Jób 15 | Český ekumenický překlad

Český ekumenický překlad

DRUHÁ ŘEČ ELÍFAZOVA - — Výtka nadutosti

1 Na to navázal Elífaz Témanský slovy: 2 „Může moudrý člověk hlásat tak naduté vědomosti, naplnit si břicho větrem od východu? 3 Obhajovat se slovem, jež k ničemu není, řečmi, které neprospějí? 4 Ty sám porušuješ bázeň Boží, rozjímat před Bohem znemožňuješ. 5 Tvá ústa jsou zajedno s tvou nepravostí, jazyk chytrácký jsi zvolil. 6 Ne já, nýbrž tvá ústa tě usvědčují ze svévole, tvoje rty vypovídají proti tobě. 7 Jsi snad zrozen jako první z lidí, přišels na svět dříve než pahorky? 8 Vyslechls důvěrný rozhovor Boží, že strhuješ jen na sebe moudrost? 9 Co víš, abychom to nevěděli, čemu rozumíš, a nám to není známé ? 10 Šedivý i kmet jsou mezi námi, věkem ctihodnější než tvůj otec. 11 Boží útěchy jsou tobě málo, když láskyplně s tebou mluví? 12 Co tě připravuje o rozum? Proč blýskáš očima? 13 Svým duchem se stavíš proti Bohu, vypouštíš z úst nehorázná slova. 14 Co je člověk? Je snad bez poskvrny? Což může být spravedlivý, kdo se zrodil z ženy? 15 Hle, on ani na své svaté nedá a nebesa nejsou v jeho očích bez poskvrny, 16 což teprve ohavný a zvrhlý člověk, který pije podlost jako vodu?

— Svévolníci žijí ve strachu

17 Poslouchej mě, co ti sdělím. Budu ti vyprávět, co jsem uzřel, 18 co hlásali moudří, co jim netajili jejich otcové, 19 ti, jimž jediným byla dána země, takže cizák mezi nimi nepřecházel: 20 Svévolník se úzkostlivě chvěje po všechny dny, hrůzovládci počet jeho let je ukryt. 21 Jeho uši slyší zvuk strašlivých zvěstí, v čas pokoje přijde na něj zhoubce. 22 Nevěří, že by se z temnot vrátil – je vyhlédnut pro meč. 23 Poplašeně bloudí, že není chléb, ví, že je mu připraven den temnot. 24 Soužení a úzkosti ho přepadají, dotírají na něho jako král k útoku připravený, 25 neboť vztáhl ruku proti Bohu, počínal si vyzývavě proti Všemocnému, 26 rozběhl se proti němu se skloněnou šíjí, pod hustým krunýřem svých štítů. 27 Svoji tvář zahalil tukem, ztučněl na slabinách. 28 Usadil se ve zničených městech, v neobývatelných domech, hrozících zřícením. 29 Nezůstane bohatý a jeho statek neobstojí, jeho majetek se na zemi nerozmůže. 30 Nevyjde z temnot, jeho výhonek sežehne plamen; sám zajde dechem svých úst. 31 Ač nevěří v šalebnost, bude jí zaveden, výměnou sklidí zase jen faleš. 32 Než vyprší jeho den, plné odměny se dočká, jeho ratolest se nebude zelenat, 33 bude jako vinná réva, když shazuje nedozrálé hrozny, nebo jak oliva shazující květy. 34 Spolek rouhačů zůstane neplodný, oheň zhltá stany úplatkářů; 35 plodí trápení a rodí ničemnosti, jejich lůno připravuje lest.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Ohrožuješ zbožnost!

1 Elifaz Temanský mu na to řekl: 2 „Má mudrc hlásat jalové názory, v nitru se nadouvat větrem východním? 3 Má se hádat slovy bez smyslu a řečmi bez užitku? 4 Ty ale ohrožuješ zbožnost a bráníš rozjímání před Bohem! 5 Tvá ústa totiž vede špatnost a rozhodl ses mluvit prohnaně. 6 Tvá ústa – ne já – tě odsoudí, usvědčují tě vlastní rty! 7 Copak ses narodil jako první člověk? Přišel jsi na svět před horami? 8 To jsi naslouchal Boží tajné radě? Veškerá moudrost patří ti? 9 Copak víš něco, co my nevíme? Čemu rozumíš, a my ne? 10 Na naší straně jsou kmeti šediví, i tvého otce předčí věkem svým. 11 To ti nestačí ta Boží útěcha, nelíbí se ti slova laskavá? 12 Čím ses tak nechal unést v srdci, co ti tak zatemnilo oči, 13 že proti Bohu obracíš svůj hněv a z úst vypouštíš takovouto řeč? 14 Co je člověk? Může snad být čistý? Může být v právu, kdo je z ženy zrozený? 15 Ani na své anděly se Bůh nespoléhá, ani nebe není ryzí před jeho očima. 16 Co potom člověk zlý a zkažený, jenž hřeší, jako by vodu pil! 17 Něco ti povím, poslouchej, to, co jsem viděl, ti budu vyprávět, 18 to, co hlásají mudrci, když netají, co od svých předků přijali 19 (země byla dána jenom jim, nikdo cizí k nim tenkrát nepatřil): 20 Darebák trpí bolestí po všechny své dny, roky tyrana jsou spočteny. 21 Děsí se toho, co mu v uších zní, když má klid, napadá ho útočník. 22 Nevěří, že by unikl temnotě, neustále nad ním visí meč. 23 Bloudí tu jako potrava pro supy, ví, že ho očekává den temnoty. 24 Úzkost ho svírá, tíseň děsí ho, je jako král, jenž čeká na útok. 25 To proto, že proti Bohu vztáhl ruku, proti Všemohoucímu se postavil, 26 tvrdošíjně se vrhl proti němu obrněn svým štítem mohutným. 27 Svou tvář sice nechal zarůst tukem, sádlem si pokryl slabiny, 28 bude však bydlet ve zbořených městech, v domech, v kterých se nebydlí, které se rozpadají v sutiny. 29 Bohatý nezůstane, jeho moc neobstojí, jeho vliv nebude se šířit po zemi. 30 Takový neunikne temnotě, jeho výhonek plamen sežehne, dech Božích úst ho odvane. 31 Ať nikdo marně nespoléhá na marnost – prázdnota bude jeho odplatou! 32 Uschne, než přijde jeho čas, jeho větve se nebudou zelenat. 33 Bude jak réva, jež ztrácí hrozny nezralé, jako oliva, jež setřásá svůj květ. 34 Spolek bezbožných je neplodný, stany úplatkářů pohltí plameny. 35 Počnou trápení a zlo porodí, v jejich nitru se líhnou lsti!“

Bible Kralická

1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své, 3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými? 4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ. 5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých. 6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě. 7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován? 8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost? 9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo? 10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj. 11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě? 12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé, 13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči? 14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy? 15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho, 16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu. 17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu, 18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých. 19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich. 20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem. 21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj. 22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče. 23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností. 24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným. 25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se. 26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých. 27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách. 28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla. 29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových. 30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých. 31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho. 32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati. 33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva. 34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary. 35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

od Biblica

Eliphaz

1 Then Eliphaz the Temanite replied: 2 ‘Would a wise person answer with empty notions or fill their belly with the hot east wind? 3 Would they argue with useless words, with speeches that have no value? 4 But you even undermine piety and hinder devotion to God. 5 Your sin prompts your mouth; you adopt the tongue of the crafty. 6 Your own mouth condemns you, not mine; your own lips testify against you. 7 ‘Are you the first man ever born? Were you brought forth before the hills? 8 Do you listen in on God’s council? Do you have a monopoly on wisdom? 9 What do you know that we do not know? What insights do you have that we do not have? 10 The grey-haired and the aged are on our side, men even older than your father. 11 Are God’s consolations not enough for you, words spoken gently to you? 12 Why has your heart carried you away, and why do your eyes flash, 13 so that you vent your rage against God and pour out such words from your mouth? 14 ‘What are mortals, that they could be pure, or those born of woman, that they could be righteous? 15 If God places no trust in his holy ones, if even the heavens are not pure in his eyes, 16 how much less mortals, who are vile and corrupt, who drink up evil like water! 17 ‘Listen to me and I will explain to you; let me tell you what I have seen, 18 what the wise have declared, hiding nothing received from their ancestors 19 (to whom alone the land was given when no foreigners moved among them): 20 all his days the wicked man suffers torment, the ruthless man through all the years stored up for him. 21 Terrifying sounds fill his ears; when all seems well, marauders attack him. 22 He despairs of escaping the realm of darkness; he is marked for the sword. 23 He wanders about for food like a vulture; he knows the day of darkness is at hand. 24 Distress and anguish fill him with terror; troubles overwhelm him, like a king poised to attack, 25 because he shakes his fist at God and vaunts himself against the Almighty, 26 defiantly charging against him with a thick, strong shield. 27 ‘Though his face is covered with fat and his waist bulges with flesh, 28 he will inhabit ruined towns and houses where no-one lives, houses crumbling to rubble. 29 He will no longer be rich and his wealth will not endure, nor will his possessions spread over the land. 30 He will not escape the darkness; a flame will wither his shoots, and the breath of God’s mouth will carry him away. 31 Let him not deceive himself by trusting what is worthless, for he will get nothing in return. 32 Before his time he will wither, and his branches will not flourish. 33 He will be like a vine stripped of its unripe grapes, like an olive tree shedding its blossoms. 34 For the company of the godless will be barren, and fire will consume the tents of those who love bribes. 35 They conceive trouble and give birth to evil; their womb fashions deceit.’