— Přenesení Boží schrány do Jeruzaléma - Po Hospodinově zásahu proti Uzovi a po tříměsíčním odkladu doprovází král David Boží schránu na Sijón.
1 David se znovu se všemi vybranými muži z Izraele, se třiceti tisíci,2 a s veškerým lidem, který byl s ním, vydal na cestu z Baalímu Judova, aby odtud přivezli Boží schránu, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad cheruby.3 Vezli Boží schránu na novém povozu. Vyzvedli ji z Abínádabova domu na pahorku; Uza a Achjó, synové Abínádabovi, řídili ten nový povoz.4Vyzvedli ji tedy z Abínádabova domu na pahorku, Uza šel při Boží schráně, Achjó před schránou.5 David a všechen izraelský dům křepčili před Hospodinem za doprovodu různých nástrojů z cypřišového dřeva, citer, harf, bubínků, chřestítek a cymbálů.6 Když přišli k Nákonovu humnu, vztáhl Uza ruku k Boží schráně a zachytil ji, protože spřežení vybočilo z cesty.7 Hospodin vzplanul proti Uzovi hněvem. Bůh ho tam pro neúctu zabil a on tam při Boží schráně zemřel.8 Též David vzplanul, neboť se Hospodin prudce obořil na Uzu, a proto nazval to místo Peres-uza (to je Uzovo zbořenisko); jmenuje se tak dodnes.9 V onen den pojala Davida bázeň před Hospodinem. Řekl: „Jak by mohla Hospodinova schrána vejít ke mně?“10 Proto David nechtěl přenést Hospodinovu schránu k sobě do Města Davidova. David ji dal tedy dopravit do domu Obéd-edóma Gatského.11 V domě Obéd-edóma Gatského zůstala Hospodinova schrána tři měsíce. Hospodin Obéd-edómovi i celému jeho domu žehnal.12 Potom králi Davidovi oznámili, že Hospodin pro Boží schránu žehná Obéd-edómovu domu i všemu, co mu patří. David šel s radostí přenést Boží schránu z domu Obéd-edómova do Města Davidova.13 Když ti, kdo nesli Hospodinovu schránu, ušli šest kroků, obětoval býka a vykrmené dobytče.14 A David poskakoval před Hospodinem ze vší síly; byl přitom přepásán lněným efódem.15 David a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovou schránou za ryčného troubení polnic.16 Když Hospodinova schrána vstupovala do Města Davidova, Míkal, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla.17 Hospodinovu schránu přinesli a umístili ji na příslušném místě uprostřed stanu, který pro ni David postavil. David obětoval před Hospodinem zápalné a pokojné oběti.18 Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu ve jménu Hospodina zástupů.19Pak podělil všechen lid, všechno množství Izraele, muže i ženy, každého jedním bochánkem chleba, jedním datlovým koláčem a jedním koláčem hrozinkovým. Poté se všechen lid rozešel, každý do svého domu.20 David se vrátil, aby požehnal svému domu. Tu Míkal, dcera Saulova, vyšla Davidovi vstříc se slovy: „Jak se dnes proslavil izraelský král! Pro oči otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen.“21 David Míkal odvětil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vévodou Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak dováděl.22 I když budu ještě víc zlehčován než teď a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“23 A Míkal, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.
1David again gathered all the chosen men of Israel, thirty thousand. (1Pa 13,6)2And David arose and went with all the people who were with him from Baale-judah to bring up from there the ark of God, which is called by the name of the Lord of hosts who sits enthroned on the cherubim. (Ex 25,22; Jz 15,9; Jz 15,60; 1S 4,4; 2Pa 1,4; Ž 80,1)3And they carried the ark of God on a new cart and brought it out of the house of Abinadab, which was on the hill. And Uzzah and Ahio,[1] the sons of Abinadab, were driving the new cart, (1S 6,7; 1S 7,1)4with the ark of God,[2] and Ahio went before the ark.
Uzzah and the Ark
5And David and all the house of Israel were celebrating before the Lord, with songs[3] and lyres and harps and tambourines and castanets and cymbals. (1Pa 13,8; Ž 150,3)6And when they came to the threshing floor of Nacon, Uzzah put out his hand to the ark of God and took hold of it, for the oxen stumbled. (Nu 4,15; 1Pa 13,9; 1Pa 15,2)7And the anger of the Lord was kindled against Uzzah, and God struck him down there because of his error, and he died there beside the ark of God. (1S 6,19)8And David was angry because the Lord had broken out against Uzzah. And that place is called Perez-uzzah[4] to this day.9And David was afraid of the Lord that day, and he said, “How can the ark of the Lord come to me?”10So David was not willing to take the ark of the Lord into the city of David. But David took it aside to the house of Obed-edom the Gittite. (1Pa 15,25)11And the ark of the Lord remained in the house of Obed-edom the Gittite three months, and the Lord blessed Obed-edom and all his household. (1Pa 26,5)12And it was told King David, “The Lord has blessed the household of Obed-edom and all that belongs to him, because of the ark of God.” So David went and brought up the ark of God from the house of Obed-edom to the city of David with rejoicing. (1Kr 8,1; 1Pa 15,25)13And when those who bore the ark of the Lord had gone six steps, he sacrificed an ox and a fattened animal. (Nu 4,15; Nu 7,9; Jz 3,3; 1Kr 8,5; 1Pa 15,2; 1Pa 15,15)14And David danced before the Lord with all his might. And David was wearing a linen ephod. (Ex 15,20; 1S 2,18; Ž 30,11; Ž 150,4)15So David and all the house of Israel brought up the ark of the Lord with shouting and with the sound of the horn.
David and Michal
16As the ark of the Lord came into the city of David, Michal the daughter of Saul looked out of the window and saw King David leaping and dancing before the Lord, and she despised him in her heart.17And they brought in the ark of the Lord and set it in its place, inside the tent that David had pitched for it. And David offered burnt offerings and peace offerings before the Lord. (1Kr 8,5; 1Kr 8,62; 1Pa 15,1; 2Pa 1,4; Ž 132,8)18And when David had finished offering the burnt offerings and the peace offerings, he blessed the people in the name of the Lord of hosts (1Kr 8,14; 1Kr 8,55)19and distributed among all the people, the whole multitude of Israel, both men and women, a cake of bread, a portion of meat,[5] and a cake of raisins to each one. Then all the people departed, each to his house. (1Pa 16,43)20And David returned to bless his household. But Michal the daughter of Saul came out to meet David and said, “How the king of Israel honored himself today, uncovering himself today before the eyes of his servants’ female servants, as one of the vulgar fellows shamelessly uncovers himself!” (Sd 9,4; 1S 19,24; 2S 6,14; 2S 6,16)21And David said to Michal, “It was before the Lord, who chose me above your father and above all his house, to appoint me as prince[6] over Israel, the people of the Lord—and I will celebrate before the Lord. (1S 13,14; 1S 15,28)22I will make myself yet more contemptible than this, and I will be abased in your[7] eyes. But by the female servants of whom you have spoken, by them I shall be held in honor.”23And Michal the daughter of Saul had no child to the day of her death.