— Vděčnost vykoupených - Vděčnost vykoupených se projeví jásavým chvalozpěvem na Hospodina.
1 V onen den se bude zpívat v judské zemi tato píseň: „Mocné je naše město! Jako hradby a val mu Bůh dal spásu.“ 2 Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost. 3 Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem, pokojem, neboť v tebe doufá. 4 Doufejte v Hospodina věčně, neboť Hospodin, jen Hospodin je skála věků. 5 On sehnul obyvatele výšiny, město nedostupné, on je snižuje, až k zemi je snižuje, až do prachu je sráží. 6 Pošlape je noha, nohy utištěného a kroky slabých.
— Modlitba v tísni - Hospodinovi věrní čerpají sílu z modlitebního obecenství se svým Bohem.
7 Stezka spravedlivého je přímá; spravedlivému sám urovnáváš dráhu, Bože přímý. 8 Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe. 9 Má duše v noci po tobě touží, můj duch ve mně za úsvitu tebe hledá. Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti. 10 Dává-li se milost svévolníku, spravedlnosti se nenaučí; v zemi správných řádů bude jednat podle, na Hospodinovu důstojnost nebude hledět. 11 Hospodine, ruka tvá je pozvednuta, a oni to přehlížejí. Ale zahanbeni spatří, jak ty horlíš pro svůj lid; tvé protivníky pozře oheň. 12 Hospodine, jenom ty nám můžeš zjednat pokoj, tak jako jsi nám odplatil za všechny naše skutky. 13 Hospodine, Bože náš, byli jsme pod mocí jiných, nikoli tvou, budeme však připomínat jedině tvé jméno! 14 Mrtví neobživnou, stíny nepovstanou, neboť jsi je ztrestal, zahladils je, každou památku na ně jsi zničil. 15 Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ, oslavil ses, daleko jsi rozšířil všechny hranice země. 16 Hospodine, po tobě se v soužení svém ohlíželi, vylévali tiché prosby, kdyžs je káral. 17 Jako před porodem těhotná se svíjí a v bolestech křičí, takoví jsme byli před tvou tváří, Hospodine. 18 Svíjeli jsme se jako těhotní, a porodili jsme jen vítr. Zemi jsme vítězství nezískali, nepadli obyvatelé světa. 19 Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů. 20 Nuže, lide můj, již vejdi do svých komnat a zavři za sebou dveře. Skryj se na chviličku, dokud hrozný hněv se nepřežene. 21 Hle, Hospodin vychází ze svého místa, aby ztrestal nepravost obyvatel země. I odhalí země krev prolitou na ní a nebude již přikrývat povražděné.
1In that day this song will be sung in the land of Judah: “We have a strong city; he sets up salvation as walls and bulwarks. (Iz 27,2; Iz 60,18)2Open the gates, that the righteous nation that keeps faith may enter in. (Ž 118,19)3You keep him in perfect peace whose mind is stayed on you, because he trusts in you. (Iz 30,15)4Trust in the Lord forever, for the Lord God is an everlasting rock.5For he has humbled the inhabitants of the height, the lofty city. He lays it low, lays it low to the ground, casts it to the dust. (Iz 25,12)6The foot tramples it, the feet of the poor, the steps of the needy.” (Iz 25,4)7The path of the righteous is level; you make level the way of the righteous. (1S 2,9; Ž 37,23)8In the path of your judgments, O Lord, we wait for you; your name and remembrance are the desire of our soul. (Ex 3,15)9My soul yearns for you in the night; my spirit within me earnestly seeks you. For when your judgments are in the earth, the inhabitants of the world learn righteousness. (2Pa 33,12; Iz 26,16)10If favor is shown to the wicked, he does not learn righteousness; in the land of uprightness he deals corruptly and does not see the majesty of the Lord. (Ž 73,3)11O Lord, your hand is lifted up, but they do not see it. Let them see your zeal for your people, and be ashamed. Let the fire for your adversaries consume them. (Ž 21,9; Iz 5,12; Iz 33,14; Mi 5,9)12O Lord, you will ordain peace for us, for you have indeed done for us all our works. (Iz 9,7; Mi 5,5)13O Lord our God, other lords besides you have ruled over us, but your name alone we bring to remembrance. (2Kr 16,3; 2Kr 18,4; Ž 20,7; Iz 2,8; Iz 2,20)14They are dead, they will not live; they are shades, they will not arise; to that end you have visited them with destruction and wiped out all remembrance of them.15But you have increased the nation, O Lord, you have increased the nation; you are glorified; you have enlarged all the borders of the land. (Iz 9,3; Iz 54,2)16O Lord, in distress they sought you; they poured out a whispered prayer when your discipline was upon them. (Iz 37,1; Oz 5,15)17Like a pregnant woman who writhes and cries out in her pangs when she is near to giving birth, so were we because of you, O Lord; (Iz 13,8)18we were pregnant, we writhed, but we have given birth to wind. We have accomplished no deliverance in the earth, and the inhabitants of the world have not fallen. (Iz 26,17)19Your dead shall live; their bodies shall rise. You who dwell in the dust, awake and sing for joy! For your dew is a dew of light, and the earth will give birth to the dead. (Ez 37,12; Da 12,2; Oz 13,14; Oz 14,5)20Come, my people, enter your chambers, and shut your doors behind you; hide yourselves for a little while until the fury has passed by. (Iz 10,25)21For behold, the Lord is coming out from his place to punish the inhabitants of the earth for their iniquity, and the earth will disclose the blood shed on it, and will no more cover its slain. (Iz 24,5; Mi 1,3)