Bůh promluvil - PRVNÍ ŘEČ BOŽÍ - — Pán země i moře
1 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 2 „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? 3 Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 4 Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. 5 Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřicí šňůru? 6 Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, 7 zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? 8 Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země, 9 když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, 10 když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata 11 a řekl: ‚Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!‘ 12 Zdali jsi ty někdy za svých dnů dal příkaz jitru a vykázal jitřence její místo, 13 aby se chopila okrajů země a svévolníci byli z ní vytřeseni? 14 Země se mění jak hlína pod pečetidlem, ale oni tu stojí, ač jsou jen šat. 15 Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena. 16 Přišel jsi až ke zřídlu moře, procházel ses po dně propastné tůně? 17 Byly ti odkryty brány smrti, brány šeré smrti jsi spatřil? 18 Postřehls celou šíři země? Pověz, znáš-li to všechno.
— Pán vod i hvězd
19 Kde je cesta k obydlí světla? Kde má své místo temnota? 20 Můžeš je vykázat do jejich hranic? Máš ponětí o stezkách k jejich domu? 21 Tušil jsi, že se jednou narodíš a jak velký bude počet tvých dnů? 22 Přišel jsi někdy ke skladům sněhu, spatřil jsi sklady krupobití, 23 které si šetřím pro časy soužení, pro den války a boje? 24 Kde je cesta k místu, kde se dělí světlo? Odkud se žene na zemi východní vítr? 25 Kdo vyryl koryta povodni a bouřnému mračnu cestu, 26 aby pršelo na liduprázdnou zemi, na poušť, v níž člověka není, 27 aby se napojila místa pustá a zpustošená a vzešla mladá tráva? 28 Má snad déšť otce? Kdo zplodil krůpěje rosy? 29 Z čího lůna vyšel led? Kdo rodí nebeské jíní? 30 Vody tuhnou na kámen, zamrzá hladina propastné tůně. 31 Dovedeš spoutat mihotavý třpyt Plejád nebo rozvázat pouta Orióna? 32 Vyvedeš hvězdy zvířetníku v pravý čas a povedeš souhvězdí Lva s jeho mladými? 33 Víš, jaké jsou řády nebes? Ty jsi je ustanovil, aby dozírala na zemi? 34 Pozvedneš svůj hlas k oblaku, aby tě přikryla spousta vod? 35 Posíláš snad pro blesky, aby přišly a ohlásily se ti: ‚Tu jsme‘? 36 Kdo dal ibisovi moudrost a kohoutovi rozum? 37 Kdo je tak moudrý, aby sečetl mraky? Kdo složí nebeské měchy, 38 když prach se v slitinu spojí a hroudy k sobě přilnou?
— Pán zvěře i ptactva
39 Můžeš ulovit pro lva kořist a uspokojit lačnost lvíčat, 40 když se krčí v peleších, číhají ve svém doupěti v houští? 41 Kdo opatří úlovek krkavci, když jeho mláďata volají k Bohu a bloudí bez potravy?
1Und der HERR antwortete Hiob aus dem Sturm und sprach: (Jb 31,35)2Wer ist’s, der den Ratschluss verdunkelt mit Worten ohne Verstand? (Jb 34,35)3Gürte deine Lenden wie ein Mann! Ich will dich fragen, lehre mich! (Jb 40,7)4Wo warst du, als ich die Erde gründete? Sage mir’s, wenn du so klug bist!5Weißt du, wer ihr das Maß gesetzt hat oder wer über sie die Messschnur gezogen hat? (Př 30,4)6Worauf sind ihre Pfeiler eingesenkt, oder wer hat ihren Eckstein gelegt,7als die Morgensterne miteinander jauchzten und alle Gottessöhne jubelten? (Jb 1,6; Ž 19,2)8Wer hat das Meer mit Toren verschlossen, als es herausbrach wie aus dem Mutterschoß, (Ž 104,8; Př 8,29)9als ich’s mit Wolken kleidete und in Dunkel einwickelte wie in Windeln,10als ich ihm seine Grenze bestimmte und setzte ihm Riegel und Tore11und sprach: »Bis hierher sollst du kommen und nicht weiter; hier sollen sich legen deine stolzen Wellen!«?12Hast du zu deiner Zeit dem Morgen geboten und der Morgenröte ihren Ort gezeigt,13damit sie die Enden der Erde fasste und die Frevler von ihr abgeschüttelt würden?14Sie wandelt sich wie Ton unter dem Siegel und färbt sich bunt wie ein Kleid.15Und den Frevlern wird ihr Licht genommen und der erhobene Arm zerbrochen werden.16Bist du zu den Quellen des Meeres gekommen und auf dem Grund der Tiefe gewandelt?17Haben sich dir des Todes Tore je aufgetan, oder hast du gesehen die Tore der Finsternis?18Hast du erkannt, wie breit die Erde ist? Sage es, wenn du das alles weißt!19Welches ist der Weg dahin, wo das Licht wohnt, und welches ist die Stätte der Finsternis,20dass du sie zu ihrem Gebiet bringen könntest und kennen die Pfade zu ihrem Hause?21Du weißt es ja, denn zu der Zeit wurdest du geboren, und deine Tage sind sehr viel!22Bist du gewesen, wo der Schnee herkommt, oder hast du gesehen, wo der Hagel herkommt, (Jz 10,11; Iz 30,30)23die ich verwahrt habe für die Zeit der Trübsal und für den Tag des Streites und Krieges?24Welches ist der Weg dahin, wo das Licht sich teilt und der Ostwind hinfährt über die Erde?25Wer hat dem Platzregen seine Bahn gebrochen und den Weg dem Blitz und Donner, (Jb 28,26)26dass es regnet aufs Land, wo niemand ist, in der Wüste, wo kein Mensch ist,27damit Einöde und Wildnis gesättigt werden und das Gras wächst?28Hat der Regen einen Vater? Wer hat die Tropfen des Taus gezeugt?29Aus wessen Schoß geht das Eis hervor, und wer hat den Reif unter dem Himmel geboren,30dass das Wasser sich verbirgt, als wäre es Stein, und der Wasserspiegel gefriert?31Kannst du die Bande des Siebengestirns zusammenbinden oder den Gürtel des Orion auflösen? (Jb 9,9)32Kannst du die Sterne des Tierkreises aufgehen lassen zur rechten Zeit oder die Bärin samt ihren Jungen heraufführen?33Weißt du des Himmels Ordnungen, oder bestimmst du seine Herrschaft über die Erde? (Jr 33,25)34Kannst du deine Stimme zu der Wolke erheben, dass dich die Menge des Wassers überströme?35Kannst du die Blitze aussenden, dass sie hinfahren und sprechen zu dir: »Hier sind wir«?36Wer hat dem Ibis Weisheit verliehen, und wer gab dem Hahn Einsicht?37Wer ist so weise, dass er die Wolken zählen könnte? Wer schüttet die Krüge des Himmels aus,38wenn der Erdboden hart wird, als sei er gegossen, und die Schollen fest aneinanderkleben?39Kannst du der Löwin ihren Raub zu jagen geben und die jungen Löwen sättigen,40wenn sie sich legen in ihren Höhlen und lauern in ihrem Versteck?41Wer bereitet dem Raben die Speise, wenn seine Jungen zu Gott rufen und irrefliegen, weil sie nichts zu essen haben? (Ž 147,9)