1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův. 2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení! 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem. 4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? 5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň! 6 Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu? 7 Vyčerpán jsem nářkem, každé noci smáčím svou podušku pláčem, skrápím slzami své lože. 8 Zrak mi slábne hořem, kalí se mi vinou všech mých protivníků. 9 Pryč ode mne všichni, kdo pácháte ničemnosti! Hospodin můj hlasitý pláč slyší, 10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme. 11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení.
1Dem Chorleiter. Mit Saitenspiel. Auf der Scheminith[1]. Ein Psalm. Von David. (1Pa 15,20; Ž 12,1)2HERR, strafe mich nicht in deinem Zorn, und züchtige mich nicht in deinem Grimm! (Ž 38,2; Jr 10,24)3Sei mir gnädig, HERR, denn ich bin welk; heile mich, HERR, denn meine Gebeine sind bestürzt. (Ž 9,14; Jr 17,14)4Meine Seele ist tief bestürzt. Aber du, HERR, bis wann –? (Ž 13,2; Ž 74,10; Ž 79,5; J 12,27; Zj 6,10)5Kehre um, HERR, befreie meine Seele; rette mich um deiner Gnade willen! (Ž 90,13; Ž 116,4)6Denn im Tod ruft man dich nicht an[2]; im Scheol[3], wer wird dich preisen? (Ž 30,10; Ž 88,11; Ž 115,17; Iz 38,18)7Müde bin ich durch mein Seufzen; jede Nacht schwemme ich mein Bett, mache mit meinen Tränen mein Lager zerfließen. (Ž 69,4)8Geschwächt von Gram ist mein Auge, gealtert wegen all meiner Dränger. (Jb 17,7; Ž 31,10)9Weicht von mir, alle ihr Übeltäter; denn der HERR hat die Stimme meines Weinens gehört. (Iz 38,5; Mt 7,23)10Der HERR hat mein Flehen gehört; mein Gebet nimmt der HERR an. (Ž 55,20)11Beschämt und tief bestürzt werden alle meine Feinde; sie weichen zurück, werden plötzlich beschämt. (Ž 35,4; Ž 40,15; Iz 41,11)