:: ERF Bibleserver

Český ekumenický překlad

BOŽE, VTRHLY PRONÁRODY DO DĚDICTVÍ TVÉHO

1 Žalm pro Asafa. Bože, vtrhly pronárody do dědictví tvého, tvůj svatý chrám poskvrnily, Jeruzalém obrátily v hromady sutin! 2 Mrtvoly tvých služebníků daly za potravu nebeskému ptactvu, těla tobě věrných zemské zvěři. 3 Prolévaly jejich krev okolo Jeruzaléma jak vodu, a nebyl, kdo by je pohřbil. 4 Tupení svých sousedů jsme vystaveni, svému okolí jsme pro smích, pro pošklebky. 5 Dlouho ještě, Hospodine? Chceš se pořád hněvat? Bude tvoje rozhorlení planout jako oheň? 6 Vylej svoje rozhořčení na pronárody, jež neznají se k tobě, na království, která nevzývají tvoje jméno; 7 vždyť pozřely Jákoba a zpustošily jeho nivy. 8 Nepřipomínej nám staré nepravosti, pospěš nám vstříc se svým slitováním, jsme naprosto vyčerpáni. 9 Bože, naše spáso, pomoz nám pro slávu svého jména, vysvoboď nás, zprosť nás hříchů pro své jméno! 10 Proč by měly pronárody říkat: „Kde je ten jejich Bůh?“ Kéž by pronárody poznaly před naším zrakem pomstu za prolitou krev tvých služebníků. 11 Kéž k tobě pronikne sténání vězňů! Mocnou paží svou zachovej syny smrti! 12 Našim sousedům vrať sedminásobně do klína potupu, jíž potupili tebe, Panovníku. 13 My, tvůj lid – ovce, jež paseš, budeme ti navěky, po všechna pokolení, vzdávat chválu a vyprávět o tvých chvályhodných činech.

Bible, překlad 21. století

1 Žalm Asafův. Pohané vtrhli, Bože, do tvého dědictví, poskvrnili chrám tvé svatosti, Jeruzalém obrátili v sutiny! 2 Mrtvoly tvých služebníků nechali ptákům, těla tvých věrných dali šelmám žrát. 3 Jejich krev po Jeruzalémě lili jak vodu, nebylo nikoho, kdo by je pochoval. 4 Potupě vydáni jsme u svých sousedů, pro smích a zábavu jsme všem dokola! 5 Jak dlouho ještě, Hospodine? Budeš navěky rozzloben? Bude tvé horlení hořet plamenem? 6 Vylij svůj hněv raději na pohany, kteří tě uznat nechtějí, vylij ho na ta království, jež jméno tvé nevzývají – 7 za to, že Jákoba zhltali, že zpustošili jeho obydlí! 8 Nevzpomínej na naše staré viny, pospěš k nám se svým soucitem – ach, jak hluboko klesli jsme! 9 Pomoz nám, Bože naší spásy pro slavné jméno své, vysvoboď nás a odpusť naše hříchy pro jméno své! 10 Proč mají říkat pohané: „Jejich Bůh? Kde je?“ Ukaž pohanům před našima očima, že krev tvých služebníků bude pomstěna! 11 Nářek zajatých kéž k tobě dospěje – odsouzené k smrti svou mocnou paží zachovej! 12 Našim sousedům sedmkrát naplň klín urážkami, jimiž ti, Pane, spílali! 13 My pak, tvůj lid, ovce, jež paseš, navždy tě oslavovat budeme. Na věky věků, stále dál tvé chvály chceme zvěstovat!

Bible Kralická

1 Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady. 2 Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským. 3 Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával. 4 Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás. 5 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé? 6 Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají. 7 Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili. 8 Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni. 9 Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své. 10 Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita. 11 Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných. 12 A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane. 13 My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.

Slovo na cestu

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

New International Version

A psalm of Asaph.

1 O God, the nations have invaded your inheritance; they have defiled your holy temple, they have reduced Jerusalem to rubble. 2 They have left the dead bodies of your servants as food for the birds of the sky, the flesh of your own people for the animals of the wild. 3 They have poured out blood like water all around Jerusalem, and there is no-one to bury the dead. 4 We are objects of contempt to our neighbours, of scorn and derision to those around us. 5 How long, Lord? Will you be angry for ever? How long will your jealousy burn like fire? 6 Pour out your wrath on the nations that do not acknowledge you, on the kingdoms that do not call on your name; 7 for they have devoured Jacob and devastated his homeland. 8 Do not hold against us the sins of past generations; may your mercy come quickly to meet us, for we are in desperate need. 9 Help us, God our Saviour, for the glory of your name; deliver us and forgive our sins for your name’s sake. 10 Why should the nations say, ‘Where is their God?’ Before our eyes, make known among the nations that you avenge the outpoured blood of your servants. 11 May the groans of the prisoners come before you; with your strong arm preserve those condemned to die. 12 Pay back into the laps of our neighbours seven times the contempt they have hurled at you, Lord. 13 Then we your people, the sheep of your pasture, will praise you for ever; from generation to generation we will proclaim your praise.