Numeri 24 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

1 Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti. 2 Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch 3 a on pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 4 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 5 Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli! 6 Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou, jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách. 7 Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno. 8 Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy. 9 Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet.“ 10 Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: „Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí. 11 Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil.“ 12 Bileám odvětil Balákovi: „Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal: 13 I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin! 14 A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu.“ 15 I pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 16 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 17 Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. 18 Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé. Izrael si povede zdatně. 19 Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města.“ 20 Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď: „Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě.“ 21 Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď: „Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku, 22 stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!“ 23 Pak pronesl svou průpověď: „Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná? 24 Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono.“ 25 I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti. 2 Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch. 3 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 4 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 5 Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, ó Izraeli! 6 Jak palmové háje se prostírají, jako nad řekou zahrady, jako aloe, jež sázel Hospodin, jak cedry u vody. 7 Z jeho věder voda poteče, jeho símě bude mít vody bohatě. Jeho král bude nad Agaga^[1] vyvýšen, jeho království se pozvedne. 8 Bůh, jenž vyvedl je z Egypta, je pro ně silou rohů buvolích. Národy nepřátel svých spolyká, jejich kosti ohryže, jejich šípy rozláme. 9 Schoulil se, ulehl jako lev, jako lvice – kdo vstát ho přiměje? Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají, a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“^[2] 10 Balák na to proti Balaámovi vybuchl hněvem. Spráskl ruce a řekl mu: „Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš! 11 Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami,‘ ale Hospodin tě o tu poctu připravil.“ 12 Balaám Balákovi odpověděl: „Copak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal: 13 ‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli dobrého nebo zlého – řeknu jen to, co řekne Hospodin‘? 14 Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti povím, jak ten lid v budoucnu naloží s tvým lidem.“

Balaámova čtvrtá průpověď

15 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 16 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 17 Vidím jej, i když to není teď, hledím na něj, i když ne zblízka: Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele; rozdrtí spánky Moábovy a temeno všech synů Setových. 18 Také Edom bude poražen, poražen bude Seír od svých nepřátel, Izrael bude slavně vítězit. 19 Panovat bude, kdo z Jákoba vzejde, vyhubí ty, kdo v Íru přežijí.“

Balaámovy závěrečné průpovědi

20 Když pak Balaám spatřil Amaleka, pronesl tuto průpověď: „První mezi národy je Amalek, jeho koncem je však věčná záhuba.“ 21 Když spatřil Kenijce, pronesl tuto průpověď: „Tvůj příbytek je pevný, na skále leží hnízdo tvé. 22 Přesto však přijde vniveč, Kaine, jen co tě Ašur vezme do zajetí.“ 23 Potom pronesl další průpověď: „Běda! Kdo přežije, až to Bůh udělá? 24 Loďstvo od kyperských břehů porobí Ašura, porobí Hebera, i je však čeká věčná záhuba!“ 25 Nato Balaám vstal a odešel zpátky domů. Rovněž Balák odešel svou cestou.

Bible Kralická

1 Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k čárům svým, ale obrátil tvář svou proti poušti. 2 A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží. 3 I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči, 4 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči: 5 Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli! 6 Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod. 7 Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho. 8 Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí. 9 Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený. 10 Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát. 11 Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti. 12 Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka: 13 Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu, 14 (Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech. 15 Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené, 16 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči: 17 Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set. 18 I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařstí přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude. 19 Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého města. 20 A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: Jakož počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne. 21 Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný jest příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své; 22 Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede. 23 Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní Bůh silný? 24 A bárky z země Citim připlynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne. 25 Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.

New International Version

od Biblica

1 Now when Balaam saw that it pleased the Lord to bless Israel, he did not resort to divination as at other times, but turned his face towards the wilderness. 2 When Balaam looked out and saw Israel encamped tribe by tribe, the Spirit of God came on him 3 and he spoke his message: ‘The prophecy of Balaam son of Beor, the prophecy of one whose eye sees clearly, 4 the prophecy of one who hears the words of God, who sees a vision from the Almighty,^[1] who falls prostrate, and whose eyes are opened: 5 ‘How beautiful are your tents, Jacob, your dwelling-places, Israel! 6 ‘Like valleys they spread out, like gardens beside a river, like aloes planted by the Lord, like cedars beside the waters. 7 Water will flow from their buckets; their seed will have abundant water. ‘Their king will be greater than Agag; their kingdom will be exalted. 8 ‘God brought them out of Egypt; they have the strength of a wild ox. They devour hostile nations and break their bones in pieces; with their arrows they pierce them. 9 Like a lion they crouch and lie down, like a lioness – who dares to rouse them? ‘May those who bless you be blessed and those who curse you be cursed!’ 10 Then Balak’s anger burned against Balaam. He struck his hands together and said to him, ‘I summoned you to curse my enemies, but you have blessed them these three times. 11 Now leave at once and go home! I said I would reward you handsomely, but the Lord has kept you from being rewarded.’ 12 Balaam answered Balak, ‘Did I not tell the messengers you sent me, 13 “Even if Balak gave me all the silver and gold in his palace, I could not do anything of my own accord, good or bad, to go beyond the command of the Lord – and I must say only what the Lord says”? 14 Now I am going back to my people, but come, let me warn you of what this people will do to your people in days to come.’

Balaam’s fourth message

15 Then he spoke his message: ‘The prophecy of Balaam son of Beor, the prophecy of one whose eye sees clearly, 16 the prophecy of one who hears the words of God, who has knowledge from the Most High, who sees a vision from the Almighty, who falls prostrate, and whose eyes are opened: 17 ‘I see him, but not now; I behold him, but not near. A star will come out of Jacob; a sceptre will rise out of Israel. He will crush the foreheads of Moab, the skulls^[2] of^[3] all the people of Sheth.^[4] (Jr 48,45) 18 Edom will be conquered; Seir, his enemy, will be conquered, but Israel will grow strong. 19 A ruler will come out of Jacob and destroy the survivors of the city.’

Balaam’s fifth message

20 Then Balaam saw Amalek and spoke his message: ‘Amalek was first among the nations, but their end will be utter destruction.’

Balaam’s sixth message

21 Then he saw the Kenites and spoke his message: ‘Your dwelling-place is secure, your nest is set in a rock; 22 yet you Kenites will be destroyed when Ashur takes you captive.’

Balaam’s seventh message

23 Then he spoke his message: ‘Alas! Who can live when God does this?^[5] 24 Ships will come from the shores of Cyprus; they will subdue Ashur and Eber, but they too will come to ruin.’ 25 Then Balaam got up and returned home, and Balak went his own way.