od Česká biblická společnost1 A proto, když nám byla z Božího slitování svěřena tato služba, nepoddáváme se skleslosti.2 Nepotřebujeme skrývat nic nečestného, nepočínáme si lstivě ani nefalšujeme slovo Boží, nýbrž činíme pravdu zjevnou, a tak se před tváří Boží doporučujeme svědomí všech lidí.3 Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě.4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.5 Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše.6 Neboť Bůh, který řekl ‚ze tmy ať zazáří světlo‘, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.
— Sláva a slabost apoštolů
7 Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.8 Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích;9 jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi.10 Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven.11 Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život.12 A tak na nás koná své dílo smrt, na vás však život.13 Ale máme ducha víry, o níž je psáno: ‚Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil‘ – i my věříme, a proto také mluvíme,14 vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví před svou tvář spolu s vámi.15 To všechno je kvůli vám, aby se milost ve mnohých hojně rozmáhala, a tak přibývalo i díků k slávě Boží. 16 A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.17 Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy18 nám, kteří nehledíme k viditelnému, nýbrž k neviditelnému. Viditelné je dočasné, neviditelné však věčné.
1Therefore, having this ministry by the mercy of God,[1] we do not lose heart. (1K 7,25; 2K 3,6; 1Tm 1,13)2But we have renounced disgraceful, underhanded ways. We refuse to practice[2] cunning or to tamper with God’s word, but by the open statement of the truth we would commend ourselves to everyone’s conscience in the sight of God. (Ř 6,21; 2K 2,17; 2K 5,11; 2K 6,7; 2K 7,14)3And even if our gospel is veiled, it is veiled to those who are perishing. (Mt 13,15; 1K 1,18; 2K 2,15; 2K 3,14; 2Te 2,10)4In their case the god of this world has blinded the minds of the unbelievers, to keep them from seeing the light of the gospel of the glory of Christ, who is the image of God. (J 12,31; Sk 26,18; 2K 3,18; 2K 4,3; 2K 4,6; Fp 2,6; Ko 1,15; Žd 1,3)5For what we proclaim is not ourselves, but Jesus Christ as Lord, with ourselves as your servants[3] for Jesus’ sake. (1K 9,19; 2K 1,24; 1Te 2,6)6For God, who said, “Let light shine out of darkness,” has shone in our hearts to give the light of the knowledge of the glory of God in the face of Jesus Christ. (Gn 1,3; 2K 4,4; 2P 1,19)
Treasure in Jars of Clay
7But we have this treasure in jars of clay, to show that the surpassing power belongs to God and not to us. (Sd 7,2; Jb 10,9; Jb 13,12; Pl 4,2; 1K 2,5; 2K 5,1; 1Te 4,4; 2Tm 2,20; 1P 3,7)8We are afflicted in every way, but not crushed; perplexed, but not driven to despair; (Ž 129,2; 2K 7,5)9persecuted, but not forsaken; struck down, but not destroyed; (Dt 4,31; Ž 37,24; Př 24,16; Mi 7,8; Žd 13,5)10always carrying in the body the death of Jesus, so that the life of Jesus may also be manifested in our bodies. (Ř 5,10; Ř 6,5; Ř 6,8; Ř 8,36; 1K 4,9; 1K 15,31; 2K 1,5; 2K 1,9; 2K 6,9; 2Tm 2,11)11For we who live are always being given over to death for Jesus’ sake, so that the life of Jesus also may be manifested in our mortal flesh.12So death is at work in us, but life in you. (2K 13,9)13Since we have the same spirit of faith according to what has been written, “I believed, and so I spoke,” we also believe, and so we also speak, (Ž 116,10; 1K 12,9; 2P 1,1)14knowing that he who raised the Lord Jesus will raise us also with Jesus and bring us with you into his presence. (Sk 2,24; 2K 1,9; 1Te 4,14; Ju 1,24)15For it is all for your sake, so that as grace extends to more and more people it may increase thanksgiving, to the glory of God. (Ř 8,28; 2K 1,6; 2K 1,11; 2K 8,19; 2K 9,11)16So we do not lose heart. Though our outer self[4] is wasting away, our inner self is being renewed day by day. (Iz 40,30; Sk 20,24; Ř 7,22; Ř 12,2)17For this light momentary affliction is preparing for us an eternal weight of glory beyond all comparison, (Ž 30,5; Iz 54,7; Ř 8,18; 1P 1,6; 1P 5,10)18as we look not to the things that are seen but to the things that are unseen. For the things that are seen are transient, but the things that are unseen are eternal. (Ř 8,24; 2K 5,7; Žd 11,1; Žd 11,13)