1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:2Hle, povolal jsem ze jména Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.3A naplnil jsem ho duchem Božím, moudrostí a rozumností, i uměním všelijakého řemesla,4Aby vtipně smysliti uměl, což by koli řemeslně uděláno býti mohlo z zlata a z stříbra i z mědi.5I v řezání kamení drahého k vsazování, i v umělém vysazování na dřevě aby dělal všelijaké dílo.6A aj, já přidal jsem jemu Aholiaba, syna Achisamechova, z pokolení Dan. A v srdci každého vtipného složil jsem moudrost, aby spravili vše, což jsem přikázal tobě:7Stánek úmluvy a truhlu svědectví, a slitovnici, kteráž má býti na ní, i všelijaké nádobí stánku;8Stůl také a nádoby k němu, i svícen čistý se všemi nádobami jeho, a oltář pro kadění;9Též oltář k zápalům se všemi nádobami jeho, a umyvadlo s podstavkem jeho;10I roucha k službě, i roucha svatá Aronovi knězi, i roucha synů jeho, aby mi úřad kněžský konali;11I olej pomazání a kadidlo vonné do svatyně. Všecko tak, jakž jsem přikázal tobě, udělají.12Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:13Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji.14Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.15Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal dílo v den sobotní, smrtí umře.16Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty, tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou.17Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.18I dal Pán Mojžíšovi po dokonání těchto řečí s ním na hoře Sinai dvě dsky svědectví, dsky kamenné, psané prstem Božím.
1Und der HERR redete mit Mose und sprach:2Siehe, ich habe Bezaleel mit Namen berufen, den Sohn Uris, des Sohnes Hurs, vom Stamm Juda, (Ex 35,30; 1Pa 2,20)3und ich habe ihn mit dem Geist Gottes erfüllt, mit Weisheit und Verstand und Erkenntnis und mit Geschicklichkeit für jede Arbeit, (Ex 35,31; 1Kr 3,12; 1Kr 7,13; Př 2,6; Iz 54,16; 1K 12,11; Jk 1,17)4um Kunstwerke zu ersinnen und sie auszuführen in Gold und in Silber und in Erz, (Ex 35,32)5und um Edelsteine zum Besatz zu bearbeiten, und um Holz zu schnitzen, sodass er Kunstwerke aller Art ausführen kann. (Ex 28,9)6Und siehe, ich habe ihm Oholiab beigegeben, den Sohn Ahisamachs, vom Stamm Dan, und habe allen, die ein weises Herz haben, die Weisheit ins Herz gegeben, dass sie alles, was ich dir geboten habe, ausführen sollen: (Ex 35,34; Př 2,6; Př 14,33; Př 18,4; Mt 13,12; J 3,27)7die Stiftshütte und die Lade des Zeugnisses und den Sühnedeckel darauf und alle Geräte der [Stifts]hütte, (Ex 25,10; Ex 39,43)8und den Tisch und seine Geräte, und den reinen Leuchter und alle seine Geräte, und den Räucheraltar, (Ex 25,23; Ex 25,31; Ex 37,10; Ex 37,17; Ex 37,25)9und den Brandopferaltar mit allen seinen Geräten, und das Becken mit seinem Gestell, (Ex 27,1; Ex 38,1)10und die Dienstkleider und die heiligen Kleider Aarons, des Priesters, und die Kleider seiner Söhne, für den priesterlichen Dienst, (Ex 28,1)11und das Salböl und das wohlriechende Räucherwerk für das Heiligtum; ganz so, wie ich es dir geboten habe, sollen sie es machen. (Ex 30,25)
Erinnerung an das Sabbatgebot. Die Tafeln des Zeugnisses
12Und der HERR redete mit Mose und sprach:13Rede du zu den Kindern Israels und sprich: Haltet nur ja meine Sabbate! Denn das ist ein Zeichen zwischen mir und euch für alle eure [künftigen] Geschlechter, damit ihr erkennt, dass ich der HERR bin, der euch heiligt. (Ex 16,23; Ex 20,8; Ex 31,17; Lv 16,31; Lv 23,24; Neh 9,14; Ez 20,12; Ez 20,20; Mt 12,1)14Und deshalb sollt ihr den Sabbat halten, weil er euch heilig ist. Wer ihn entheiligt, der soll unbedingt sterben; wer an ihm eine Arbeit verrichtet, dessen Seele soll ausgerottet werden aus seinem Volk! (Ex 30,33; Ex 30,38; Ex 31,13; Ex 35,2; Lv 23,29; Nu 15,32)15Sechs Tage soll man arbeiten; aber am siebten Tag ist der Sabbat völliger Ruhe, heilig dem HERRN. Jeder, der am Sabbattag eine Arbeit verrichtet, der soll unbedingt sterben! (Ex 16,26; Ex 20,9; Ex 31,13; Lv 23,3; Dt 3,20; Dt 12,9; Ž 132,8; Ž 132,14; Ez 46,1; L 13,14; Žd 4,3)16So sollen die Kinder Israels den Sabbat halten, indem sie den Sabbat feiern für alle ihre Geschlechter, als ein ewiger Bund. (Ex 31,13)17Er ist ein ewiges Zeichen zwischen mir und den Kindern Israels; denn in sechs Tagen hat der HERR Himmel und Erde gemacht; aber am siebten Tag ruhte er und erquickte sich. (Gn 2,1; Ex 31,13; Žd 4,3)18Und als er mit Mose auf dem Berg Sinai zu Ende geredet hatte, gab er ihm die beiden Tafeln des Zeugnisses, Tafeln aus Stein, beschrieben mit dem Finger Gottes. (Ex 24,12; Ex 32,15; Ex 34,28; Dt 9,9)