1 Pro předního zpěváka. Davidův, k připamatování. 2 Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! 3 Ať se zardí hanbou ti, kdo mi o život ukládají, ať táhnou zpět, ať se stydí ti, kdo mi zlo přejí. 4 Za svou hanebnost ať musí couvnout ti, kdo mi říkají: „Dobře ti tak!“ 5 Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: „Bůh je velký“ ti, kdo milují tvou spásu. 6 Ponížený jsem a ubohý, Bože, pospěš ke mně! Tys má pomoc, vysvoboditel můj, neotálej, Hospodine!
1Dem Chorleiter. Von David. Zum Gedächtnis[1].2Eile, Gott, mich zu retten, HERR, zu meiner Hilfe! (Ž 22,20)3Es sollen sich schämen und zuschanden werden, die nach meinem Leben trachten! Es sollen zurückweichen und beschimpft sein, die Gefallen haben an[2] meinem Unglück! (Ž 71,13)4Sie sollen umkehren[3] wegen ihrer Schande, die da[4] sagen: Haha! Haha!5Jauchzen und deiner sich freuen sollen alle, die dich suchen! Stets sollen sagen: »Groß ist Gott!«, die deine Rettung lieben.6Ich aber bin elend und arm; Gott, eile zu mir! Mein Helfer und mein Retter bist du! HERR, zögere nicht! (Ž 25,16; Ž 71,12; Ž 141,1)