1 Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu, dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem, před člověkem záludným a podlým! 2 Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele? 3 Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému, 4 a já tam přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, zdroji své jásavé radosti, a hrou na citeru ti budu vzdávat chválu, Bože, můj Bože! 5 Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.
1Schaffe mir Recht, Gott, und führe meinen Rechtsstreit mit einer gnadenlosen Nation[1]! Vom Mann des Betrugs[2] und des Unrechts rette mich! (Ž 7,7; Ž 54,3; Ž 71,4; Ž 140,5)2Denn du bist der Gott meiner Zuflucht[3]. Warum hast du mich verworfen? Warum muss ich trauernd einhergehen, bedrückt durch den Feind? (Ž 28,7; Ž 42,10; Ž 88,15)3Sende dein Licht und deine Wahrheit[4]; sie sollen mich leiten, mich bringen zu deinem heiligen Berg und zu deinen Wohnungen. (Ž 57,4)4So werde ich kommen zum Altar Gottes, zum Gott meiner Jubelfreude, und werde dich preisen auf der Zither, Gott, mein Gott! (Ž 57,8; Ž 63,2; Ž 71,22; Za 13,9)5Was bist du so aufgelöst[5], meine Seele, und was stöhnst[6] du in mir? Harre auf Gott, denn ich werde ihn noch preisen, das Heil[7] meines Angesichts und meinen Gott. (Ž 42,6)