1 Pro předního zpěváka, žalm Davidův. 2 Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš? Dlouho ještě chceš mi svou tvář skrývat? 3 Dlouho ještě musím sám u sebe hledat rady, strastmi se den ze dne v srdci soužit? Dlouho ještě se bude můj nepřítel proti mně vyvyšovat? 4 Shlédni, Hospodine, Bože můj, a odpověz mi! Rozjasni mé oči, ať neusnu spánkem smrti, 5 ať nepřítel neřekne: „Zdolal jsem ho!“ Moji protivníci budou jásat, zhroutím-li se. 6 Já v tvé milosrdenství však doufám, moje srdce jásá nad tvou spásou. Budu zpívat Hospodinu, neboť se mě zastal.
1Dem Chorleiter. Ein Psalm. Von David.2Bis wann, HERR? Willst du für immer mich vergessen? Bis wann willst du dein Angesicht vor mir verbergen? (Ž 6,4; Ž 77,8; Pl 5,20)3Bis wann soll ich Sorgen[1] hegen in meiner Seele, Kummer in meinem Herzen bei Tage? Bis wann soll sich mein Feind über mich erheben?4Schau her, antworte mir, HERR, mein Gott! Mach hell meine Augen[2], dass ich nicht zum Tod entschlafe!5Dass mein Feind nicht sagt: »Ich habe ihn überwältigt!«, meine Bedränger nicht jauchzen, wenn ich wanke[3]. (Ž 25,2; Ž 38,17)6Ich aber, ich habe auf deine Gnade vertraut; mein Herz soll jauchzen über deine Rettung. Ich will dem HERRN singen, dass er mir ⟨Gutes⟩ erwiesen hat. (Ž 9,15; Ž 28,7)