1Те, кто надеется на Вечного, – как гора Сион: не поколеблются, пребудут вовеки.2Как горы окружают Иерусалим, так Вечный окружает Свой народ отныне и вовеки.3Не вечно власти нечестивых быть на земле, принадлежащей праведным, иначе праведные, по их примеру, сами станут творить беззаконие.4Будь добр, Вечный, к добрым и правым в сердцах своих.5Но тех, кто следует кривыми путями, да отвергнет Вечный вместе со злодеями. Мир Исраилу!
1 Poutní píseň, Davidova. Kdyby sám Hospodin nebyl při nás – Izrael ať řekne –, 2 kdyby sám Hospodin nebyl při nás, když proti nám povstali lidé, 3 zaživa by nás tehdy zhltli v hněvu, jímž proti nám vzpláli. 4 Tehdy by nás zatopily vody, dravý proud by se přes nás valil, 5 tehdy by se přes nás převalily vzduté vody. 6 Požehnán buď Hospodin, že za kořist nás nedal jejich zubům! 7 Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Osidlo je protrženo, unikli jsme! 8 Naše pomoc je ve jménu Hospodina; on učinil nebesa i zemi.