1Til korlederen: Brug lyrerne.[1] En sang af David.2Herre, straf mig ikke i vrede, irettesæt mig ikke i harme.3Vær barmhjertig, Herre, for jeg er svag. Helbred mig, Herre, jeg ryster over det hele.4Jeg er fortvivlet og fuld af frygt. Hvor længe skal jeg lide, Herre?5Hør mit råb og red mig, vær mig nådig og hjælp mig.6I graven kan ingen tilbede dig, de døde lovsynger dig ikke.7Jeg er udmattet af smerte, jeg græder hver eneste nat, min pude er gennemblødt af tårer.8Sorgen slører mit blik på grund af mine mange fjender.9Gå væk fra mig, I onde mennesker, for Herren har hørt min gråd.10Han har hørt mit suk, og han vil svare på min bøn.11Alle mine fjender bliver ydmyget, de gribes af rædsel og flygter.
1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův. 2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení! 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem. 4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? 5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň! 6 Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu? 7 Vyčerpán jsem nářkem, každé noci smáčím svou podušku pláčem, skrápím slzami své lože. 8 Zrak mi slábne hořem, kalí se mi vinou všech mých protivníků. 9 Pryč ode mne všichni, kdo pácháte ničemnosti! Hospodin můj hlasitý pláč slyší, 10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme. 11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení.