1En sang David sang til Herren på grund af benjaminitten Kush.2Min Herre og Gud, jeg stoler på dig, red mig fra alle mine forfølgere.3Lad dem ikke sønderrive mig som løver, slæbe mig bort, uden at nogen kommer til hjælp.4Herre, hvis jeg havde forbrudt mig, hvis jeg virkelig var skyldig,5hvis jeg havde svigtet mine venner eller uden grund udplyndret mine fjender,6kunne de med god ret sønderrive mig og trampe mig ned i støvet.7Grib ind mod mine fjenders raseri, Herre! Giv dem den straf, de fortjener.8Lad folkene samles foran dig. Tag plads på din høje trone.9Det er dig, Herre, der dømmer folkeslagene. Frikend mig, for jeg er uskyldig. Jeg har ikke gjort noget forkert.10Herre, gør en ende på de gudløses ondskab, men hjælp dem, der er uden skyld. For du er god og retfærdig, du kender hjertets dyb, du vejer vore motiver og inderste tanker.11Den almægtige Gud er mit skjold, han redder dem, der handler ret.12Gud er en retfærdig dommer, han dømmer de gudløse dag efter dag.13Hvis de ikke omvender sig, hvæsser han sværdet og spænder buen.14Han affyrer sine dødbringende våben, sender de brændende pile af sted.15De gudløse undfanger uret, er svangre med ondskab og føder løgn.16De sætter fælder for andre, men bliver selv fanget. De graver faldgruber, men falder selv i dem.17Deres onde planer giver bagslag, deres rænker rammer dem selv.18Jeg priser Herren, for han er god. Jeg vil lovsynge den almægtige Gud.
1 Tklivá píseň Davidova, kterou zpíval Hospodinu kvůli Benjamínci Kúšovi. 2 Hospodine, Bože můj, k tobě se utíkám, zachraň mě a vytrhni z rukou všech, kdo mě stíhají, 3 aby mě jako lev nerozsápal ten, který odvléká, a kdo by vytrhl, není. 4 Hospodine, Bože můj, jestliže jsem něco spáchal, jestliže lpí bezpráví na mých dlaních, 5 jestliže jsem odplácel zlem tomu, který mi přál pokoj, nebo z prázdných ohledů jsem šetřil protivníka, 6 ať nepřítel stíhá moji duši, chytí a zašlape do země můj život, ať uvede v prach mou slávu. -Sela- 7 Povstaň, Hospodine, ve svém hněvu, proti zuřivosti protivníků mých se zvedni, bděle při mně stůj na soudu, k němuž jsi dal příkaz. 8 Pospolitost národů až kolem tebe stane, k soudu nad nimi se navrať na výšinu. 9 Sám Hospodin povede při s lidmi. Dopomoz mi, Hospodine, k právu, podle mé spravedlnosti a bezúhonnosti. 10 Kéž je konec zlobě svévolníků. Dej, ať spravedlivý stojí pevně, Bože spravedlivý, jenž zkoumáš srdce a ledví! 11 Štítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdo mají přímé srdce. 12 Bůh je spravedlivý soudce; každý den má Bůh proč vzplanout hněvem. 13 Což si znovu člověk nebrousí svůj meč? Napíná svůj luk a míří, 14 smrtonosnou zbraň si chystá, šípy ohnivé si připravuje. 15 Počíná-li ničemnosti, zplodí trápení a zrodí křivdy. 16 Kope jámu, vyhloubí ji, spadne však do pasti, kterou chystá. 17 To, čím jiné trápí, jemu se na hlavu vrátí, jeho násilnictví na lebku mu padne. 18 Budu vzdávat chválu Hospodinu, že je spravedlivý, budu zpívat žalmy jménu Hospodina, Boha nejvyššího.