1 Poutní píseň. Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu. 2 Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil velké věci.“ 3 Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se. 4 Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země! 5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet. 6 S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá, s plesáním však přijde, až ponese snopy.
1Ein Wallfahrtslied.
Als der HERR das Geschick Zions wendete,
da waren wir wie Träumende. (Ž 14,7)2Da füllte sich unser Mund mit Lachen
und unsere Zunge mit Jubel.
Da sagte man unter den Völkern:
Groß hat der HERR an ihnen gehandelt! (Jb 8,21; Ez 36,36)3Ja, groß hat der HERR an uns gehandelt.
Da waren wir voll Freude. (L 1,49)4Wende doch, HERR, unser Geschick
wie die Bäche im Südland! (Dt 30,3)5Die mit Tränen säen,
werden mit Jubel ernten. (Iz 25,8; Mt 5,4; J 12,24; J 16,20; Zj 21,4; Bár 4,23)6Sie gehen, ja gehen und weinen
und tragen zur Aussaat den Samen.
Sie kommen, ja kommen mit Jubel
und bringen ihre Garben.