Numeri 23 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

— Bileám žehná Izraeli - Najatý věštec je Hospodinem přinucen ohlašovat požehnání místo prokletí.

1 Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 2 Balák učinil, oč ho Bileám požádal. Pak Balák s Bileámem obětovali na každém oltáři býka a berana. 3 Bileám řekl Balákovi: „Postav se u své zápalné oběti a já půjdu, snad se Hospodin se mnou setká. Co mi ukáže, to ti oznámím.“ Potom odešel na holé návrší. 4 A Bůh se s Bileámem setkal. Ten mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a obětoval jsem na každém oltáři býka a berana.“ 5 I vložil Hospodin Bileámovi do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“ 6 Vrátil se tedy k němu a on stál u své zápalné oběti se všemi moábskými velmoži. 7 I pronesl svou průpověď: „Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor moábský král: Pojď mi proklít Jákoba, pojď zaklínat Izraele! 8 Jak mám zatratit, když Bůh nezatracuje? Jak mám zaklínat, když Hospodin nezaklíná? 9 Vidím ho z temene skal, z pahorků na něj hledím: Je to lid, který přebývá odděleně, nepočítá se mezi pronárody. 10 Kdo sečte prach Jákobův, kdo spočítá byť jen čtvrtinu Izraele? Kéž umřu smrtí lidí přímých, kéž je můj konec jako jeho!“ 11 Tu se Balák na Bileáma osopil: „Cos mi to provedl? Vzal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jen žehnáš!“ 12 On však odpověděl: „Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?“ 13 Balák mu řekl: „Pojď prosím se mnou na jiné místo, odkud bys jej viděl. Uvidíš zase jen jeho zadní voj, neuvidíš jej celý. Zatratíš mi jej odtamtud.“ 14 Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana. 15 Bileám řekl Balákovi: „Postav se zde u své zápalné oběti, já se pokusím setkat s Hospodinem tamto.“ 16 A Hospodin se setkal s Bileámem. Vložil mu do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“ 17 Když k němu přišel, on stál u své zápalné oběti a s ním moábští velmožové. Balák se ho tázal: „Co mluvil Hospodin?“ 18 I pronesl svou průpověď: „Nuže, slyš, Baláku! Pozorně mi naslouchej, Sipórův synu! 19 Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží? 20 Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím. 21 Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem. 22 Bůh, který jej vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. 23 Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby. Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal. 24 Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“ 25 Balák řekl Bileámovi: „Když jej nemůžeš zatratit, aspoň mu nežehnej!“ 26 Ale Bileám odpověděl Balákovi: „Což jsem ti neříkal: Všechno, co bude mluvit Hospodin, vykonám?“ 27 Balák řekl Bileámovi: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo, snad bude mít Bůh za správné, abys mi jej zatratil odtamtud.“ 28 I vzal Balák Bileáma na vrchol Peóru, který ční nad pustinou Ješímónem. 29 Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 30 Balák tedy učinil, co řekl Bileám, a obětoval na každém oltáři býka a berana.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Balaámova první průpověď

1 Balaám tehdy Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 2 Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval s Balaámem na každém oltáři býka a berana. 3 Balaám Balákovi řekl: „Postůj u své zápalné oběti, já zatím půjdu opodál. Snad se Hospodin se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím.“ A tak odešel sám. 4 Bůh se s ním setkal a Balaám mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a na každém jsem obětoval býka a berana.“ 5 Hospodin vložil Balaámovi do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“ 6 Vrátil se tedy k němu; stál dosud obklopen všemi moábskými hodnostáři u své zápalné oběti. 7 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor král moábský. Řekl: ‚Pojď a proklej mi Jákoba, pojď a spílej Izraeli!‘ 8 Jak mám zatratit, koho nezatratil Bůh? Jak spílat, komu Hospodin nespílá? 9 Z vrcholků skal jej vidím a z pahorků jej spatřuji: Hle, lid, jenž o samotě bydlí, jenž se nepočítá mezi národy.^[1] 10 Kdo sečte prach Jákobův, kdo oblak Izraele vyčíslí? Kéž i já zemřu smrtí spravedlivých, kéž jednou skončím jako oni!“ 11 „Co mi to děláš?“ řekl Balák Balaámovi. „Přivedl jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jen žehnáš a žehnáš!“ 12 On však odpověděl: „Cožpak nemusím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?“

Balaámova druhá průpověď

13 Balák ho vyzval: „Pojď se na ně se mnou podívat odjinud. Uvidíš jen konec jejich zadního voje, neuvidíš je všechny. Zatrať mi je odtamtud!“ 14 A tak ho vzal na pláň Cofim na vrcholu Pisgy, postavil sedm oltářů a na každém obětoval býka a berana. 15 Balaám pak Balákovi řekl: „Postůj zde u své zápalné oběti. Já zatím půjdu tam, vstříc Hospodinu.“ 16 Hospodin se s Balámem setkal a vložil mu do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“ 17 Vrátil se tedy k němu; stál dosud u své zápalné oběti, obklopen moábskými hodnostáři. Balák se ho zeptal: „Co pravil Hospodin?“ 18 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Ciporův! 19 Bůh není člověk, aby lhal, není lidský syn, aby litoval. Promluví snad, a nedodrží to, řekne snad něco, a nesplní? 20 Hle, dostal jsem za úkol žehnat; když on žehná, já to nezvrátím. 21 Nevidí se trápení v Jákobovi, nejsou na dohled těžkosti v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, jsou u něj slyšet královské fanfáry! 22 Bůh, jenž z Egypta vyvedl je, je pro ně silou rohů buvolích. 23 Není žádné věštby proti Jákobovi, není zaklínání proti Izraeli. Vše se včas oznámí Jákobovi, Izrael se dozví, co chystá Bůh. 24 Hle, ten lid vstává jako lvice, zvedá se jako lev! Neulehne, než kořist zhltne, krev skolených než vypije!“ 25 Balák na to Balaámovi řekl: „Když už ho nezatracuješ, aspoň mu nežehnej!“ 26 Balaám však Balákovi odpověděl: „Copak jsem ti neříkal, že udělám, cokoli řekne Hospodin?“

Balaámova třetí průpověď

27 Balák pak Balaáma vyzval: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo; snad se Bohu zalíbí, abys mi je zatratil odtamtud.“ 28 A tak vzal Balaáma a vyvedl ho na vrchol Peoru, čnícího nad pustinou. 29 Tehdy Balaám Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 30 Balák udělal, co mu Balaám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana.

Bible Kralická

1 A řekl Balám Balákovi: Udělej mi tuto sedm oltářů, a připrav mi také sedm volků a sedm skopců. 2 I udělal Balák, jakž mluvil Balám. Tedy obětoval Balák a Balám volka a na každém oltáři. 3 Řekl pak Balám Balákovi: Postůj při oběti své zápalné, a půjdu, zdali by se potkal se mnou Hospodin, a což by koli mně ukázal, povím tobě. I odšel sám. 4 I potkal se Bůh s Balámem, a řekl jemu Balám: Sedm oltářů zpořádal jsem, a obětoval jsem volka a skopce na každém oltáři. 5 Vložil pak Hospodin slovo v ústa Balámova a řekl: Navrať se k Balákovi a tak mluv. 6 I navrátil se k němu, a nalezl jej, an stojí při oběti své zápalné, i všecka knížata Moábská. 7 Tedy vzav před sebe přísloví své, řekl: Z Aram přivedl mne Balák král Moábský, z hor východních, řka: Poď, zlořeč mi k vůli Jákoba, a poď, vydej klatbu na Izraele. 8 Proč bych zlořečil, komuž Bůh silný nezlořečí? A proč bych klel, kohož Hospodin neproklíná? 9 Když s vrchu skal hledím na něj, a s pahrbků spatřuji jej, aj, lid ten sám bydlí, a k jiným národům se nepřiměšuje. 10 Kdo sečte prach Jákobův? a kdo počet? Kdo sečte čtvrtý díl Izraelského lidu? Ó bych já umřel smrtí spravedlivých, a dokonání mé ó by bylo jako i jeho! 11 I řekl Balák Balámovi: Což mi to děláš? Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tě, a ty pak ustavičně dobrořečíš jim. 12 Kterýž odpovídaje, řekl: Zdali toho, což Hospodin vložil v ústa má, nemám šetřiti, abych tak mluvil? 13 I řekl jemu Balák: Poď, prosím, se mnou na jiné místo, odkudž bys viděl jej, (toliko zadní díl jeho viděti budeš, a všeho nebudeš viděti), a proklň mi jej odtud. 14 I pojav jej, vyvedl ho na rovinu Zofim, na vrch jednoho pahrbku, a udělav sedm oltářů, obětoval volka a skopce na každém oltáři. 15 Řekl pak Balákovi: Postůj tuto při zápalné oběti své, a já půjdu tamto vstříc Hospodinu. 16 I potkal se Hospodin s Balámem, a vloživ slovo v ústa jeho, řekl: Navrať se k Balákovi a mluv tak. 17 Přišel tedy k němu, a hle, on stál při zápalné oběti své, a knížata Moábská s ním. Jemužto řekl Balák: Co mluvil Hospodin? 18 A on vzav přísloví své, řekl: Povstaň Baláku a slyš, pozoruj mne, synu Seforův. 19 Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho? 20 Hle, abych dobrořečil, přijal jsem to na sebe; nebo dobrořečilť jest, a já toho neodvolám. 21 Nepatříť na nepravosti v Jákobovi, aniž hledí na přestoupení v Izraeli; Hospodin Bůh jeho jestiť s ním, a zvuk krále vítězícího v něm. 22 Bůh silný vyvedl je z Egypta, jako silou jednorožcovou byv jim. 23 Nebo není kouzlů proti Jákobovi, ani zaklínání proti Izraelovi; již od toho času vypravováno bude o Jákobovi a Izraelovi, co učinil s ním Bůh silný. 24 Aj, lid jakožto silný lev povstane, a jakožto lvíče vzchopí se; nepoloží se, dokudž by nejedl loupeže, a dokudž by nevypil krve zbitých. 25 I řekl Balák Balámovi: Aniž mu již zlořeč více, ani dobrořeč. 26 Jemuž odpověděl Balám, řka: Zdaližť jsem nepravil, že, což by mi koli mluvil Hospodin, to učiním? 27 I řekl Balák Balámovi: Poď, prosím, povedu tě na jiné místo, odkudž snad líbiti se bude Bohu, abys mi je proklel. 28 A pojav Balák Baláma, uvedl jej na vrch hory Fegor, kteráž leží naproti poušti. 29 Tedy řekl Balám Balákovi: Udělej mi tuto sedm oltářů, a připrav mi také sedm volků a sedm skopců. 30 I učinil Balák, jakž řekl Balám, a obětoval volka a skopce na každém oltáři.

New International Version

od Biblica

Balaam’s first message

1 Balaam said, ‘Build me seven altars here, and prepare seven bulls and seven rams for me.’ 2 Balak did as Balaam said, and the two of them offered a bull and a ram on each altar. 3 Then Balaam said to Balak, ‘Stay here beside your offering while I go aside. Perhaps the Lord will come to meet with me. Whatever he reveals to me I will tell you.’ Then he went off to a barren height. 4 God met with him, and Balaam said, ‘I have prepared seven altars, and on each altar I have offered a bull and a ram.’ 5 The Lord put a word in Balaam’s mouth and said, ‘Go back to Balak and give him this word.’ 6 So he went back to him and found him standing beside his offering, with all the Moabite officials. 7 Then Balaam spoke his message: ‘Balak brought me from Aram, the king of Moab from the eastern mountains. “Come,” he said, “curse Jacob for me; come, denounce Israel.” 8 How can I curse those whom God has not cursed? How can I denounce those whom the Lord has not denounced? 9 From the rocky peaks I see them, from the heights I view them. I see people who live apart and do not consider themselves one of the nations. 10 Who can count the dust of Jacob or number even a fourth of Israel? Let me die the death of the righteous, and may my final end be like theirs!’ 11 Balak said to Balaam, ‘What have you done to me? I brought you to curse my enemies, but you have done nothing but bless them!’ 12 He answered, ‘Must I not speak what the Lord puts in my mouth?’

Balaam’s second message

13 Then Balak said to him, ‘Come with me to another place where you can see them; you will not see them all but only the outskirts of their camp. And from there, curse them for me.’ 14 So he took him to the field of Zophim on the top of Pisgah, and there he built seven altars and offered a bull and a ram on each altar. 15 Balaam said to Balak, ‘Stay here beside your offering while I meet with him over there.’ 16 The Lord met with Balaam and put a word in his mouth and said, ‘Go back to Balak and give him this word.’ 17 So he went to him and found him standing beside his offering, with the Moabite officials. Balak asked him, ‘What did the Lord say?’ 18 Then he spoke his message: ‘Arise, Balak, and listen; hear me, son of Zippor. 19 God is not human, that he should lie, not a human being, that he should change his mind. Does he speak and then not act? Does he promise and not fulfil? 20 I have received a command to bless; he has blessed, and I cannot change it. 21 ‘No misfortune is seen in Jacob, no misery observed^[1] in Israel. The Lord their God is with them; the shout of the King is among them. 22 God brought them out of Egypt; they have the strength of a wild ox. 23 There is no divination against^[2] Jacob, no evil omens against^[3] Israel. It will now be said of Jacob and of Israel, “See what God has done!” 24 The people rise like a lioness; they rouse themselves like a lion that does not rest till it devours its prey and drinks the blood of its victims.’ 25 Then Balak said to Balaam, ‘Neither curse them at all nor bless them at all!’ 26 Balaam answered, ‘Did I not tell you I must do whatever the Lord says?’

Balaam’s third message

27 Then Balak said to Balaam, ‘Come, let me take you to another place. Perhaps it will please God to let you curse them for me from there.’ 28 And Balak took Balaam to the top of Peor, overlooking the wasteland. 29 Balaam said, ‘Build me seven altars here, and prepare seven bulls and seven rams for me.’ 30 Balak did as Balaam had said, and offered a bull and a ram on each altar.