1Det følgende budskab om filistrene i Gaza modtog jeg, før byen blev erobret af egypterhæren.2Herren siger: „En flodbølge fra nord vil oversvømme filistrenes land, og den vil ødelægge byerne med alle deres indbyggere. Folk vil skrige af rædsel, og alle i landet vil græde.3Hør hestenes trampen og vognhjulenes rumlen, mens de suser fremad. Forældre vil springe for livet uden at få deres hjælpeløse børn med.4Nu er timen kommet, hvor filistrene og deres forbundsfæller fra Tyrus og Sidon skal udryddes. Ja, Herren udrydder filistrene, den sidste rest af indvandrerne fra Kreta.5Gazas indbyggere rager håret af i sorg. Ashkalons folk er stumme af rædsel. Resten af det tidligere så mægtige folk snitter sig i huden af bar fortvivlelse.6Det hjælper ikke, at de råber til mig om at standse fjendens nedslagtninger,7for det er mig, der har sendt dem. Jeg har beordret dem til at slå ned på Ashkalon, ja, alle dem, der bor langs havet.”
PROTI PELIŠTEJCŮM - ˝ - I na Pelištejce dolehne soud. Nikdo mu neunikne.
1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Pelištejcích, než farao dobyl Gázu. 2 Toto praví Hospodin: „Hle, od severu vystupují vody a stanou se rozvodněným tokem. Zaplaví zemi se vším, co je na ní, město i ty, kdo v něm bydlí. Lidé budou úpět, kvílet bude každý, kdo obývá zemi, 3 před dusotem kopyt jeho hřebců, před duněním jeho vozby, před hlukem jeho kol. Otcové se na syny ani neohlédnou, ochabnou jim ruce. 4 Přijde den zhouby na všechny Pelištejce. V Týru a Sidónu bude vyhlazen každý, kdo přežil a mohl by pomoci. Hospodin zahubí Pelištejce, pozůstatek lidu z ostrova Kaftóru. 5 Gáza si vyholí lysinu, Aškalón zajde. Pozůstatku lidu z jejich doliny, dlouho si ještě budeš zasazovat smuteční zářezy?“ 6 Běda, Hospodinův meči! Jak dlouho si ještě nedopřeješ klidu? Ukliď se do pochvy, mírni se, ustaň! 7 Jak bys mohl mít klid? Hospodin mu dal příkaz proti Aškalónu a proti mořskému pobřeží. Tam jej vykázal.