1 Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. 2 Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, 3 naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. 4 I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. 5 Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. 6 Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.
1Ein Lied Davids. Der HERR ist mein Hirt; darum leide ich keine Not. (Ž 74,1; Iz 40,11; Ez 34,11; Mi 7,14; J 10,11; J 10,27; Zj 7,17)2Er bringt mich auf saftige Weiden, lässt mich ruhen am frischen Wasser3und gibt mir neue Kraft. Auf sicheren Wegen leitet er mich, dafür bürgt er mit seinem Namen.4Und muss ich auch durchs finstere Tal – ich fürchte kein Unheil! Du, HERR, bist ja bei mir; du schützt mich und du führst mich, das macht mir Mut.[1] (Ž 46,3)5Vor den Augen meiner Feinde deckst du mir deinen Tisch; festlich nimmst du mich bei dir auf[2] und füllst mir den Becher randvoll. (Ž 36,9; Ž 92,11)6Deine Güte und Liebe umgeben mich an jedem neuen Tag; in deinem Haus darf ich nun bleiben[3] mein Leben lang. (Ž 27,4; Ž 41,13; Ž 65,5; Ž 84,2; Ž 84,11)