Žalm 30

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Žalm. Píseň při posvěcení Hospodinova domu. Davidův. 2  Hospodine, tebe vyvyšuji, neboť jsi mě vytáhl z hlubin, nedopřáls mým nepřátelům, aby se nade mnou radovali. 3  Hospodine, Bože můj, k tobě jsem volal o pomoc a uzdravils mě. 4  Vyvedl jsi mě z podsvětí, Hospodine, zachovals mě při životě, abych nesestoupil v jámu. 5  Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost, 6  neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá. 7  V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. 8  Hospodine, svou přízní jsi mocnou učinil mou horu. Ukryls tvář a zděsil jsem se. 9  K tobě, Hospodine, volám, tebe, Panovníku, prosím: 10  Jaký užitek vzejde z mé krve, sestoupím-li v jámu? Což ti prach vzdá chválu, bude hlásat tvoji věrnost? 11  Hospodine, slyš a smiluj se nade mnou, buď mi pomocníkem, Hospodine. 12  Můj nářek jsi změnil v taneční rej, vysvlékls mě z žíněného roucha, opásal jsi mě radostí, 13  aby má sláva ti pěla žalmy a již neumlkla. Hospodine, Bože můj, budu ti vzdávat chválu věčně. 

Žalm 30

English Standard Version

od Crossway
1 A Psalm of David. A song at the dedication of the temple. I will extol you, O Lord, for you have drawn me up and have not let my foes rejoice over me. (2S 5,11; 1Pa 22,1; Ž 13,4; Ž 25,2; Ž 35,19; Ž 35,24; Ž 107,32)2 O Lord my God, I cried to you for help, and you have healed me. (Ž 6,2; Ž 88,13)3 O Lord, you have brought up my soul from Sheol; you restored me to life from among those who go down to the pit.[1] (Ž 16,10; Ž 28,1)4 Sing praises to the Lord, O you his saints, and give thanks to his holy name.[2] (1Pa 16,4; Ž 50,5; Ž 97,12)5 For his anger is but for a moment, and his favor is for a lifetime.[3] Weeping may tarry for the night, but joy comes with the morning. (Jb 33,26; Ž 63,3; Ž 103,9; Ž 126,5; Iz 26,20; Iz 54,7; 2K 4,17)6 As for me, I said in my prosperity, “I shall never be moved.” (Jb 29,18; Ž 10,6; Př 1,32)7 By your favor, O Lord, you made my mountain stand strong; you hid your face; I was dismayed. (Dt 31,17; 2S 5,9; 2S 24,10; Ž 104,29)8 To you, O Lord, I cry, and to the Lord I plead for mercy: (Ž 142,1)9 “What profit is there in my death,[4] if I go down to the pit?[5] Will the dust praise you? Will it tell of your faithfulness? (Ž 6,5)10 Hear, O Lord, and be merciful to me! O Lord, be my helper!” (Ž 27,7)11 You have turned for me my mourning into dancing; you have loosed my sackcloth and clothed me with gladness, (Ex 15,20; 2S 6,14; Ž 149,3; Ž 150,4; Jr 31,4; Jr 31,13; Pl 5,15)12 that my glory may sing your praise and not be silent. O Lord my God, I will give thanks to you forever! (Ž 16,9)