Přísloví 14 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří. 2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti. 3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. 4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci. 5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži. 6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné. 7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš. 8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti. 9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení. 10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. 11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat. 12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti. 13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. 14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno. 15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky. 16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí. 17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn. 18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním. 19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého. 20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého. 21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými. 22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro. 23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí. 25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži. 26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny. 27 Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti. 28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza pro vládce. 29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost. 30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer. 31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává. 32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti. 33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná. 34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům pro potupu. 35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama. 2 Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá. 3 Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty. 4 Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu. 5 Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam. 6 Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné. 7 Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš. 8 Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam. 9 Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření. 10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí. 11 Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu. 12 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 13 Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane. 14 Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své. 15 Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje. 16 Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál. 17 Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti. 18 Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění. 19 Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého. 20 Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují. 21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá. 22 Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným. 23 Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. 24 Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí. 25 Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež. 26 Úcta k Hospodinu je člověku pevnou tvrzí a útočištěm pro jeho děti. 27 Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout. 28 Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou. 29 Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. 30 Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer. 31 Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. 32 Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost.^[1] 33 V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo. 34 Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě. 35 Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.

Bible Kralická

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. 2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. 3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. 4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. 5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. 6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. 7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. 8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. 9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. 10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. 11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. 12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. 13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. 14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. 15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. 16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. 17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. 18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. 19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. 20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. 21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. 22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. 23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. 24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. 25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. 26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. 27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. 28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. 29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství. 30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. 31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. 32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. 33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. 34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. 35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

1 The wise woman builds her house, but with her own hands the foolish one tears hers down. 2 Whoever fears the Lord walks uprightly, but those who despise him are devious in their ways. 3 A fool’s mouth lashes out with pride, but the lips of the wise protect them. 4 Where there are no oxen, the manger is empty, but from the strength of an ox come abundant harvests. 5 An honest witness does not deceive, but a false witness pours out lies. 6 The mocker seeks wisdom and finds none, but knowledge comes easily to the discerning. 7 Stay away from a fool, for you will not find knowledge on their lips. 8 The wisdom of the prudent is to give thought to their ways, but the folly of fools is deception. 9 Fools mock at making amends for sin, but goodwill is found among the upright. 10 Each heart knows its own bitterness, and no-one else can share its joy. 11 The house of the wicked will be destroyed, but the tent of the upright will flourish. 12 There is a way that appears to be right, but in the end it leads to death. 13 Even in laughter the heart may ache, and rejoicing may end in grief. 14 The faithless will be fully repaid for their ways, and the good rewarded for theirs. 15 The simple believe anything, but the prudent give thought to their steps. 16 The wise fear the Lord and shun evil, but a fool is hotheaded and yet feels secure. 17 A quick-tempered person does foolish things, and the one who devises evil schemes is hated. 18 The simple inherit folly, but the prudent are crowned with knowledge. 19 Evildoers will bow down in the presence of the good, and the wicked at the gates of the righteous. 20 The poor are shunned even by their neighbours, but the rich have many friends. 21 It is a sin to despise one’s neighbour, but blessed is the one who is kind to the needy. 22 Do not those who plot evil go astray? But those who plan what is good find^[1] love and faithfulness. 23 All hard work brings a profit, but mere talk leads only to poverty. 24 The wealth of the wise is their crown, but the folly of fools yields folly. 25 A truthful witness saves lives, but a false witness is deceitful. 26 Whoever fears the Lord has a secure fortress, and for their children it will be a refuge. 27 The fear of the Lord is a fountain of life, turning a person from the snares of death. 28 A large population is a king’s glory, but without subjects a prince is ruined. 29 Whoever is patient has great understanding, but one who is quick-tempered displays folly. 30 A heart at peace gives life to the body, but envy rots the bones. 31 Whoever oppresses the poor shows contempt for their Maker, but whoever is kind to the needy honours God. 32 When calamity comes, the wicked are brought down, but even in death the righteous seek refuge in God. 33 Wisdom reposes in the heart of the discerning and even among fools she lets herself be known.^[2] 34 Righteousness exalts a nation, but sin condemns any people. 35 A king delights in a wise servant, but a shameful servant arouses his fury.