HOSPODIN MEZI SVÝMI - — Jeho ruka stačí na záchranu - Nepravost znemožňuje lidu návrat k Bohu, proto se lid marně ohlíží po pomoci.
1 Hle, Hospodinova ruka není krátká na spasení, jeho ucho není zalehlé, aby neslyšel. 2 Což to nejsou vaše nepravosti, které vás oddělují od vašeho Boha? A vaše hříchy, které způsobily, že skryl tvář před vámi, a neslyší? 3 Vždyť vaše dlaně jsou poskvrněny krví, vaše prsty nepravostí, vaše rty mluví klam, váš jazyk přemílá podlosti. 4 Nikdo nevolá po spravedlnosti, nikdo se nezastává pravdy. Doufají v nicotu a šalebně mluví, plodí trápení a rodí ničemnosti. 5 Vyseděli baziliščí vejce, snují pavoučí vlákna. Kdo by jejich vejce pozřel, zemře, rozšlápne-li se, vyklouzne zmije. 6 Jejich vlákna se nehodí na šat, svými výrobky se nepřikryjí. Jejich činy jsou jen ničemnosti, na dlaních jim lpí násilné skutky. 7 Jejich nohy pádí za zlem, spěchají prolévat nevinnou krev. Zamýšlejí samé ničemnosti, na jejich silnicích číhá záhuba a zkáza. 8 Cestu pokoje neznají, není práva v jejich stopách. Dělají si křivolaké cesty, kdo se jimi ubírá, nepozná pokoj. 9 Proto se vzdálilo od nás právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru. 10 Ohmatáváme stěnu jako slepí, hmatáme jako ti, kdo nemají zrak. V poledne klopýtáme, jako když se stmívá, mezi zdravými jsme jako mrtví. 11 Hned všichni mručíme jako medvědi, hned zase lkáme jako holubice. Čekáme na právo, ale žádné tu není, na spásu, a ta se vzdálila od nás. 12 Četné jsou naše nevěrnosti vůči tobě a naše hříchy svědčí proti nám, naše nevěrnosti se nás drží, známe svoje nepravosti: 13 nevěrnost a zapírání Hospodina, odklon od našeho Boha, řeči o útisku, odpadnutí, v srdci nápady a úvahy o klamných věcech. 14 Právo je úplně potlačeno, spravedlnost stojí někde v dáli, pravda klopýtá po náměstí, a co je správné, nemůže vstoupit.
— Nepotřebuje pomocníka - Když tu nebyl nikdo, kdo by zjednal nápravu, - zjednal ji Hospodin sám svou bohatýrskou silou.
15 Pravda vyprchala, kořistí stane se ten, kdo se varuje zlého. Hospodin to však vidí a je zlé v jeho očích, že není žádného práva. 16 Vidí, že není nikoho, žasne, že nikdo nezasáhne. Zachrání ho jeho paže, podepře ho jeho spravedlnost. 17 Oděl se spravedlností jako pancířem a na hlavě má přilbu spásy, oděl se rouchem pomsty, jako pláštěm zahalil se rozhorlením. 18 Podle vykonaných skutků odplatí svým protivníkům rozhořčením, svým nepřátelům za to, co páchali, ostrovům odplatí za spáchané skutky. 19 I budou se bát Hospodinova jména na západě a jeho slávy na východu slunce, neboť se přivalí jako dravá řeka, kterou Hospodinův vítr žene vpřed. 20 Vykupitel přijde k Sijónu, k těm, kdo se v Jákobovi odvrátili od nevěrnosti, je výrok Hospodinův. 21 „Já pak s nimi uzavřu tuto smlouvu, praví Hospodin: Můj duch, který na tobě spočívá, a má slova, která jsem ti vložil do úst, nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého potomstva ani z úst potomstva tvého potomstva od nynějška až na věky,“ praví Hospodin.
1Behold, the Lord’s hand is not shortened, that it cannot save, or his ear dull, that it cannot hear; (Nu 11,23; Iz 50,2)2but your iniquities have made a separation between you and your God, and your sins have hidden his face from you so that he does not hear. (Jr 5,25)3For your hands are defiled with blood and your fingers with iniquity; your lips have spoken lies; your tongue mutters wickedness. (Iz 1,15)4No one enters suit justly; no one goes to law honestly; they rely on empty pleas, they speak lies, they conceive mischief and give birth to iniquity. (Jb 15,35; Ž 7,14; Iz 59,14)5They hatch adders’ eggs; they weave the spider’s web; he who eats their eggs dies, and from one that is crushed a viper is hatched.6Their webs will not serve as clothing; men will not cover themselves with what they make. Their works are works of iniquity, and deeds of violence are in their hands. (Jb 8,14)7Their feet run to evil, and they are swift to shed innocent blood; their thoughts are thoughts of iniquity; desolation and destruction are in their highways. (Př 1,16; Ř 3,15)8The way of peace they do not know, and there is no justice in their paths; they have made their roads crooked; no one who treads on them knows peace. (Iz 48,22; Iz 57,21)9Therefore justice is far from us, and righteousness does not overtake us; we hope for light, and behold, darkness, and for brightness, but we walk in gloom. (Iz 59,11; Iz 60,2)10We grope for the wall like the blind; we grope like those who have no eyes; we stumble at noon as in the twilight, among those in full vigor we are like dead men. (Dt 28,29; Jb 5,14; Jb 12,25; Iz 42,18; 1K 4,9)11We all growl like bears; we moan and moan like doves; we hope for justice, but there is none; for salvation, but it is far from us. (Iz 38,14; Iz 46,13; Iz 56,1; Iz 59,9)12For our transgressions are multiplied before you, and our sins testify against us; for our transgressions are with us, and we know our iniquities:13transgressing, and denying the Lord, and turning back from following our God, speaking oppression and revolt, conceiving and uttering from the heart lying words. (Iz 59,3)
Judgment and Redemption
14Justice is turned back, and righteousness stands far away; for truth has stumbled in the public squares, and uprightness cannot enter. (Iz 51,4)15Truth is lacking, and he who departs from evil makes himself a prey. The Lord saw it, and it displeased him[1] that there was no justice.16He saw that there was no man, and wondered that there was no one to intercede; then his own arm brought him salvation, and his righteousness upheld him. (Iz 51,18; Iz 63,5)17He put on righteousness as a breastplate, and a helmet of salvation on his head; he put on garments of vengeance for clothing, and wrapped himself in zeal as a cloak. (Iz 9,7; Ef 6,13; 1Te 5,8)18According to their deeds, so will he repay, wrath to his adversaries, repayment to his enemies; to the coastlands he will render repayment. (Iz 41,1; Iz 41,5; Iz 63,4; Iz 63,6)19So they shall fear the name of the Lord from the west, and his glory from the rising of the sun; for he will come like a rushing stream,[2] which the wind of the Lord drives. (Ž 113,3; Iz 30,27)20“And a Redeemer will come to Zion, to those in Jacob who turn from transgression,” declares the Lord. (Iz 40,9; Iz 43,14; Jl 2,32; Ř 11,26)21“And as for me, this is my covenant with them,” says the Lord: “My Spirit that is upon you, and my words that I have put in your mouth, shall not depart out of your mouth, or out of the mouth of your offspring, or out of the mouth of your children’s offspring,” says the Lord, “from this time forth and forevermore.” (Dt 4,10; Iz 51,16; Jr 31,31; Žd 8,10; Žd 10,16)