1 Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu se ztiší duše má, od něho vzejde mi spása. 3 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nikdy nic neotřese. 4 Jak dlouho budete napadat člověka? Zabitím hrozíte všichni jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná. 5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru. -Sela- 6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá. 7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese. 8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště. 9 Lide, v každý čas v něho doufej, vylévej před ním své srdce! Bůh je naše útočiště. -Sela- 10 Lidé jsou jen vánek, urození jsou jen lživé zdání. Na váze stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek. 11 Neslibujte si nic od útisku, nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte, k jmění, byť i přibývalo, neupněte srdce. 12 Bůh promluvil jednou, dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc, 13 i milosrdenství je, Panovníku, tvoje. Ty každému splatíš podle jeho skutků.
1Ein Psalm Davids, vorzusingen, für Jedutun.2Meine Seele ist stille zu Gott, der mir hilft. (Iz 30,15)3Denn er ist mein Fels, meine Hilfe, mein Schutz, dass ich gewiss nicht wanken werde. (Ž 18,3)4Wie lange stellt ihr alle einem nach, wollt alle ihn morden, als wäre er eine hangende Wand und eine rissige Mauer?5Sie denken nur, wie sie ihn von seiner Höhe stürzen, sie haben Gefallen am Lügen; mit dem Munde segnen sie, aber im Herzen fluchen sie. Sela.6Aber sei nur stille zu Gott, meine Seele; denn er ist meine Hoffnung.7Er ist mein Fels, meine Hilfe und mein Schutz, dass ich nicht wanken werde.8Bei Gott ist mein Heil und meine Ehre, / der Fels meiner Stärke, meine Zuversicht ist bei Gott.9Hoffet auf ihn allezeit, liebe Leute, / schüttet euer Herz vor ihm aus; Gott ist unsre Zuversicht. Sela.10Aber Menschen sind ja nichts, große Leute täuschen auch; sie wiegen weniger als nichts, so viel ihrer sind.11Verlasst euch nicht auf Gewalt und setzt auf Raub nicht eitle Hoffnung; fällt euch Reichtum zu, so hängt euer Herz nicht daran. (Mt 19,22; L 12,15; 1Tm 6,9; 1Tm 6,17)12Eines hat Gott geredet, ein Zweifaches habe ich gehört: Gott allein ist mächtig,13und du, Herr, bist gnädig; denn du vergiltst einem jeden, wie er’s verdient hat. (Ř 2,6)