seine Wege rein; aber der HERR prüft die Geister. 3 Befiehl dem HERRN deine Werke, so wird dein Vorhaben gelingen. (Ž 37,5) 4 Der HERR macht alles zu seinem Zweck, auch den Frevler für den bösen Tag. (Ř 9,22) 5 Ein stolzes Herz ist dem HERRN ein Gräuel und wird gewiss nicht ungestraft bleiben. 6 Durch Güte und Treue wird Missetat gesühnt, und durch die Furcht des HERRN meidet man das Böse. 7 Wenn eines Menschen Wege dem HERRN wohlgefallen, so lässt er auch seine Feinde mit ihm Frieden machen. (Gn 31,24; Gn 33,4) 8 Besser wenig mit Gerechtigkeit als viel Einkommen mit Unrecht. (Př 15,16) 9 Des Menschen Herz erdenkt sich seinen Weg; aber der HERR allein lenkt seinen Schritt. (Př 19,21; Jr 10,23) 10 Weissagung ist in dem Munde des Königs; sein Mund spricht nicht fehl im Gericht. 11 Waage und rechte Waagschalen sind vom HERRN; und alle Gewichte im Beutel sind sein Werk. (Př 11,1) 12 Den Königen ist Unrecht tun ein Gräuel; denn durch Gerechtigkeit wird der Thron befestigt. (Př 20,28; Př 25,5; Př 29,14) 13 Rechte Worte gefallen den Königen; und wer aufrichtig redet, wird geliebt. 14 Des Königs Grimm ist ein Bote des Todes; aber ein weiser Mann wird ihn versöhnen. (Př 19,12; Př 20,2) 15 Wenn des Königs Angesicht freundlich ist, das ist Leben, und seine Gnade ist wie ein Spätregen. 16 Weisheit erwerben ist besser als Gold und Einsicht erwerben edler als Silber. 17 Der Frommen Weg meidet das Arge; und wer auf seinen Weg achtet, bewahrt sein Leben. 18 Wer zugrunde gehen soll, der wird zuvor stolz; und Hochmut kommt vor dem Fall. (Př 18,12) 19 Besser niedrig sein mit den Demütigen als Beute austeilen mit den Hoffärtigen. 20 Wer auf das Wort merkt, der findet Glück; und wohl dem, der sich auf den HERRN verlässt! 21 Ein Verständiger wird gerühmt als ein weiser Mann, und liebliche Rede mehrt die Einsicht. 22 Klugheit ist ein Brunnen des Lebens dem, der sie hat; aber die Strafe der Toren ist ihre Torheit. 23 Des Weisen Herz redet klug und mehrt auf seinen Lippen die Lehre. 24 Freundliche Reden sind Honigseim, süß für die Seele und heilsam für die Glieder. (Př 12,25) 25 Manchem scheint ein Weg recht; aber zuletzt bringt er ihn zum Tode. 26 Der Hunger des Arbeiters arbeitet für ihn; denn sein Mund treibt ihn an. 27 Ein heilloser Mensch gräbt nach Unheil, und auf seinen Lippen ist’s wie brennendes Feuer. 28 Ein falscher Mensch richtet Zank an, und ein Verleumder macht Freunde uneins. 29 Ein Frevler verlockt seinen Nächsten und führt ihn auf keinen guten Weg. 30 Wer mit den Augen winkt, denkt nichts Gutes; und wer mit den Lippen andeutet, vollbringt Böses. 31 Graue Haare sind eine Krone der Ehre; auf dem Weg der Gerechtigkeit wird sie gefunden. (Př 20,29) 32 Ein Geduldiger ist besser als ein Starker und wer sich selbst beherrscht, besser als einer, der Städte einnimmt. (Př 14,29) 33 Der Mensch wirft das Los; aber es fällt, wie der HERR will.