1 Chvalozpěv Davidův. (Álef) Chci tě vyvyšovat, Bože můj a Králi, tvému jménu dobrořečit navěky a navždy. (Bét) 2 Po všechny dny ti chci dobrořečit a tvé jméno chválit navěky a navždy. (Gimel) 3 Veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, jeho velikost nelze vyzpytovat. (Dálet) 4 Všechna pokolení chválí tvoje skutky zpěvem, hlásají tvé bohatýrské činy. (Hé) 5 Tvoje velebnost je důstojná a slavná, chci přemýšlet o tvých divuplných dílech. (Vav) 6 Všichni budou mluvit o tvých mocných, bázeň vzbuzujících skutcích, i já budu vypravovat o tvé velikosti. (Zajin) 7 Budou šířit vše, co připomíná tvoji velkou dobrotivost, budou jásat, jak jsi spravedlivý. (Chet) 8 Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný. (Tet) 9 Hospodin je ke všem dobrotivý, nade vším, co učinil, se slitovává. (Jod) 10 Kéž ti vzdají chválu, Hospodine, veškeré tvé skutky, kéž ti tvoji věrní dobrořečí, (Kaf) 11 ať hovoří o tvém slavném kralování, ať promluví o tvé bohatýrské síle, (Lámed) 12 aby lidem uváděli ve známost tvé bohatýrské činy a slávu a důstojnost království tvého. (Mém) 13 Tvoje království je království všech věků, tvoje vláda přečká všechna pokolení. (Nún) Ve všech svých slovech je Hospodin věrný, je svatý ve všech svých skutcích. (Sámek) 14 Hospodin podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje. (Ajin) 15 Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm, (Pé) 16 otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije. (Çáde) 17 Hospodin je spravedlivý ve všech svých cestách, milosrdný ve všech svých skutcích. (Kóf) 18 Hospodin je blízko všem, kteří volají k němu, všem, kdo ho volají opravdově. (Réš) 19 Vyplňuje přání těch, kdo se ho bojí, slyší, když volají o pomoc, a zachrání je. (Šín) 20 Všechny, kdo ho milují, Hospodin ochraňuje, ale všechny svévolníky vyhlazuje. (Táv) 21 Z mých úst zazní chvála Hospodinu, jeho přesvatému jménu bude dobrořečit všechno tvorstvo navěky a navždy.
1Ein Lobgesang Davids. Du mein Gott und König, dich will ich rühmen; immer, ohne Ende, will ich dir danken!2Jeden Tag, Gott, will ich dir danken; immer, ohne Ende, will ich dich preisen!3Ich will bekennen: »Der HERR ist mächtig, groß ist sein Ruhm, unermesslich ist seine Macht!«4Jede Generation soll es der nächsten sagen, sie soll rühmen, was du vollbracht hast, und deine machtvollen Taten weitererzählen! (Ž 78,4)5Deine Pracht und Hoheit sollen alle rühmen,[1] und ich will stets an deine Wunder denken!6Deine gewaltige Macht sollen sie verkünden, und ich will erzählen von deinen Taten!7Deine reiche Güte sollen sie rühmen und deine Treue[2] laut besingen:8»Der HERR ist voll Liebe und Erbarmen, er hat Geduld, seine Güte kennt keine Grenzen. (Ex 34,6)9Der HERR ist gut zu allen, er erbarmt sich über alle seine Geschöpfe.« (Mdr 11,22)10Alle deine Geschöpfe sollen dich preisen, HERR, alle, die zu dir gehören, sollen dir danken!11Vom Glanz deines Königtums sollen sie reden und von deiner gewaltigen Macht,12damit alle Menschen von deinen Taten hören, von der Herrlichkeit und Pracht deines Königtums!13Du bist König für alle Zeiten und deine Herrschaft hört niemals auf! Der HERR ist verlässlich in allem, was er sagt, und gütig in allem, was er tut.[3] (Ž 47,6)14Er stützt alle, die zusammenbrechen, er richtet die Niedergebeugten auf. (Ž 9,13)15Alle blicken voll Hoffnung auf dich und jedem gibst du Nahrung zur rechten Zeit. (Ž 104,27)16Du öffnest deine wohltätige Hand, und alles, was lebt, wird satt.17Der HERR ist gerecht in seinem Handeln und gütig in allen seinen Taten.18Er ist denen nahe, die zu ihm beten – allen, die aufrichtig zu ihm beten. (Dt 4,7; Iz 58,6)19Er erfüllt die Bitten der Menschen, die ihm gehorchen; er hört ihr Schreien und rettet sie. (Př 10,24)20Der HERR beschützt alle, die ihn lieben; doch alle, die ihn missachten, macht er zunichte. (Ž 1,1)21Ich will den Ruhm des HERRN verkünden, und alles, was lebt, soll ihm danken, ihm, dem heiligen Gott, immer und ohne Ende!