Jozue 2 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Vyslání zvědů - Zvědové zachránění nevěstkou Rachabou přinášejí z Jericha ujištění, že Hospodin otevřel Izraeli cestu do země.

1 Jozue, syn Núnův, vyslal potají ze Šitímu dva muže jako zvědy. Řekl: „Jděte, prohlédněte tu zemi i Jericho.“ Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali. 2 Králi Jericha bylo ohlášeno: „V noci sem přišli nějací izraelští muži, aby obhlédli zemi.“ 3 Jerišský král dal Rachabě rozkaz: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do tvého domu. Přišli proto, aby obhlédli celou zemi.“ 4 Ale ta žena muže odvedla, ukryla a řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale já jsem nevěděla, odkud jsou. 5 Když při setmění zavírali bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte, ať je dostihnete.“ 6 Ona však je vyvedla na střechu a skryla je v pazdeří, které měla na střeše složené; 7 a oni ty muže pronásledovali směrem k Jordánu až k brodům. Jakmile pronásledovatelé vyšli, hned za nimi bránu zavřeli. 8 Zvědové se ještě neuložili k spánku, když k nim vstoupila na střechu. 9 Řekla těm mužům: „Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatelé země propadli před vámi zmatku. 10 Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a jak jste v Zajordání naložili se dvěma emorejskými králi, se Síchonem a Ógem, které jste zahubili jako klaté. 11 Jakmile jsme to uslyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha, poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi. 12 Zavažte se mi nyní prosím přísahou při Hospodinu, že také vy prokážete milosrdenství domu mého otce, jako jsem já prokázala milosrdenství vám. Dejte mi věrohodné znamení, 13 že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí.“ 14 Muži jí odpověděli: „Jsme odhodláni za vás zemřít. Nesmíte však vyzradit toto naše ujednání. Až nám Hospodin vydá zemi, prokážeme ti milosrdenství a osvědčíme věrnost.“ 15 Potom je spustila po provaze z okna; její dům byl totiž v hradební zdi, bydlela na hradbách. 16 A řekla jim: „Jděte na tamtu horu, aby na vás pronásledovatelé nenarazili, a skrývejte se tam po tři dny, dokud se nevrátí ti, kdo vás pronásledují; potom jděte svou cestou.“ 17 Muži ji upozornili: „Budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala, 18 jestliže neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce a matku, své bratry a celý svůj dům. 19 Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Avšak krev každého, kdo bude s tebou v domě, padne na naši hlavu, kdyby na něj někdo vztáhl ruku. 20 Vyzradíš-li toto naše ujednání, budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala.“ 21 Odvětila: „Staň se podle vašich slov.“ Nato je propustila a oni odešli. Pak uvázala na okno karmínovou šňůru. 22 Oni došli až na horu, kde zůstali tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili; ti prohledali celou cestu, nikoho však nenašli. 23 Oba muži se tedy vrátili; sestoupili z hory, přešli Jordán a přišli k Jozuovi, synu Núnovu. Vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo. 24 Řekli Jozuovi: „Hospodin nám dal celou zemi do rukou. Všichni obyvatelé země propadli před námi zmatku.“

English Standard Version

od Crossway

Rahab Hides the Spies

1 And Joshua the son of Nun sent^[1] two men secretly from Shittim as spies, saying, “Go, view the land, especially Jericho.” And they went and came into the house of a prostitute whose name was Rahab and lodged there. (Nu 25,1; Mt 1,5; Žd 11,31; Jk 2,25)

Nu 25,1Mt 1,5Žd 11,31Jk 2,25

2 And it was told to the king of Jericho, “Behold, men of Israel have come here tonight to search out the land.” 3 Then the king of Jericho sent to Rahab, saying, “Bring out the men who have come to you, who entered your house, for they have come to search out all the land.” 4 But the woman had taken the two men and hidden them. And she said, “True, the men came to me, but I did not know where they were from. 5 And when the gate was about to be closed at dark, the men went out. I do not know where the men went. Pursue them quickly, for you will overtake them.” 6 But she had brought them up to the roof and hid them with the stalks of flax that she had laid in order on the roof. 7 So the men pursued after them on the way to the Jordan as far as the fords. And the gate was shut as soon as the pursuers had gone out. (Sd 3,28; Sd 7,24) 8 Before the men^[2] lay down, she came up to them on the roof 9 and said to the men, “I know that the Lord has given you the land, and that the fear of you has fallen upon us, and that all the inhabitants of the land melt away before you. (Ex 15,15; Ex 15,16; Ex 23,27; Jz 2,11; Jz 2,24)

Ex 15,15Ex 15,16Ex 23,27Jz 2,11Jz 2,24

10 For we have heard how the Lord dried up the water of the Red Sea before you when you came out of Egypt, and what you did to the two kings of the Amorites who were beyond the Jordan, to Sihon and Og, whom you devoted to destruction.^[3] (Ex 14,21; Nu 21,23; Nu 21,33; Jz 4,23; Ž 135,11; Ž 136,19)

Ex 14,21Nu 21,23Nu 21,33Jz 4,23Ž 135,11Ž 136,19

11 And as soon as we heard it, our hearts melted, and there was no spirit left in any man because of you, for the Lord your God, he is God in the heavens above and on the earth beneath. (Ex 15,14; Dt 4,39; Jz 2,9; Jz 5,1; Jz 7,5; 2S 17,10; Ž 22,14; Iz 13,7; Ez 21,7)

Ex 15,14Dt 4,39Jz 2,9Jz 5,1Jz 7,52S 17,10Ž 22,14Iz 13,7Ez 21,7

12 Now then, please swear to me by the Lord that, as I have dealt kindly with you, you also will deal kindly with my father’s house, and give me a sure sign (Jz 2,18) 13 that you will save alive my father and mother, my brothers and sisters, and all who belong to them, and deliver our lives from death.” 14 And the men said to her, “Our life for yours even to death! If you do not tell this business of ours, then when the Lord gives us the land we will deal kindly and faithfully with you.” (Sd 1,24) 15 Then she let them down by a rope through the window, for her house was built into the city wall, so that she lived in the wall. (1S 19,12; Sk 9,25; 2K 11,33) 16 And she said^[4] to them, “Go into the hills, or the pursuers will encounter you, and hide there three days until the pursuers have returned. Then afterward you may go your way.” 17 The men said to her, “We will be guiltless with respect to this oath of yours that you have made us swear. 18 Behold, when we come into the land, you shall tie this scarlet cord in the window through which you let us down, and you shall gather into your house your father and mother, your brothers, and all your father’s household. (Jz 2,12; Jz 6,23) 19 Then if anyone goes out of the doors of your house into the street, his blood shall be on his own head, and we shall be guiltless. But if a hand is laid on anyone who is with you in the house, his blood shall be on our head. (Mt 27,25) 20 But if you tell this business of ours, then we shall be guiltless with respect to your oath that you have made us swear.” (Jz 2,14) 21 And she said, “According to your words, so be it.” Then she sent them away, and they departed. And she tied the scarlet cord in the window. 22 They departed and went into the hills and remained there three days until the pursuers returned, and the pursuers searched all along the way and found nothing. 23 Then the two men returned. They came down from the hills and passed over and came to Joshua the son of Nun, and they told him all that had happened to them. (Jz 2,7) 24 And they said to Joshua, “Truly the Lord has given all the land into our hands. And also, all the inhabitants of the land melt away because of us.” (Ex 23,31; Jz 2,9; Jz 21,44)