1En valfartssang. I min nød råbte jeg til Herren, og han svarede mig.2„Herre,” bad jeg, „red mig fra de løgnere, som hele tiden snyder og bedrager!”3Hvad skal Herren gøre ved bedragerne? Hvordan skal han straffe dem?4Jo, med krigerens spidse pile, som blev skærpet ved de gloende trækul.5Hvor længe skal jeg leve her i Meshek, bo som fremmed blandt Kedars telte?6Alt for længe har jeg været hos et folk, der hader fred.7Jeg taler fredens sag, men de råber på krig.
1 Poutní píseň. K Hospodinu v soužení jsem volal, on mi odpověděl. 2 Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného. 3Co ti patří, co tě stihne, záludný jazyku? 4Ostré šípy bohatýra, žhoucí kručinkové uhle. 5 Běda mi, musím dlít jako host v Mešeku, pobývat při stanech Kédarců! 6 Pobývám už dlouho u toho, kdo nenávidí pokoj. 7 Promluvím-li o pokoji, oni odpovědí válkou.