Jeremjáš 37

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Král Sidkijáš, syn Jóšijášův, se stal králem místo Konjáše, syna Jójakímova. Ustanovil ho králem v zemi judské Nebúkadnesar, král babylónský.2  Ale ani on ani jeho služebníci ani lid země neuposlechli slov Hospodinových, která mluvil skrze proroka Jeremjáše. 3  Král Sidkijáš poslal Jehúkala, syna Šelemjášova, a kněze Sefanjáše, syna Maasejášova, k proroku Jeremjášovi se vzkazem: „Modli se, prosím, za nás k Hospodinu, našemu Bohu.“4  Jeremjáš vcházel a vycházel uprostřed lidu, dosud jej nedali do žaláře.5  Faraónovo vojsko vytáhlo z Egypta. Když Kaldejci, kteří obléhali Jeruzalém, uslyšeli o nich zprávu, odtáhli od Jeruzaléma. 6  I stalo se k proroku Jeremjášovi slovo Hospodinovo:7  „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Toto řekněte králi judskému, který vás ke mně poslal, abyste se mě dotazovali. Hle, vojsko faraónovo, které vám vytáhlo na pomoc, se navrátí do své země, do Egypta,8  a vrátí se Kaldejci, budou bojovat proti tomuto městu, dobudou je a vypálí. 9  Toto praví Hospodin: Nepodvádějte sami sebe slovy: ‚Kaldejci od nás určitě odejdou.‘ Ti neodejdou!10  I kdybyste pobili celé kaldejské vojsko, které proti vám bojuje, takže by zůstali jen muži skolení, každý z nich by ve svém stanu povstal a toto město by vypálili.“ 11  Když kaldejské vojsko odtáhlo od Jeruzaléma před vojskem faraónovým,12  vyšel Jeremjáš z Jeruzaléma a šel do země Benjamínovy, aby se tam ujal svého podílu uprostřed lidu.13  Už byl v Benjamínské bráně, kde byl dohlížitel jménem Jirijáš, syn Šelemjáše, syna Chananjášova; ten proroka Jeremjáše chytil. Řekl: „Chceš přeběhnout ke Kaldejcům!“14  Jeremjáš odpověděl: „Mýlíš se, nepřecházím ke Kaldejcům.“ Ale Jirijáš Jeremjáše neposlouchal, chytil ho a dovedl k velmožům.15  Velmožové se na Jeremjáše rozlítili, zbili ho a dali ho do vězení v domě písaře Jónatana, který proměnili v žalář.16  Jeremjáš se dostal do sklepení, totiž do kobek. Pobyl si tam mnoho dní. 17  Pak pro něj král Sidkijáš poslal, přijal ho tajně ve svém domě a zeptal se ho: „Je nějaké slovo od Hospodina?“ Jeremjáš odpověděl: „Je,“ a pokračoval: „Budeš vydán do rukou babylónského krále.“ 18  Potom se Jeremjáš krále Sidkijáše tázal: „Čím jsem proti tobě a tvým služebníkům a proti tomuto lidu zhřešil, že jste mě dali do žaláře?19  Kde jsou vaši proroci, kteří vám prorokovali: ‚Král babylónský nepřitáhne proti vám ani proti této zemi?‘20  Teď poslyš, prosím, králi, můj pane, předkládám ti prosbu o smilování: Neposílej mě zpět do domu písaře Jónatana, abych tam nezemřel.“21  Král Sidkijáš přikázal dát Jeremjáše pod dohled na nádvoří stráží. Každý den mu dávali z ulice pekařů bochníček chleba, dokud nebyl všechen chléb ve městě sněden. Tak Jeremjáš pobýval v nádvoří stráží. 

Jeremjáš 37

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Babylonský král Nabukadnezar později v judské zemi namísto Jekoniáše,[1] syna Joakimova, jmenoval králem Cidkiáše, syna Jošiášova.[2]2 Ani on však, stejně jako jeho dvořané i prostý lid, neposlouchal slova, která Hospodin promlouval skrze proroka Jeremiáše.3 Král Cidkiáš přesto k proroku Jeremiášovi poslal Juchala, syna Šelemiášova, a kněze Sofoniáše, syna Maasejášova, se vzkazem: „Modli se prosím za nás k Hospodinu, našemu Bohu.“4 (Jeremiáš tehdy chodil volně mezi lidmi, ještě totiž nebyl uvězněn.5 Z Egypta mezitím vytáhlo faraonovo vojsko, a když se o nich dozvěděli Babyloňané obléhající Jeruzalém, stáhli se od města.)6 Prorok Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo:7 „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Judskému králi, který vás za mnou poslal s dotazy, odpovězte takto – Hle, faraonovo vojsko, které vám vytáhlo na pomoc, se obrátí domů do Egypta.8 Babyloňané se pak obrátí k útoku na toto město; dobudou je a vypálí.9 Tak praví Hospodin: Nenalhávejte si, že prý ‚Babyloňané od nás musí odtáhnout.‘ Neodtáhnou!10 I kdybyste celé babylonské vojsko, jež na vás útočí, pobili, takže by v jejich táboře zůstali jen těžce ranění, přece by se všichni zvedli a toto město vypálili!“11 Poté, co babylonské vojsko odtáhlo kvůli faraonově vojsku od Jeruzaléma,12 chtěl se Jeremiáš vydat z Jeruzaléma do kraje Benjamín, aby tam se svými příbuznými vypořádal své dědictví.[3]13 Jen co však vstoupil do Benjamínské brány, narazil tam na velitele stráží jménem Jiriáše, syna Šelemiáše, syna Chananiášova. Ten proroka Jeremiáše zadržel. „Tak ty chceš přeběhnout k Babyloňanům!“ obořil se na něj.14 „To není pravda,“ bránil se Jeremiáš, „nejdu k Babyloňanům.“ Jiriáš ho ale vůbec neposlouchal. Jeremiáše zatkl a přivedl ho k hodnostářům.15 Ti se na Jeremiáše rozzuřili. Nechali ho zbít a uvěznili ho v domě písaře Jonatana, ve kterém zřídili vězení.16 Tak se Jeremiáš ocitl v klenuté žalářní kobce, kde strávil mnoho dní.17 Potom ale pro něj poslal král Cidkiáš. Nechal si ho přivést do svého paláce, kde se ho potají vyptával: „Máš nějaké slovo od Hospodina?“ „Ano,“ odpověděl Jeremiáš. „Padneš do rukou babylonského krále!“18 Potom Jeremiáš králi Cidkiášovi řekl: „Čím jsem se proti tobě, tvým dvořanům anebo tomuto lidu provinil, že jste mě dali do vězení?19 A kde jsou ti vaši proroci, kteří vám prorokovali: ‚Babylonský král nepřitáhne proti vám ani proti této zemi‘?20 Teď mě však prosím vyslechni, můj pane a králi. Pokorně tě žádám o slitování: Neposílej mě zpátky do domu písaře Jonatana, ať tam neumřu.“21 Král Cidkiáš tedy přikázal, aby Jeremiáše přemístili na strážní nádvoří. Každý den mu tam dávali z pekařské ulice placku chleba, dokud nedošel všechen chléb ve městě. Tak se Jeremiáš ocitl na strážním nádvoří.

Jeremjáš 37

Bible Kralická

1 Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské.2 Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka.3 Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu.4 Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.5 A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma).6 Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí:7 Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské.8 Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm.9 Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou.10 Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí.11 Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,12 Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.13 Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ.14 Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům.15 Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.16 Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.17 Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš.18 Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?19 A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto?20 Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel.21 I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.

Jeremjáš 37

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Jeremjáš 37

New International Version

od Biblica
1 Zedekiah son of Josiah was made king of Judah by Nebuchadnezzar king of Babylon; he reigned in place of Jehoiachin[1] son of Jehoiakim.2 Neither he nor his attendants nor the people of the land paid any attention to the words the Lord had spoken through Jeremiah the prophet.3 King Zedekiah, however, sent Jehukal son of Shelemiah with the priest Zephaniah son of Maaseiah to Jeremiah the prophet with this message: ‘Please pray to the Lord our God for us.’4 Now Jeremiah was free to come and go among the people, for he had not yet been put in prison.5 Pharaoh’s army had marched out of Egypt, and when the Babylonians[2] who were besieging Jerusalem heard the report about them, they withdrew from Jerusalem.6 Then the word of the Lord came to Jeremiah the prophet:7 ‘This is what the Lord, the God of Israel, says: tell the king of Judah, who sent you to enquire of me, “Pharaoh’s army, which has marched out to support you, will go back to its own land, to Egypt.8 Then the Babylonians will return and attack this city; they will capture it and burn it down.”9 ‘This is what the Lord says: do not deceive yourselves, thinking, “The Babylonians will surely leave us.” They will not!10 Even if you were to defeat the entire Babylonian[3] army that is attacking you and only wounded men were left in their tents, they would come out and burn this city down.’11 After the Babylonian army had withdrawn from Jerusalem because of Pharaoh’s army,12 Jeremiah started to leave the city to go to the territory of Benjamin to get his share of the property among the people there.13 But when he reached the Benjamin Gate, the captain of the guard, whose name was Irijah son of Shelemiah, the son of Hananiah, arrested him and said, ‘You are deserting to the Babylonians!’14 ‘That’s not true!’ Jeremiah said. ‘I am not deserting to the Babylonians.’ But Irijah would not listen to him; instead, he arrested Jeremiah and brought him to the officials.15 They were angry with Jeremiah and had him beaten and imprisoned in the house of Jonathan the secretary, which they had made into a prison.16 Jeremiah was put into a vaulted cell in a dungeon, where he remained a long time.17 Then King Zedekiah sent for him and had him brought to the palace, where he asked him privately, ‘Is there any word from the Lord?’ ‘Yes,’ Jeremiah replied, ‘you will be delivered into the hands of the king of Babylon.’18 Then Jeremiah said to King Zedekiah, ‘What crime have I committed against you or your attendants or this people, that you have put me in prison?19 Where are your prophets who prophesied to you, “The king of Babylon will not attack you or this land”?20 But now, my lord the king, please listen. Let me bring my petition before you: do not send me back to the house of Jonathan the secretary, or I shall die there.’21 King Zedekiah then gave orders for Jeremiah to be placed in the courtyard of the guard and given a loaf of bread from the street of the bakers each day until all the bread in the city was gone. So Jeremiah remained in the courtyard of the guard.