1. Samuelova 15 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Řekl pak Samuel Saulovi: Hospodin poslal mne, abych tě pomazal za krále nad lidem jeho, nad Izraelem, pozorujž tedy nyní hlasu slov Hospodinových. 2 Takto praví Hospodin zástupů: Rozpomenul jsem se na to, co jest činil Amalech Izraelovi, že se položil proti němu na cestě, když se bral z Egypta. 3 Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla. 4 Sebral tedy Saul lid, a sečtl je v Telaim, dvakrát sto tisíc pěších, a deset tisíc mužů Judských. 5 A přitáhl Saul až k městu Amalechovu, aby bojoval v údolí jeho. 6 I řekl Saul Cinejským: Jděte, oddělte se, vyjděte z prostředku Amalechitských, abych vás s nimi nezahladil; nebo vy jste učinili milosrdenství se všemi syny Izraelskými, když šli z Egypta. A tak odšel Cinejský z prostředku Amalecha. 7 I porazil Saul Amalecha od Hevilah, kudy se chodí do Sur, kteréž jest naproti Egyptu. 8 Jal také Agaga krále Amalechitského živého, lid pak všecken vyhladil ostrostí meče. 9 I zachoval Saul a lid jeho Agaga, a nejlepší bravy a skoty a krmný dobytek, a berany i všecko, což lepšího bylo, a nechtěli vyhubiti jich; což pak bylo ničemného a churavého, to zahubili. 10 A protož stalo se slovo Hospodinovo k Samuelovi, řkoucí: 11 Žel mi, že jsem Saule ustanovil za krále, nebo odvrátil se ode mne, a slov mých nevyplnil. I rozhorlil se Samuel náramně a volal k Hospodinu celou noc. 12 Vstav pak Samuel, šel vstříc Saulovi ráno. I oznámili Samuelovi, řkouce: Saul přišel na Karmel, a aj, připravil sobě místo, a odtud hnuv se, táhl a sstoupil do Galgala. 13 A když přišel Samuel k Saulovi, řekl jemu Saul: Požehnaný ty od Hospodina, vyplnil jsem slovo Hospodinovo. 14 Samuel pak řekl: Jaké pak jest to bečení ovcí těch v uších mých, a řvání volů, kteréž já slyším? 15 Odpověděl Saul: Od Amalechitských přihnali je; nebo zachoval lid, což nejlepšího bylo z bravů a skotů, aby to obětoval Hospodinu Bohu tvému, ostatek pak jsme zahladili jako proklaté. 16 I řekl Samuel Saulovi: Dopusť, ať oznámím tobě, co jest mi mluvil Hospodin noci této. Dí jemu: Oznam. 17 Tedy řekl Samuel: Zdali jsi nebyl maličký sám u sebe? A předce učiněn jsi hlavou pokolení Izraelských, a pomazal tě Hospodin za krále nad Izraelem. 18 A poslal tě Hospodin na cestu a řekl tobě: Jdi, zahub jako proklaté hříšníky ty Amalechitské, a bojuj proti nim, dokudž byste nevyhladili jich. 19 Pročež jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova, ale obrátil jsi se k loupeži, a učinils zlou věc před očima Hospodinovýma? 20 Odpověděl Saul Samuelovi: Však jsem uposlechl hlasu Hospodinova, a šel jsem cestou, kterouž poslal mne Hospodin, a přivedl jsem Agaga krále Amalechitského, i Amalechitské jako proklaté vyhubil jsem. 21 Ale lid vzal z loupeží bravy a skoty přední z věcí proklatých, k obětování Hospodinu Bohu tvému v Galgala. 22 I řekl Samuel: Zdaliž líbost takovou má Hospodin v zápalích a v obětech, jako když se poslušenství koná hlasu Hospodinova? Aj, poslouchati lépe jest, nežli obětovati, a ku poslušenství státi, nežli tuk skopců přinášeti. 23 Nebo zpoura jest takový hřích jako čarodějnictví, a přestoupiti přikázaní jako modlářství a obrazové. Poněvadž jsi pak zavrhl řeč Hospodinovu, i on také zavrhl tě, abys nebyl králem. 24 Tedy řekl Saul Samuelovi: Zhřešil jsem, že jsem přestoupil rozkaz Hospodinův a slova tvá, nebo jsem se bál lidu, a povolil jsem hlasu jejich. 25 Protož nyní odpusť, prosím, hřích můj, a navrať se se mnou, ať se pomodlím Hospodinu. 26 I řekl Samuel Saulovi: Nenavrátím se s tebou; nebo jsi zavrhl řeč Hospodinovu, tebe také zavrhl Hospodin, abys nebyl králem nad Izraelem. 27 A když se obrátil Samuel, aby odšel, Saul uchytil křídlo pláště jeho, i odtrhlo se. 28 Tedy řekl jemu Samuel: Odtrhlť jest Hospodin království Izraelské dnes od tebe, a dal je bližnímu tvému, lepšímu, než jsi ty. 29 Však proto vítěz Izraelský klamati nebude, ani želeti; nebo není člověkem, aby měl čeho želeti. 30 On pak řekl: Zhřešilť jsem, ale vždy mne cti, prosím, před staršími lidu mého a před Izraelem, a navrať se se mnou, abych se pomodlil Hospodinu Bohu tvému. 31 I navrátiv se Samuel, šel za Saulem, a pomodlil se Saul Hospodinu. 32 Řekl pak Samuel: Přiveďte ke mně Agaga, krále Amalechitského. I šel k němu Agag nádherně; nebo řekl Agag: Jistě odešla hořkost smrti. 33 Ale Samuel řekl: Jakož uvedl sirobu na ženy meč tvůj, takť osiří matka tvá nad jiné ženy. I rozsekal Samuel Agaga na kusy před Hospodinem v Galgala. 34 Potom odšel Samuel do Ráma, Saul pak vstoupil do domu svého, do Gabaa Saulova. 35 A již potom více Samuel neviděl Saule až do dne smrti své; však plakal Samuel Saule. Hospodin pak želel toho, že učinil Saule králem nad Izraelem.

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

Krieg gegen Amalek. Sauls Ungehorsam und Verwerfung

1 Samuel aber sprach zu Saul: Der HERR hat mich gesandt, um dich zum König über Israel zu salben; so höre nun auf die Stimme der Worte des HERRN! (1S 9,16; 1S 10,1; 1S 12,14; 1S 15,16; 1S 15,17; 2S 23,2; Ž 2,10)

1S 9,161S 10,11S 12,141S 15,161S 15,172S 23,2Ž 2,10

2 So spricht der HERR der Heerscharen: Ich will strafen, was Amalek an Israel tat, indem er sich ihm in den Weg stellte, als es aus Ägypten heraufzog. (Dt 25,17; 1S 14,48; Ž 10,12; Ž 74,18; Am 8,7; Zj 18,5)

Dt 25,171S 14,48Ž 10,12Ž 74,18Am 8,7Zj 18,5

3 So ziehe nun hin und schlage Amalek, und vollstrecke den Bann an allem, was er hat, und schone ihn nicht; sondern töte Männer und Frauen, Kinder und Säuglinge, Rinder und Schafe, Kamele und Esel! (Dt 13,15; Jz 6,21) 4 Da bot Saul das Volk auf und musterte sie bei Telaim, etwa 200 000 Mann Fußvolk und 10 000 Mann aus Juda. (Jz 15,24) 5 Und Saul kam zu der Stadt Amaleks und legte einen Hinterhalt im Tal. (Sd 9,25) 6 Und Saul ließ den Kenitern sagen: Geht fort, weicht, zieht weg aus der Mitte der Amalekiter, damit ich euch nicht mit ihnen aufreibe; denn ihr habt Gnade an allen Kindern Israels erwiesen, als sie aus Ägypten heraufzogen! So zogen die Keniter aus der Mitte von Amalek weg. (Gn 15,19; Gn 18,25; Gn 19,12; Ex 20,6; Nu 10,29; Nu 24,21; Sd 1,16; Sd 4,11; Mal 3,18; Zj 18,4)

Gn 15,19Gn 18,25Gn 19,12Ex 20,6Nu 10,29Nu 24,21Sd 1,16Sd 4,11Mal 3,18Zj 18,4

7 Da schlug Saul Amalek, von Hewila an bis nach Schur, das östlich von Ägypten liegt, (Gn 25,18; Ex 15,22; 1S 15,2; 1S 27,8)

Gn 25,18Ex 15,221S 15,21S 27,8

8 und er nahm Agag, den König von Amalek, lebendig gefangen; dagegen vollstreckte er den Bann an dem ganzen Volk mit der Schärfe des Schwertes. (Jz 10,39; 1Pa 4,43) 9 Aber Saul und das Volk verschonten Agag und die besten Schafe und Rinder und das Vieh vom zweiten Wurf^[1] und die Mastschafe und alles, was wertvoll war, und sie wollten den Bann an ihnen nicht vollstrecken; alles Vieh aber, das wertlos und schwächlich war, an dem vollstreckten sie den Bann. (Jz 6,18; Jz 7,21; 1S 15,3; 1S 15,15; 1Kr 20,30)

Jz 6,18Jz 7,211S 15,31S 15,151Kr 20,30

10 Da erging das Wort des HERRN an Samuel folgendermaßen: 11 Es reut mich, dass ich Saul zum König gemacht habe; denn er hat sich von mir abgewandt und meine Worte nicht erfüllt! Darüber entbrannte Samuel, und er schrie zum HERRN die ganze Nacht. (Gn 6,6; 1S 12,23; 1S 13,13; 1Kr 9,6; 1Kr 11,9; Ž 125,5; Jr 15,10; Jr 18,7; Jk 5,13; 2P 2,21)

Gn 6,61S 12,231S 13,131Kr 9,61Kr 11,9Ž 125,5Jr 15,10Jr 18,7Jk 5,132P 2,21

12 Und Samuel machte sich früh auf, um Saul am Morgen zu begegnen. Und es wurde dem Samuel berichtet: Saul ist nach Karmel gekommen, und siehe, er hat sich ein Denkmal aufgerichtet; danach hat er eine Schwenkung gemacht, ist hinübergezogen und nach Gilgal hinabgestiegen. (Gn 21,14; Gn 22,3; Jz 3,1; Jz 15,55)

Gn 21,14Gn 22,3Jz 3,1Jz 15,55

13 Als nun Samuel zu Saul kam, sprach Saul zu ihm: Gesegnet seist du vom HERRN! Ich habe das Wort des HERRN erfüllt! (Sd 17,2; Rt 3,10; Př 21,2; Př 28,13; Př 30,12)

Sd 17,2Rt 3,10Př 21,2Př 28,13Př 30,12

14 Samuel aber antwortete: Und was ist das für ein Blöken von Schafen in meinen Ohren, und Brüllen von Rindern, das ich da höre? (Ž 36,3; Jr 2,18; Jr 2,22; Jr 2,35; Mal 3,13)

Ž 36,3Jr 2,18Jr 2,22Jr 2,35Mal 3,13

15 Und Saul sprach: Man hat sie von den Amalekitern hergebracht; denn das Volk verschonte die besten Schafe und Rinder, um sie dem HERRN, deinem Gott, zu opfern; an dem Übrigen haben wir den Bann vollstreckt! (Gn 3,12; 1S 15,9; 1S 15,21) 16 Samuel aber antwortete dem Saul: Halte still, und ich will dir sagen, was der HERR diese Nacht zu mir geredet hat! Da sprach er zu ihm: Rede! (1S 9,6; 1S 9,27; Iz 1,20; Iz 8,20)

1S 9,61S 9,27Iz 1,20Iz 8,20

17 Und Samuel sprach: Ist es nicht so, als du klein warst in deinen Augen, wurdest du das Haupt der Stämme Israels, und der HERR salbte dich zum König über Israel? (1S 9,21; 1S 10,1; Př 18,12) 18 Und der HERR sandte dich auf den Weg und sprach: Zieh hin und vollstrecke den Bann an den Sündern, an den Amalekitern, und bekämpfe sie, bis du sie ausgerottet hast! (Gn 13,13; Nu 17,3; Jb 31,3; Př 10,29; Př 13,21)

Gn 13,13Nu 17,3Jb 31,3Př 10,29Př 13,21

19 Warum hast du denn der Stimme des HERRN nicht gehorcht, sondern bist über die Beute hergefallen und hast getan, was böse ist in den Augen des HERRN? (Př 15,27; Jr 7,11; Abk 2,9; 2Tm 4,10)

Př 15,27Jr 7,11Abk 2,92Tm 4,10

20 Und Saul antwortete dem Samuel: Ich habe doch der Stimme des HERRN gehorcht und bin den Weg gezogen, den mich der HERR sandte, und habe Agag, den König von Amalek, hergebracht und an den Amalekitern den Bann vollstreckt! (1S 15,8; 1S 15,13; Jb 33,8; Jb 40,8; Mt 19,20; Ř 10,3)

1S 15,81S 15,13Jb 33,8Jb 40,8Mt 19,20Ř 10,3

21 Aber das Volk hat von der Beute genommen, Schafe und Rinder, das Beste des Gebannten, um es dem HERRN, deinem Gott, in Gilgal zu opfern! (Gn 3,13; Ex 32,22; 1S 15,15) 22 Samuel aber sprach zu Saul: Hat der HERR dasselbe Wohlgefallen an Schlachtopfern und Brandopfern wie daran, dass man der Stimme des HERRN gehorcht? Siehe, Gehorsam ist besser als Schlachtopfer und Folgsamkeit besser als das Fett von Widdern! (Ž 50,8; Př 21,3; Iz 1,11; Jr 7,22; Oz 6,6; Mi 6,6; Mt 9,13; Mt 12,7; Mk 12,33)

Ž 50,8Př 21,3Iz 1,11Jr 7,22Oz 6,6Mi 6,6Mt 9,13Mt 12,7Mk 12,33

23 Denn Ungehorsam ist [wie] die Sünde der Wahrsagerei, und Widerspenstigkeit ist [wie] Abgötterei und Götzendienst. Weil du nun das Wort des HERRN verworfen hast, so hat er dich verworfen, dass du nicht mehr König sein sollst! (Lv 26,21; Nu 15,30; Dt 18,10; Dt 27,15; Dt 32,21; 1S 13,14; 1S 15,26; 1S 28,9; Př 1,24; Jr 16,18; Ez 14,4; Ko 3,5; 1P 4,3)

Lv 26,21Nu 15,30Dt 18,10Dt 27,15Dt 32,211S 13,141S 15,261S 28,9Př 1,24Jr 16,18Ez 14,4Ko 3,51P 4,3

24 Da sprach Saul zu Samuel: Ich habe gesündigt, dass ich den Befehl des HERRN und deine Worte übertreten habe; denn ich fürchtete das Volk und gehorchte seiner Stimme! (Ex 23,2; 2S 12,13; Př 29,25; Iz 51,12; Mt 10,28; Ga 1,10)

Ex 23,22S 12,13Př 29,25Iz 51,12Mt 10,28Ga 1,10

25 Nun aber vergib mir doch meine Sünde und kehre mit mir um, damit ich den HERRN anbete! (Ex 10,17) 26 Samuel sprach zu Saul: Ich will nicht mit dir umkehren; denn du hast das Wort des HERRN verworfen, und der HERR hat dich verworfen, dass du nicht mehr König über Israel sein sollst! (1S 2,30) 27 Und Samuel wandte sich ab und wollte gehen; da ergriff er ihn beim Zipfel seines Obergewandes, sodass dieser abriss. (1S 28,14; 1Kr 11,11; 1Kr 14,8; 2Kr 17,21)

1S 28,141Kr 11,111Kr 14,82Kr 17,21

28 Da sprach Samuel zu ihm: Der HERR hat heute das Königreich Israel von dir abgerissen und es deinem Nächsten gegeben, der besser ist als du! (1S 28,17; 1Kr 11,30; Sk 13,21) 29 Auch lügt der Ruhm Israels nicht, es reut ihn auch nicht; denn er ist kein Mensch, dass er etwas bereuen müsste! (Ex 15,2; Nu 23,19; Ez 24,14; Mal 3,6; 2Tm 2,13; Tt 1,2)

Ex 15,2Nu 23,19Ez 24,14Mal 3,62Tm 2,13Tt 1,2

30 Er aber sprach: Ich habe gesündigt; nun aber ehre mich doch vor den Ältesten meines Volkes und vor Israel und kehre mit mir um, damit ich den HERRN, deinen Gott, anbete! (J 5,44; J 12,43) 31 Da kehrte Samuel um und folgte Saul, und Saul betete den HERRN an. (Ž 109,7; Př 28,9) 32 Samuel aber sprach: Bringt Agag, den König von Amalek, zu mir her! Und Agag kam gebunden zu ihm. Und Agag sprach: Fürwahr, die Bitterkeit des Todes ist gewichen! (Ř 3,14; Ef 4,31) 33 Samuel sprach: Wie dein Schwert Frauen ihrer Kinder beraubt hat, so soll auch deine Mutter ihrer Kinder beraubt werden vor allen Frauen! Und Samuel hieb Agag in Stücke vor dem HERRN in Gilgal. (Nu 25,7; Sd 1,7; 1Kr 18,40; Mt 7,1; Jk 2,13)

Nu 25,7Sd 1,71Kr 18,40Mt 7,1Jk 2,13

34 Und Samuel ging nach Rama; Saul aber zog in sein Haus hinauf, nach dem Gibea Sauls. (1S 7,17; 1S 10,26; 1S 11,4) 35 Und Samuel sah Saul nicht mehr bis zum Tag seines Todes; denn Samuel trug Leid um Saul; den HERRN aber reute es, dass er Saul zum König über Israel gemacht hatte. (Gn 6,6; 1S 15,11; Jr 13,17)