1Potom mluvil Bůh k Jákobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam; a udělej tam oltář Bohu silnému, kterýž se ukázal tobě, kdyžs utíkal před Ezau bratrem svým.2Tedy řekl Jákob čeládce své, a všechněm, kteříž s ním byli: Odvrzte bohy cizí, kteréž máte mezi sebou, a očisťte se, a změňte roucha svá.3A vstanouce, vstupme do Bethel, a udělám tam oltář silnému Bohu, kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na cestě, kterouž jsem šel.4Tedy dali Jákobovi všecky bohy cizí, kteréž měli, i náušnice, kteréž byly na uších jejich; i zakopal je Jákob pod tím dubem, kterýž byl u Sichem.5I brali se odtud. (A byl strach Boží na městech, kteráž byla vůkol nich, a nehonili synů Jákobových.)6Tedy přišel Jákob do Lůz, kteréž jest v zemi Kananejské, (to již slove Bethel,) on i všecken lid, kterýž byl s ním.7I vzdělal tu oltář, a nazval to místo Bůh silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Bůh, když utíkal před bratrem svým.8Tehdy umřela Debora, chovačka Rebeky, a pochována jest pod Bethel, pod dubem; i nazval jméno jeho Allon Bachuth.9Ukázal se pak opět Bůh Jákobovi, když se navracoval z Pádan Syrské, a požehnal mu.10I řekl jemu Bůh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael.11Řekl ještě Bůh jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; rostiž a množ se; národ, nýbrž množství národů bude z tebe, i králové z bedr tvých vyjdou.12A zemi tu, kterouž jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tobě ji dám; semeni také tvému po tobě dám tu zemi.13I vstoupil od něho Bůh z místa, na kterémž mluvil s ním.14Jákob pak vyzdvihl znamení pamětné na místě tom, na kterémž mluvil s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej olejem.15A nazval Jákob jméno místa toho, na kterémž mluvil s ním Bůh, Bethel.16I brali se z Bethel, a bylo již nedaleko do Efraty. I porodila Ráchel, a těžkosti trpěla roděci.17A když s těžkostí rodila, řekla jí baba: Neboj se, nebo také tohoto syna míti budeš.18I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umřela), nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.19I umřela Ráchel, a pochována jest na cestě k Efratě, jenž jest Betlém.20A postavil Jákob znamení pamětné nad hrobem jejím; toť jest znamení hrobu Ráchel až do dnešního dne.21I odebral se odtud Izrael, a rozbil stan svůj za věží Eder.22Stalo se pak také, když bydlil Izrael v té krajině, že Ruben šel, a spal s Bálou, ženinou otce svého; o čemž uslyšel Izrael. Bylo pak synů Jákobových dvanácte.23Synové pak Líe: Prvorozený Jákobův Ruben, potom Simeon, a Léví, a Juda, a Izachar, a Zabulon.24Synové Ráchel: Jozef a Beniamin.25A synové Bály, děvky Ráchel: Dan a Neftalím.26A synové Zelfy, děvky Líe: Gád a Asser. Tiť jsou synové Jákobovi, kteříž mu zrozeni jsou v Pádan Syrské.27Tedy přišel Jákob k Izákovi otci svému do Mamre, do města Arbe, jenž jest Hebron, kdežto bydlil pohostinu Abraham a Izák.28A bylo dnů Izákových sto osmdesáte let.29I dokonal Izák, a umřel, a připojen jest k lidu svému, stár jsa a plný dnů; i pochovali ho Ezau a Jákob, synové jeho.
1Und Gott sprach zu Jakob: Mache dich auf, zieh hinauf nach Bethel und wohne dort und baue dort einen Altar für den Gott, der dir erschienen ist, als du vor deinem Bruder Esau geflohen bist! (Gn 12,8; Gn 28,19; Gn 31,13; Ž 25,12)2Da sprach Jakob zu seinem Haus und zu allen, die bei ihm waren: Tut die fremden Götter von euch weg, die in eurer Mitte sind, und reinigt euch und wechselt eure Kleider! (Gn 18,18; Gn 31,19; Ex 19,10; Ex 19,14; Nu 31,24; Jz 24,15; Jz 24,23; 2Pa 29,5; Ž 101,6; Iz 1,16; Sk 16,31; 1K 10,7; 1K 10,14; 2K 7,1; Ga 4,8; Žd 10,22; Jk 4,8)3So wollen wir uns aufmachen und nach Bethel hinaufziehen, dass ich dort einen Altar errichte für den Gott, der mir geantwortet hat zur Zeit meiner Not und der mit mir gewesen ist auf dem Weg, den ich gezogen bin! (Gn 28,13; Gn 28,15; Gn 28,20; Gn 31,3; Gn 31,42; Gn 32,7; Gn 48,15; Ž 50,15; Ž 107,6)4Da lieferten sie Jakob alle fremden Götter aus, die in ihren Händen waren, samt den Ringen, die sie an ihren Ohren trugen, und Jakob verbarg sie unter der Terebinthe, die bei Sichem steht. (Dt 7,5; Jz 24,23; 1S 7,4; Iz 2,20; Iz 30,22)5Danach brachen sie auf; und der Schrecken Gottes fiel auf die umliegenden Städte, sodass sie die Söhne Jakobs nicht verfolgten. (Dt 11,25; 1S 14,15)6Als nun Jakob, er und das ganze Volk, das bei ihm war, nach Lus kamen — das ist Bethel —, das im Land Kanaan liegt, (Gn 28,19; Sd 1,22)7da baute er dort einen Altar und nannte den Ort »El-Bethel«, weil sich Gott ihm dort geoffenbart hatte, als er vor seinem Bruder floh. (Gn 28,17; Kaz 5,3)8Da starb Debora, die Amme der Rebekka, und wurde unterhalb von Bethel begraben, unter der Eiche, die man Klageeiche nennt. (Gn 24,59; Fm 1,16)9Und Gott erschien Jakob zum zweiten Mal, seitdem er aus Paddan-Aram gekommen war, und segnete ihn. (Gn 28,13; Gn 31,11; Gn 46,2; Gn 48,3; Oz 12,5)10Und Gott sprach zu ihm: Dein Name ist Jakob, aber du sollst nicht mehr Jakob heißen, sondern Israel soll dein Name sein! Und so gab er ihm den Namen Israel. (Gn 32,28)11Und Gott sprach zu ihm: Ich bin Gott, der Allmächtige, sei fruchtbar und mehre dich! Ein Volk und eine Menge von Völkern soll von dir kommen, und Könige sollen aus deinen Lenden hervorgehen; (Gn 17,1; Gn 17,4; Gn 28,14; Gn 48,4; Ex 6,3)12das Land aber, das ich Abraham und Isaak gegeben habe, das will ich dir und deinem Samen nach dir geben! (Gn 15,8; Gn 15,18; Gn 28,4; Gn 28,13)13Und Gott erhob sich von ihm an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte. (Gn 17,22; Gn 18,33; L 24,51)14Da richtete Jakob eine Säule auf an dem Ort, wo er mit ihm geredet hatte, einen Gedenkstein, und goss ein Trankopfer darauf aus und schüttete Öl darüber; (Gn 28,18; Gn 35,20; Ex 17,15; 1S 7,12)15und Jakob gab dem Ort, wo Gott mit ihm geredet hatte, den Namen Bethel. (Gn 28,19; Gn 35,7)
Die Geburt Benjamins. Der Tod Rahels
16Danach brachen sie von Bethel auf; und als sie nur noch ein Stück Weg bis Ephrata zu gehen hatten, da gebar Rahel; und sie hatte eine schwere Geburt. (Gn 3,16; Gn 35,19; 1Tm 2,15)17Als ihr aber die Geburt so schwer wurde, sprach die Hebamme zu ihr: Fürchte dich nicht; du hast auch diesmal einen Sohn! (Gn 30,22; 1S 4,20)18Und es geschah, als ihr die Seele entschwand, weil sie am Sterben war, da gab sie ihm den Namen Benoni; sein Vater aber nannte ihn Benjamin. (Gn 46,21; Gn 49,27; 1Pa 4,9)19Und Rahel starb und wurde begraben am Weg nach Ephrata, das ist Bethlehem. (Gn 48,7; Rt 1,2; Rt 4,11; Mi 5,1; Mt 2,6)20Und Jakob stellte einen Gedenkstein auf über ihrem Grab; das ist Rahels Grabmal geblieben bis zu diesem Tag. (Gn 35,14; 1S 10,2)
Jakobs Heimkehr zu seinem Vater. Tod Isaaks
21Und Israel zog weiter und schlug sein Zelt jenseits des Herdenturmes auf. (Mi 4,8)22Und es geschah, als Israel in dem Land wohnte, da ging Ruben hin und lag bei Bilha, der Nebenfrau seines Vaters; und Israel erfuhr es. (Gn 49,3; Lv 18,8; 2S 16,21; 1Pa 5,1; 1K 5,1)23Jakob aber hatte zwölf Söhne. Die Söhne Leas waren diese: Ruben, der erstgeborene Sohn Jakobs, und Simeon und Levi und Juda und Issaschar und Sebulon; (Ex 1,1; Ez 48,31; Zj 7,4)24die Söhne Rahels waren Joseph und Benjamin; (Gn 30,24; Gn 46,19)25die Söhne Bilhas, der Magd Rahels: Dan und Naphtali; (Gn 30,6; Gn 46,23)26die Söhne Silpas, der Magd Leas: Gad und Asser. Das sind die Söhne Jakobs, die ihm in Paddan-Aram geboren wurden. (Gn 28,2; Gn 30,10; Gn 31,18; Gn 46,16)27Und Jakob kam zu seinem Vater Isaak nach Mamre, bei Kirjat-Arba, das ist Hebron, wo Abraham und Isaak als Fremdlinge geweilt hatten. (Gn 13,18; Gn 28,15; Gn 28,21; Jz 14,15; Jz 15,13)28Und Isaak wurde 180 Jahre alt. (Gn 25,7; Gn 47,28; Gn 50,26)29Und Isaak verschied und starb und wurde zu seinem Volk versammelt, alt und lebenssatt; und seine Söhne Esau und Jakob begruben ihn. (Gn 25,8; Gn 49,29; Gn 50,13)