1 Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země! 2 Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den ze dne jeho spásu, 3 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech, 4 neboť veliký je Hospodin, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy. 5 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe. 6 Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a lesk v svatyni jeho. 7 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc, 8 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména! Přineste dar, vstupte do nádvoří jeho, 9 v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu! Svíjej se před ním, celá země! 10 Říkejte mezi pronárody: Hospodin kraluje! Pevně je založen svět, nic jím neotřese. On povede při národů podle práva. 11 Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, 12 pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese 13 vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy.
1Singt dem HERRN ein neues Lied, singe dem HERRN, ganze Erde! (Ž 33,3; Ž 66,4)2Singt dem HERRN, preist seinen Namen, verkündet von Tag zu Tag sein Heil[1]! (Ž 145,1)3Erzählt unter den Nationen seine Herrlichkeit, unter allen Völkern seine Wundertaten! (Ž 9,2; Ž 105,1)4Denn groß ist der HERR und sehr zu loben, furchtbar ist er über allen Göttern. (Ž 95,3; Ž 145,3; Ž 150,2; Da 2,47)5Denn alle Götter der Völker sind Götzen[2], der HERR aber hat den Himmel gemacht. (Ž 8,4; Iz 42,5)6Majestät und Pracht sind vor seinem Angesicht, Stärke und Herrlichkeit in seinem Heiligtum. (Ž 63,3)7Gebt dem HERRN, ihr Völkerstämme, gebt dem HERRN Ehre[3] und Macht! (Ž 29,1)8Gebt dem HERRN die Ehre[4] seines Namens! Bringt Opfer und kommt in seine Vorhöfe! (Ž 100,4; Ž 116,19; Mal 1,11)9Betet an den HERRN in heiliger Pracht[5]! Erzittere vor ihm, ganze Erde! (Ž 29,2; Ž 99,1)10Sagt unter den Nationen: Der HERR ist König! Ja, fest steht die Welt, sie wird nicht wanken. Er wird die Völker richten in Geradheit. (Ž 7,9; Ž 93,1; Iz 52,7; Zj 19,6)11Es freue sich der Himmel, und es jauchze die Erde! Es brause das Meer und seine Fülle! (1Pa 16,32; Ž 97,1; Ž 98,7)12Es frohlockt das Feld und alles, was darauf ist! Auch alle Bäume im Wald sollen jubeln (Iz 49,13; Iz 55,12)13vor dem HERRN! Denn er kommt, denn er kommt, die Erde zu richten. Er wird die Welt richten in Gerechtigkeit und die Völker in seiner Wahrheit[6]. (Ž 7,9; Ž 50,3; Iz 2,4; Sk 17,31; Zj 19,11)