1 Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství.2 Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.3 Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;4 ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán.5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha. 6 Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená ‚ne nad to, co je psáno‘, a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému.7 Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?8 Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!9 Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se divadlem světu, andělům i lidem.10 My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.11 Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,12 s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,13 když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje. 14 Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.15 I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.16 Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!17 Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.18 Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;19 ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.21 Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?
1This is how one should regard us, as servants of Christ and stewards of the mysteries of God. (1K 9,17; 1P 4,10)2Moreover, it is required of stewards that they be found faithful.3But with me it is a very small thing that I should be judged by you or by any human court. In fact, I do not even judge myself.4For I am not aware of anything against myself, but I am not thereby acquitted. It is the Lord who judges me. (Jb 9,2; Jb 9,15; Ž 130,3; Ž 143,2; Sk 23,1; 1J 3,21)5Therefore do not pronounce judgment before the time, before the Lord comes, who will bring to light the things now hidden in darkness and will disclose the purposes of the heart. Then each one will receive his commendation from God. (Mt 7,1; Mt 13,29; J 21,22; Ř 2,1; Ř 2,16; 1K 3,8; 1K 3,13; 2K 10,18)6I have applied all these things to myself and Apollos for your benefit, brothers,[1] that you may learn by us not to go beyond what is written, that none of you may be puffed up in favor of one against another. (1K 4,18; 1K 5,2; 1K 13,4)7For who sees anything different in you? What do you have that you did not receive? If then you received it, why do you boast as if you did not receive it? (1Pa 29,14; J 3,27; Jk 1,17; 1P 4,10)8Already you have all you want! Already you have become rich! Without us you have become kings! And would that you did reign, so that we might share the rule with you!9For I think that God has exhibited us apostles as last of all, like men sentenced to death, because we have become a spectacle to the world, to angels, and to men. (Iz 20,3; Ř 8,36; Žd 10,33)10We are fools for Christ’s sake, but you are wise in Christ. We are weak, but you are strong. You are held in honor, but we in disrepute. (Sk 17,18; Sk 26,24; 1K 1,18; 1K 2,3; 2K 11,19; 2K 13,9)11To the present hour we hunger and thirst, we are poorly dressed and buffeted and homeless, (Mt 8,20; Ř 8,35; 2K 11,20; 2K 11,23; 2K 11,27; Fp 4,12)12and we labor, working with our own hands. When reviled, we bless; when persecuted, we endure; (J 15,20; Sk 18,3; 1P 3,9)13when slandered, we entreat. We have become, and are still, like the scum of the world, the refuse of all things. (Iz 30,22; Iz 64,6; Pl 3,45)14I do not write these things to make you ashamed, but to admonish you as my beloved children. (1K 6,5; 1K 15,34; 2K 6,13; 1Te 2,11; 3J 1,4)15For though you have countless[2] guides in Christ, you do not have many fathers. For I became your father in Christ Jesus through the gospel. (1K 3,10; Ga 4,19; Fm 1,10)16I urge you, then, be imitators of me. (1K 11,1; Fp 3,17; Fp 4,9; 1Te 1,6; 2Te 3,9)17That is why I sent[3] you Timothy, my beloved and faithful child in the Lord, to remind you of my ways in Christ,[4] as I teach them everywhere in every church. (1K 7,17; 1K 16,10; 1Tm 1,2; 2Tm 1,2)18Some are arrogant, as though I were not coming to you. (1K 4,6; 1K 4,21; 2K 10,2)19But I will come to you soon, if the Lord wills, and I will find out not the talk of these arrogant people but their power. (Sk 19,21; Sk 20,2; 1K 11,34; 1K 16,5; 2K 1,15)20For the kingdom of God does not consist in talk but in power. (1K 2,4)21What do you wish? Shall I come to you with a rod, or with love in a spirit of gentleness? (2K 1,23; 2K 2,1; 2K 2,3; 2K 12,20; 2K 13,2; 2K 13,10)