Žalm 44 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

BOŽE, NA VLASTNÍ UŠI JSME SLÝCHALI

1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, poučující. 2 Bože, na vlastní uši jsme slýchali vyprávění svých otců o činu, který jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávných. 3 Pronárody jsi vyhnal svou rukou, je však jsi zasadil jako révu; rozdrtils národy, je však jsi propustil na svobodu. 4 Nezmocnili se země svým mečem, vítězství jim nedobyla jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvoje paže, a světlo tvé tváře, neboť jsi v nich našel zalíbení. 5 Jenom ty jsi můj Král, Bože! Rozhodni, a Jákob bude spasen. 6 S tebou jsme nabrali na rohy své protivníky, útočníky podupali jsme v tvém jménu. 7 Proto na svůj luk se nespoléhám, ani meč mě nezachrání; 8 před protivníky jen tys nás spasil, a ty, kdo nás nenáviděli, jsi zahanbil. 9 Po všechny dny byl Bůh naší chloubou, tvému jménu chceme vzdávat chválu věčně. -Sela- 10 Teď jsi však na nás zanevřel a musíme se stydět, s našimi zástupy do boje nevycházíš. 11 Před protivníkem nás nutíš ustupovat, oloupili nás ti, kdo nás nenávidí. 12 Vydáváš nás jako ovce na porážku, rozptýlils nás mezi pronárody. 13 Lacino jsi prodal svůj lid, žádný zisk jsi z toho neměl. 14 Dovoluješ sousedům nás tupit, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky. 15 Pronárodům učinils nás pořekadlem, národy nad námi potřásají hlavou. 16 Neustále mám před sebou svoje zostuzení, tváře mi pokrývá hanba, 17 když slyším, jak se utrhač rouhá, když mě souží mstivost nepřítele. 18 To všechno nás postihlo, ač na tebe jsme nezapomínali, nezradili jsme tvou smlouvu. 19 Naše srdce se neodklonilo jinam, naše kroky neodbočily z tvé stezky, 20 i když jsi nás deptal v kraji draků, když jsi nás zahalil v šero smrti. 21 Kdybychom na jméno svého Boha zapomněli, k bohu cizímu své ruce rozepjali, 22 což by to Bůh neodhalil? Zná přece tajnosti srdce. 23 Kvůli tobě jsme vražděni denně, mají nás za ovce na zabití. 24 Vzbuď se, proč spíš, Panovníku? Procitni a nezanevři na nás provždy! 25 Proč skrýváš svou tvář? Proč na naše pokoření, na náš útisk zapomínáš? 26 Naše duše leží v prachu, naše hruď je přitištěna k zemi. 27 Na pomoc nám povstaň, vykup nás pro svoje milosrdenství!

English Standard Version

od Crossway

Come to Our Help

1 To the choirmaster. A Maskil^[1] of the Sons of Korah. O God, we have heard with our ears, our fathers have told us, what deeds you performed in their days, in the days of old: (Ex 10,2; Ex 12,26; Ex 13,8; Ex 13,14; Dt 6,20; Sd 6,13; Ž 42,1; Ž 77,5; Ž 78,3)

Ex 10,2Ex 12,26Ex 13,8Ex 13,14Dt 6,20Sd 6,13Ž 42,1Ž 77,5Ž 78,3

2 you with your own hand drove out the nations, but them you planted; you afflicted the peoples, but them you set free; (Ex 15,17; Jz 3,10; 2S 7,10; Ž 78,55; Ž 80,8; Ž 80,9; Jr 17,8)

Ex 15,17Jz 3,102S 7,10Ž 78,55Ž 80,8Ž 80,9Jr 17,8

3 for not by their own sword did they win the land, nor did their own arm save them, but your right hand and your arm, and the light of your face, for you delighted in them. (Dt 4,37; Dt 7,7; Dt 10,15; Jz 24,12; Ž 4,6; Oz 1,7)

Dt 4,37Dt 7,7Dt 10,15Jz 24,12Ž 4,6Oz 1,7

4 You are my King, O God; ordain salvation for Jacob! (Ž 42,8; Ž 74,12) 5 Through you we push down our foes; through your name we tread down those who rise up against us. (Dt 33,17; Ž 60,12; Da 8,4) 6 For not in my bow do I trust, nor can my sword save me. (1S 17,47; Ž 33,16) 7 But you have saved us from our foes and have put to shame those who hate us. (Ž 35,4) 8 In God we have boasted continually, and we will give thanks to your name forever. (Ž 34,2) 9 But you have rejected us and disgraced us and have not gone out with our armies. (Sd 4,14; 2S 5,24; Ž 43,2; Ž 44,23; Ž 60,1; Ž 60,10; Ž 74,1; Ž 89,38; Ž 108,11)

Sd 4,142S 5,24Ž 43,2Ž 44,23Ž 60,1Ž 60,10Ž 74,1Ž 89,38Ž 108,11

10 You have made us turn back from the foe, and those who hate us have gotten spoil. (Lv 26,17; Dt 28,25; Jz 7,8; Jz 7,12)

Lv 26,17Dt 28,25Jz 7,8Jz 7,12

11 You have made us like sheep for slaughter and have scattered us among the nations. (Lv 26,33; Dt 4,27; Dt 28,64; Ž 44,22; Ž 106,27; Iz 52,3; Ez 20,23; J 7,35; 1P 1,1)

Lv 26,33Dt 4,27Dt 28,64Ž 44,22Ž 106,27Iz 52,3Ez 20,23J 7,351P 1,1

12 You have sold your people for a trifle, demanding no high price for them. (Dt 32,30; Sd 2,14; Sd 3,8; Jr 15,13)

Dt 32,30Sd 2,14Sd 3,8Jr 15,13

13 You have made us the taunt of our neighbors, the derision and scorn of those around us. (Neh 2,17; Ž 39,8; Ž 79,4; Ž 80,6; Ž 89,41; Ž 119,22)

Neh 2,17Ž 39,8Ž 79,4Ž 80,6Ž 89,41Ž 119,22

14 You have made us a byword among the nations, a laughingstock^[2] among the peoples. (Jb 16,4; Jb 17,6; Jr 24,9) 15 All day long my disgrace is before me, and shame has covered my face (2Pa 32,21) 16 at the sound of the taunter and reviler, at the sight of the enemy and the avenger. (Ž 8,2) 17 All this has come upon us, though we have not forgotten you, and we have not been false to your covenant. (Da 9,13) 18 Our heart has not turned back, nor have our steps departed from your way; (Jb 23,11; Ž 37,31; Ž 119,51; Ž 119,157)

Jb 23,11Ž 37,31Ž 119,51Ž 119,157

19 yet you have broken us in the place of jackals and covered us with the shadow of death. (Jb 3,5; Jb 30,29; Ž 51,8) 20 If we had forgotten the name of our God or spread out our hands to a foreign god, (Jb 11,13; Ž 68,31; Ž 81,9) 21 would not God discover this? For he knows the secrets of the heart. (Ž 139,1; Jr 17,10; J 2,25; Žd 4,13)

Ž 139,1Jr 17,10J 2,25Žd 4,13

22 Yet for your sake we are killed all the day long; we are regarded as sheep to be slaughtered. (Ž 44,11; Ř 8,36) 23 Awake! Why are you sleeping, O Lord? Rouse yourself! Do not reject us forever! (Ž 35,23; Ž 44,9) 24 Why do you hide your face? Why do you forget our affliction and oppression? (Jb 13,24) 25 For our soul is bowed down to the dust; our belly clings to the ground. (Ž 119,25) 26 Rise up; come to our help! Redeem us for the sake of your steadfast love! (Ž 25,22; Ž 63,7)