1 Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! 2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! 3 On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje, 4 vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, 5 po celý tvůj věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. 6 Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným. 7 Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky. 8 Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný; 9 nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně. 10 Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí. 11 Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí; 12 jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti. 13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. 14 On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. 15 Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; 16 sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. 17 Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů, 18 s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je. 19 Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí. 20 Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova! 21 Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli! 22 Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!
1Von David. Preise den HERRN, meine Seele, und all mein Inneres seinen heiligen Namen! (Ž 99,3; Ž 104,1; Ž 145,1; Ž 146,1)2Preise den HERRN, meine Seele, und vergiss nicht alle seine Wohltaten! (Dt 8,2)3Der da vergibt alle deine Sünde, der da heilt alle deine Krankheiten. (Ex 15,26; Ž 32,1; Ž 130,8; Iz 43,25; Ef 1,7)4Der dein Leben erlöst aus der Grube, der dich krönt mit Gnade und Erbarmen. (Jb 33,28; Iz 38,17; Iz 54,8)5Der mit Gutem sättigt dein Leben[1]. Deine Jugend erneuert sich wie bei einem Adler. (Iz 40,31)6Der HERR verschafft Gerechtigkeit[2] und Recht allen, die bedrückt werden. (Ž 35,10)7Er tat seine Wege kund dem Mose, den Söhnen Israel seine Taten. (Ex 33,13; Ž 111,6)8Barmherzig und gnädig ist der HERR, langsam zum Zorn und groß an Gnade. (Ex 34,6; Ž 86,15)9Er wird nicht immer rechten, nicht ewig zürnen. (Iz 57,16; Mi 7,18)10Er hat uns nicht getan nach unseren Vergehen[3], nach unseren Sünden uns nicht vergolten. (Ezd 9,13; Jb 33,27)11Denn so hoch der Himmel über der Erde ist, so übermächtig ist seine Gnade über denen, die ihn fürchten. (Ž 31,20; Ž 117,2)12So fern der Osten ist vom Westen, hat er von uns entfernt unsere Vergehen[4]. (Iz 44,22; Jr 50,20; Mi 7,19; Žd 10,17)13Wie sich ein Vater über Kinder erbarmt, so erbarmt sich der HERR über die, die ihn fürchten. (Jr 31,20; Mal 3,17; Jk 5,11)14Denn er kennt unser Gebilde, denkt daran, dass wir Staub sind. (Gn 2,7; Gn 3,19; Jb 10,9; Ž 78,39)15Der Mensch – wie Gras sind seine Tage, wie die Blume des Feldes, so blüht er. (Ž 90,5; 1P 1,24)16Denn fährt ein Wind darüber, so ist sie nicht mehr, und ihr Ort kennt sie nicht mehr. (Jb 7,8; Iz 40,6)17Die Gnade des HERRN aber ⟨währt⟩ von Ewigkeit zu Ewigkeit über denen, die ihn fürchten, seine Gerechtigkeit ⟨bis zu⟩ den Kindeskindern, (Ž 25,6; Ž 111,3; L 1,50)18für die, die seinen Bund halten, die seiner Vorschriften gedenken, um sie zu tun. (Dt 7,9)19Der HERR hat im Himmel aufgerichtet seinen Thron, und seine Herrschaft regiert über alles. (1Pa 29,11; Ž 11,4; Da 7,14)20Preist den HERRN, ihr seine Engel, ihr Gewaltigen an Kraft, Täter seines Wortes, dass man höre auf die Stimme seines Wortes! (Ž 148,2; L 1,19; 2P 2,11; Zj 5,2)21Preist den HERRN, alle seine Heerscharen, ihr seine Diener, Täter seines Wohlgefallens. (Da 7,10; L 2,13; Žd 1,14; Zj 5,11)22Preist den HERRN, alle seine Werke an allen Orten seiner Herrschaft! Preise den HERRN, meine Seele! (Ž 103,1; Ž 145,10; Ž 148,1)