Ordsprogene 19 | Bibelen på hverdagsdansk

Bibelen på hverdagsdansk

1 Det er bedre at være ærlig og fattig end at være en uhæderlig tåbe. 2 Begejstring og uvidenhed er en farlig blanding, den, der farer hurtigt frem, begår mange fejl. 3 En tåbe er selv årsag til sine problemer, selvom han giver Gud skylden. 4 Rigdom tiltrækker mange venner, det gør fattigdom ikke. 5 Et falsk vidne får sin straf, en løgner undslipper ikke. 6 Man bukker dybt for en gavmild rigmand, den, der giver gaver, har mange venner. 7 Den fattiges slægtninge undgår ham, og hans bekendte holder afstand fra ham. Han beder hele tiden om hjælp, men han får dem ikke overtalt. 8 Man gavner sig selv ved at søge efter visdom, den, der sætter pris på viden, får fremgang. 9 Et falsk vidne får sin straf, en løgner går til grunde. 10 Det er upassende for en tåbe at leve i luksus og for en slave at bestemme over en adelsmand. 11 Der skal meget til, før de vise bliver vrede, at bære over med en fornærmelse vinder dem respekt. 12 En konges vrede er frygtelig som løvens brøl, hans anerkendelse forfriskende som morgenduggen. 13 En tåbelig søn er sin fars ulykke, en kones anklager som evindelige dryp fra et hul i taget. 14 Man kan arve sig til hus og rigdom, men en forstående kone er en gave fra Herren. 15 Den sløve og slappe sover tiden væk, den dovne kan ikke holde sulten fra døren. 16 Den, der adlyder Guds bud, gavner sig selv, at lade hånt om sin handlemåde ender med død. 17 At hjælpe den hjælpeløse er som at give Gud et lån, han betaler det rigeligt tilbage. 18 Disciplinér dine børn, for så er der håb for fremtiden, men pas på ikke at gøre dem fortræd. 19 En ilter person må tage følgen af sine handlinger, skåner man ham, bliver han bare værre. 20 Tag imod råd og vejledning, gør du det, opnår du visdom til sidst. 21 Mennesker lægger et utal af planer, men det er Herrens planer, der lykkes. 22 Det er en fordel at være ærlig og trofast, hellere være en fattig mand end en bedrager. 23 Ærefrygt for Herren fører til et godt liv, man er mæt og tilfreds og skærmes fra ondt. 24 Den dovne stikker fingrene i frugtfadet, men gider ikke føre hånden til munden. 25 En tåbe kan lære af at se en slyngel få bank, men for den kloge er en irettesættelse nok. 26 Den, der jager sin far og mor på porten, er en skændsel og vanære for sin slægt. 27 Min søn, holder du op med at lytte til vejledning, glemmer du snart, hvad du allerede har lært. 28 Et falsk vidne blæser på retfærdighed, onde mennesker trives med ondskab. 29 Spottere lærer kun, når de bliver afstraffet, tåber lærer kun, når de får bank.

Český ekumenický překlad

fra Česká biblická společnost

1 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák. 2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší. 3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina. 4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne. 5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži. 6 Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo. 7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic. 8 Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro. 9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži. 10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vláda nad knížaty. 11 Prozíravost činí člověka shovívavým, promíjet přestupky je jeho ozdobou. 12 Jak řev mladého lva je králova zlost, jak rosa na bylinu jeho přízeň. 13 Neštěstím pro otce je syn hlupák; svárlivá žena jak neustálé zatékání vody. 14 Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina. 15 Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět. 16 Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá. 17 Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost. 18 Trestej syna, dokud je naděje, a nechtěj mu přivodit smrt! 19 Velká vznětlivost volá po pokutě, odpustíš-li, budeš muset přidat. 20 Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl napříště moudrý. 21 Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí. 22 Na člověku se žádá, aby byl milosrdný; chudák je na tom lépe než lhář. 23 Bázeň před Hospodinem vede k životu; nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne. 24 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí. 25 Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším, domluv rozumnému a porozumí poznání. 26 Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný. 27 Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání, od výroků poznání zbloudíš. 28 Ničemný svědek se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti. 29 Na posměvače jsou schystány soudy, na hřbet hlupáků výprask.