1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? 2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. 3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. 4 O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. 5 On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. 6 Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. 7 Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! 8 Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám. 9 Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. 10 I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. 11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. 12 Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. 13 Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! 14 Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!
1Of David. The Lord is my light and my salvation; whom shall I fear? The Lord is the stronghold[1] of my life; of whom shall I be afraid? (Ex 15,2; Ž 23,4; Ž 84,11; Ž 118,14; Iz 12,2; Iz 60,20; Iz 62,11; Mi 7,8)2When evildoers assail me to eat up my flesh, my adversaries and foes, it is they who stumble and fall. (Ž 14,4)3Though an army encamp against me, my heart shall not fear; though war arise against me, yet[2] I will be confident. (Ž 3,6)4One thing have I asked of the Lord, that will I seek after: that I may dwell in the house of the Lord all the days of my life, to gaze upon the beauty of the Lord and to inquire[3] in his temple. (Ž 23,6; Ž 26,8; Ž 65,4; Ž 84,1; Ž 90,17; L 2,37)5For he will hide me in his shelter in the day of trouble; he will conceal me under the cover of his tent; he will lift me high upon a rock. (Jb 5,21; Ž 31,20; Ž 40,2; Ž 91,1; Iz 4,6)6And now my head shall be lifted up above my enemies all around me, and I will offer in his tent sacrifices with shouts of joy; I will sing and make melody to the Lord. (Nu 10,10; Ž 3,3; Ef 5,19; Ko 3,16)7Hear, O Lord, when I cry aloud; be gracious to me and answer me! (Ž 30,10)8You have said, “Seek[4] my face.” My heart says to you, “Your face, Lord, do I seek.”[5] (Ž 24,6; Ž 105,4)9Hide not your face from me. Turn not your servant away in anger, O you who have been my help. Cast me not off; forsake me not, O God of my salvation! (Ž 24,5; Ž 69,17; Ž 102,2; Ž 143,7)10For my father and my mother have forsaken me, but the Lord will take me in. (Iz 40,11; Iz 49,15; Iz 63,16)11Teach me your way, O Lord, and lead me on a level path because of my enemies. (Ž 5,8; Ž 25,4)12Give me not up to the will of my adversaries; for false witnesses have risen against me, and they breathe out violence. (1Kr 21,13; Ž 35,11; Ž 41,2; Mt 26,59; Mk 14,55; Sk 9,1)13I believe that I shall look[6] upon the goodness of the Lord in the land of the living! (Ex 33,19; Jb 28,13; Ž 52,5; Ž 116,9; Ž 142,5)14Wait for the Lord; be strong, and let your heart take courage; wait for the Lord! (Dt 31,7; Jz 1,6; Jz 1,9; Jz 1,18; Ž 31,24; Ž 37,34; Ž 62,5; Př 20,22)