1 Pamětní zápis; Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě! 2 Pravím Hospodinu: „Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není.“ 3 Svatým, těm, kteří jsou v této zemi, pravím, těm vznešeným, jež jsem si oblíbil nade všechno: 4 „Útrapy si rozmnožují, kdo běhají za jinými bohy. Ani trochu krve v úlitbu jim nedám, jejich jméno nepřejde mi přes rty.“ 5 Hospodin je podíl mně určený, je můj kalich; můj los držíš pevně, Hospodine. 6 Měřicí provazce mi padly v kraji blaha, moje dědictví je velkolepé! 7 Dobrořečím Hospodinu, on mi radí, i v noci mě moje ledví napomíná. 8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese. 9 Proto se mé srdce raduje a moje sláva jásá, v bezpečí přebývá i mé tělo, 10 neboť v moci podsvětí mě neponecháš, nedopustíš, aby se tvůj věrný octl v jámě. 11 Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho.
Žalm 16
Bible Kralická
1Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.2Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.3Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.4Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.5Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.6Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.7Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.8Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.9Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.10Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.11Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
Žalm 16
King James Version
1Michtam of David. Preserve me, O God: for in thee do I put my trust.2O my soul , thou hast said unto the LORD, Thou art my Lord: my goodness extendeth not to thee;3But to the saints that are in the earth, and to the excellent, in whom is all my delight.4Their sorrows shall be multiplied that hasten after another god : their drink offerings of blood will I not offer, nor take up their names into my lips.5The LORD is the portion of mine inheritance and of my cup: thou maintainest my lot.6The lines are fallen unto me in pleasant places ; yea, I have a goodly heritage.7I will bless the LORD, who hath given me counsel: my reins also instruct me in the night seasons.8I have set the LORD always before me: because he is at my right hand, I shall not be moved.9Therefore my heart is glad, and my glory rejoiceth: my flesh also shall rest in hope.10For thou wilt not leave my soul in hell; neither wilt thou suffer thine Holy One to see corruption.11Thou wilt shew me the path of life: in thy presence is fulness of joy; at thy right hand there are pleasures for evermore.
1Ein Lied Davids.
Behüte mich, Gott, denn bei dir habe ich mich geborgen! /2Ich sagte zum HERRN: Mein Herr bist du,
mein ganzes Glück bist du allein. (Ž 73,25)3An den Heiligen, die im Land sind,
an den Herrlichen habe ich all mein Gefallen:4Zahlreich sind die Schmerzen derer, die einem anderen Gott nacheilen. /
Ich will ihre Trankopfer von Blut nicht spenden,
ich nehme ihre Namen nicht auf meine Lippen.5Der HERR ist mein Erbteil, er reicht mir den Becher,
du bist es, der mein Los hält. (Ž 23,5)6Die Messschnur fiel mir auf liebliches Land.
Ja, mein Erbe gefällt mir.[1] (Ž 73,26)7Ich preise den HERRN, der mir Rat gibt,
auch in Nächten hat mich mein Innerstes gemahnt.8Ich habe mir den HERRN beständig vor Augen gestellt,
weil er zu meiner Rechten ist, wanke ich nicht. (Sk 2,25)9Darum freut sich mein Herz und jubelt meine Ehre,
auch mein Fleisch wird wohnen in Sicherheit.10Denn du überlässt mein Leben nicht der Totenwelt;
du lässt deinen Frommen die Grube nicht schauen. (Sk 2,31; Sk 13,35)11Du lässt mich den Weg des Lebens erkennen. /
Freude in Fülle vor deinem Angesicht,
Wonnen in deiner Rechten für alle Zeit. (Ž 25,4)
1A Miktam[1] of David. Preserve me, O God, for in you I take refuge. (Ž 11,1; Ž 56,1; Ž 57,1; Ž 60,1)2I say to the Lord, “You are my Lord; I have no good apart from you.” (Ž 73,25)3As for the saints in the land, they are the excellent ones, in whom is all my delight.[2] (Ex 19,6; Dt 7,6; 1P 2,9)4The sorrows of those who run after[3] another god shall multiply; their drink offerings of blood I will not pour out or take their names on my lips. (Ex 23,13; Jz 23,7)5The Lord is my chosen portion and my cup; you hold my lot. (Nu 18,20; Dt 32,9; Ž 23,5; Ž 73,26; Ž 116,13; Ž 119,57; Ž 125,3; Ž 142,5; Jr 10,16; Jr 51,19; Pl 3,24)6The lines have fallen for me in pleasant places; indeed, I have a beautiful inheritance. (Mi 2,5)7I bless the Lord who gives me counsel; in the night also my heart instructs me.[4] (1S 23,9; 2S 5,18; Ž 7,9; Ž 17,3; Ž 42,8)8I have set the Lord always before me; because he is at my right hand, I shall not be shaken. (Ž 10,6; Ž 15,5; Ž 109,31; Ž 110,5; Ž 119,30; Ž 121,5; Sk 2,25)9Therefore my heart is glad, and my whole being[5] rejoices; my flesh also dwells secure. (Gn 49,6; Ž 30,12; Ž 57,8; Ž 108,1)10For you will not abandon my soul to Sheol, or let your holy one see corruption.[6] (Jb 21,13; Ž 49,9; Ž 89,18; Ž 103,4; Mk 1,24; Sk 13,35)11You make known to me the path of life; in your presence there is fullness of joy; at your right hand are pleasures forevermore. (Ž 21,6; Ž 36,8; Mt 7,14)
1Ein güldenes Kleinod Davids. Bewahre mich, Gott; denn ich traue auf dich. /2Ich habe gesagt zu dem HERRN: Du bist ja der Herr! Ich weiß von keinem Gut außer dir. (Ž 73,25)3An den Heiligen, die auf Erden sind, an den Herrlichen hab ich all mein Gefallen.4Aber jene, die einem andern nachlaufen, werden viel Herzeleid haben. Ich will das Blut ihrer Trankopfer nicht opfern noch ihren Namen in meinem Munde führen.5Der HERR ist mein Gut und mein Teil; du hältst mein Los in deinen Händen! (Nu 18,20; Ž 73,26; Pl 3,24)6Das Los ist mir gefallen auf liebliches Land; mir ist ein schönes Erbteil geworden.7Ich lobe den HERRN, der mich beraten hat; auch mahnt mich mein Herz des Nachts.8Ich habe den HERRN allezeit vor Augen; er steht mir zur Rechten, so wanke ich nicht.9Darum freut sich mein Herz, und meine Seele ist fröhlich; auch mein Leib wird sicher wohnen.10Denn du wirst meine Seele nicht dem Tode lassen und nicht zugeben, dass dein Heiliger die Grube sehe.11Du tust mir kund den Weg zum Leben: Vor dir ist Freude die Fülle und Wonne zu deiner Rechten ewiglich.